Ellen Schreiber – Město upírů (RC recenze)

Originální název: Vampireville
Série: Upíří polibky, díl třetí
NakladatelstvíZoner Press
Počet stran: 160
Rok vydání: 2012

Konečně se sympatická, upíry posedlá gotička Raven dočkala svého temného prince. Jejím vyvoleným je anděl noci, okouzlující upír Alexander Sterling. Jenže je tu někdo, kdo jejich lásce nepřeje. Darebák, který touží po Raven a Alexandrovi se chce pomstít. Upír s jedním okem zeleným a druhým modrým, Jagger.
Jagger přijel do Dullsville, aby bránil čest svojí rodiny a své sestry Luny. S ní totiž Alexander kdysi odmítl spojit svůj život navěky. Protože si myslí, že Raven už je upírkou a on sám ji nemůže mít, vymyslí Jagger spolu s Lunou ďábelský plán. Podaří se jim ho uskutečnit? Stvoří monstrum nebezpečné všem živým i nemrtvým? Alexander a Raven musí bojovat nejen za svou lásku, ale v jejich rukou je také osud celého města.

Stručný děj, příběh.
Ve třetím díle Upířích polibků musí hlavní hrdinka Raven předstírat, že je upírkou, aby se vyhnula problémům, které pro ni a Alexandra představuje zákeřný Jagger a jeho znovunalezená proměněná sestra Luna. Jenže ti dva mají zálusk na Trevora. Musí proto přijít na místo, kde Jagger s Lunou schovávají své rakve, aby je dostali pryč z města, že to nebude jednoduché, už musí být každému jasné.
Pocity, dojmy a hodnocení.
Autorka už zase předvedla svůj skvělý (možná trochu černý a gotický) humor. Podotknout ale musím to, že v tomto díle ho nebylo až tolik, jako v předchozích. Možná to je tím, že má Raven před sebou opravdu těžkou a nebezpečnou zkoušku. Nemusíte se ale bát, že by tam chyběl. Trochu mě mrzí i to, že Raven už na první pohled nevypadá tak posedle touhou po krvežíznivých bestiích. Co naplat, každá postava se musí nějak vyvinout.
Příběh byl opět velmi hezky vymyšlen a i když je už na začátku každému jasné, jak to všechno asi dopadne, zrovna u tohoto konkrétního čtiva to myslím není až tak strašné. Navíc na čtenáře na konci čeká překvapivý okamžik, po kterém se jistě budete těšit na další díl. Snad vyjde co nejdříve.
Stejně jako předchozí díly, je i Město upírů opět nesmírně čtivé a stránky ubíhají jedna za druhou velmi rychle. V jistém ohledu to může být na škodu, protože je to skvělá, vtipná a pravděpodobně i trochu střelená upíří romance, která se neopírá o ty moderní blýskavce. Za což mimochodem autorce jistě mnoho čtenářů děkuje.
Pravděpodobně jsem ale v knize našla jistou chybu. Nejedná se o chybu autorky, ale o chybu nakladatelství. Ve všech třech doposud vydaných knihách je vždy v záhlaví uveden název série na jedné straně a na straně druhé je název toho konkrétního dílu. Tentokrát se ale nakladatelství někde bohužel zapomnělo a u Města upírů ponechalo v záhlaví Rakve lásky. Jistě, chyba se stát může, ale také může jistým způsobem zmást čtenáře. Já sama jsem občas byla na pochybách, jestli čtu správný výtisk a jestli jsem se náhodou nevrátila k tomu předchozímu.
Mimo této chyby mě na knize ale nic nezklamalo. Dostalo se mi opět trochu naivnějšího, vtipného, romantického a nebezpečného čtení, které určitě potěší každou slečnu mladšího věku. Od knihy nemusíte očekávat nic extra převratného, ale i přes to vás dokáže chytit za srdce a budete se u ní dobře bavit. Je jen škoda, že už je Raven méně praštěná, než v předchozích dílech, alespoň mně se tak zdálo. Každopádně i tak dávám Městu upírů tři hvězdičky. Pro mě je tato kniha i celá série spíše takovým oddychovým čtením, u kterého se dobře pobavím, ale o trochu mladším ročníkům ji rozhodně doporučuji.

Obrázek obálky a anotace: Zoner Press
Doplňující obrázky: Images Google

Za poskytnutí recenzního výtisku knihy děkuji nakladatelství Zoner Press.

Čtenářské hodnocení knihy:

Ellen Schreiber – Rakve lásky (RC review)

Autor: Ellen Schreiber
Originální název: Vampire Kisses 2: Kissing Coffins
Série: Upíří polibky, díl druhý
NakladatelstvíZoner Press
Počet stran: 160
Rok vydání: 2011

Může láska k upírovi přestát nástrahy světa? 
Ravenin dávný sen se konečně splnil! Našla si přítele, který je nejen citlivým gotikem jako ona, ale ještě navíc i princem temnot – upírem, o němž vždycky snila. Jenže jejich štěstí nevydrželo dlouho. Alexander ze svého sídla na Benson Hill zmizel. Zoufalá Raven je však odhodlána ho nalézt, a tak využije nadcházejících jarních prázdnin a vydává se po jeho stopách do sousedního městečka. Při svém pátrání se seznámí s přitažlivým Jaggerem, ze kterého se záhy vyklube upír a navíc Alexandrův zapřísáhlý nepřítel. Raven se vrací se do Dullsville a přestože se jí nakonec podaří svého milého najít, její dobrodružství rozhodně nekončí. Právě naopak.


Stručný děj, příběh. 
Poté co Alexandr v prvním díle této série opustil naši hrdinku Raven, začala z toho být Raven nesvá a snaží se vypátrat, proč její nově objevený upírský milenec vlastně odešel beze slov. Když nalezne ve starém sídle podivný vzkaz a poté i neznámé číslo, které jí dovede do jednoho gotického klubu v sousedním městečku, její poslání je jasné. Rozhodne se navštívit svojí tetu, která čirou náhodou v onom městečku žije a její pátrání po Alexandrovi může začít. Do cesty se jí ovšem připlete nebezpečný upír Jagger, který s ní má nekalé plány. 
Gotička, rakve a černá rtěnka. 
Nejen co se vzhledu a “vyznání” hlavní hrdinky týče, ale také podle vzhledu obálek, názvu jednotlivých dílů musí být čtenáři jasné, že Raven prostě není tak nějak normální podle měřítek normálnosti usedlých spoluobčanů městečka Dullsville.
Jenže tohle odsuzování je v člověku už tak nějak zakořeněno a vštěpováno výchovou rodičů. Proto se může Raven zdát mírně potřeštěná a divná. Ona je to pravda, ale v tom dobrém slova smyslu, nikdo by nikdy neměl někoho soudit jen podle toho, jak vypadá, ale snažit se dotyčného lépe poznat, udělá to hodně.
Raven je v jádru dobrá holka, jen ji musí člověk lépe poznat. Netvrdím, že budete mít stejné koníčky jako ona a vyznávat její gotickou víru, ale může vám přijít milá a chápavá, zkrátka a dobře kamarádka do nepohody. Honí se ovšem za snem, při kterém se čtenáři zvednou koutky úst v úsměv a musí zakroutit hlavou, nad čím se to ta Raven vlastně honí. Ono to totiž zábavné opravdu je, sledovat její posedlost upíry, rakvemi, černou barvou a vojenskými botami. Někdo nad jejím chováním a tím vším možná nějakou chvíli kroutí hlavou, ale pak se do toho jejího dobrodružství ponoří a nepřijde mu to divné. Je to zkrátka úsměvné a chytlavé. 
Hlavní zápletka. 
Většinou musí být jasné, že se Raven prostě vydá toho Alexandra najít a štěstí jí v tom víc než hodně přeje, proto je to takové svižné a rychle to ubíhá, čtenář se nenudí. Na druhou stranu je zápletka snadno odhalitelná, ale v tomto konkrétním díle mi to ani tolik nevadilo, nahradil mi to humor. Už podle anotace víme, že Jagger bude ten padouch, který má něco za lubem a Raven se mu příhodně nachomýtne do cesty.
Dalo by se říci, že na přemýšlení to není vůbec složitý příběh. Na druhou stranu zde vůbec nechybí humor, láska, upíři (spíše ti klasičtí – nikdo zde nezáří). Zajímavé je, že jakoby hlavní myšlenkou je Ravenin nejoblíbenější film Rakve lásky (odtud i název knihy), který sama tak trochu prožívá ve svém životě se svým upírem a jeho nepřítelem na smrt Jaggerem. 

Pocity, dojmy a hodnocení. 

Od této knihy jsem očekávala snad jediné – pobavení. A musím připustit, že svojí úlohu skvěle splnila. Není to nijak zvlášť hlubokomyslný příběh, jedna potrefená holka v černém hledá svého vysněného upíra a přimíchá se do nebezpečí, ale zaručeně to dokáže pobavit.
Cílem autorky je předvést, co dokáže potřeštěná láska, jak dokáže protnout dva naprosto rozdílné životy – člověka a upíra, kteří se do sebe zamilují a je z toho láska až po uši.
V dnešní literatuře pro mladé se setkáme s nesčetným množstvím pohledů na upíry. Autoři je vykreslují jako neodolatelné nesmrtelné bytosti, které za určitých podmínek mohou vycházet na slunce a vůbec jsou prostě úžasní. Ellen Schreibrová je popisuje z té klasičtější stránky, kdy opravdu na to slunce nemůžou, většinou pochází z Rumunska a libují si na hřbitovech. Většině čtenářů se to nemusí líbit, tenhle klasický pohled na ně, ale je dobře, že je autorka nijak nepřikrášluje a nedává jim tělo pevné jako kámen zářící na slunci, nebo jim nedává kouzelný prstýnek, který je ochrání před sluncem, tady zůstávají tou drákulovskou klasikou.
Kniha si podle mého názoru zaslouží ty čtyři hvězdičky, protože je čtivá, zábavná, nápaditá. Možná má trochu průhlednou zápletku a čtenáři to tak nějak prostě dojde, ale to je jenom malinkaté mínus. Nejedná se o kdoví jaký trhák, po kterém všichni šílí a běží si ho koupit do knihkupectví, je to prstě zábavná, trochu romantická oddychovka, která rozhodně nikoho neurazí. Čtenáře pobaví sledovat Raveninu ztřeštěnost a bláznivé nápady. Mě osobně kniha nijak neurazila a přečetla jsem toto bláznivé putování za nějaké dvě a půl hodinky. Je to zkrátka čtivé a autorka se nás nesnaží zahlcovat zbytečnostmi. 

Obrázek obálky a anotace: Zoner press
Doplňující obrázky: we♥it
Za poskytnutí recenzního výtisku této knihy děkuji nakladatelství Zoner press.

Ellen Schreiber – Počátek (RC review)

Autor: Ellen Schreiber
Originální název: Vampire Kisses: The Beginning
Série: Upíří polibky
Nakladatelství: Zoner Press
Počet stran: 160
Rok vydání: 2011

Může se sen o lásce k upírovi stát skutečností?
Šestnáctiletá Raven se odmalička touží stát upírkou. Žije v malém městečku jménem Dullsville a nemá to právě lehké – nerozumí si příliš se spolužáky, kamarádí se pouze s farmářskou dívkou Becky a pochopení nenachází ani u svých rodičů. Hodně času tráví na hřbitově a okouzleně pozoruje staré strašidelné sídlo na kraji jejich městečka.
K Raveninu velkému překvapení a vzrušení se jednoho dne nastěhuje do starého sídla nová rodina, Sterlingovi. Vypadají poněkud zvláštně a brzy začnou kolovat zvěsti, že Sterlingovi jsou upíři. Zda je tomu skutečně tak, se rozhodne nadšená Raven zjistit. Seznámí se s mladým a okouzlujícím Alexandrem Sterlingem… a přeskočí mezi nimi jiskra. Je však Alexander skutečně upír? A pokud ano, bude schopen Raven proměnit?
Autorka románu Ellen Schreiber mistrně spojila romantiku s humorem a vytvořila tak příběh,který si získá srdce každé dospívající dívky.
Podle její předlohy také vznikla a v našem nakladavatelství vyšla úspěšná trilogie Upíří polibky – Pokrevní příbuzní, kterou si zamilovali mnozí příznivci mangy i upírů.

Recenze je bez spoilerů!

Tuto knihu jsem objevila u Kath a přečetla si na ní recenzi a začala se mi celkem zamlouvat. Za její přečtení rozhodně nelituji a doufám v další díly.

Stručný děj.

we♥it

Hlavní hrdinka knihy Raven žije v nudném, naprosto nezáživném městě jménem Dullsville, kde se neděje nic, co by jí dokázalo nějak zaujmout. Jedinou její oblíbenou věcí ve městě je staré gotické sídlo nahoře na kopci, které je už léta neobydlené. Raven je tak trochu outsider, má jen jedinou kamarádku, kterou jako jediná ze školy nešikanuje. Neustále je vystavována různým narážkám na svůj vzhled, ale všechno bere s nadhledem. Sny se ale stávají skutečností a do sídla na kopci se stěhuje velmi záhadná rodina. Každý ve městě si o nich šušká, že to jsou upíři. Raven, která je upíry naprosto posedlá a sama se chce jedním stát, je rozhodnutá tomu všemu přijít na kloub. Seznámí se s tajemným Alexandrem, který žije v sídle a ven vychází jen za tmy. Prožívají spolu svůj gotický vztah, který se jim snaží neustále narušit Ravenin spolužák Trevor. Ale jak se říká, na každou svini se vaří voda. Když už se Raven blíží k odhalení tajemství záhadné rodiny Sterlingů, sídlo je prázdné.

Postavy.
we♥it

Hlavní hrdinka Raven je gotička v pravém slova smyslu. Černé oblečení, těžké vojenské boty, vlasy obarvené na černo a černá rtěnka. Naprosto se odlišuje od všech obyvatel Dullsvillu. O jejím vzhledu může také hodně vypovídat její jméno, Raven – Krkavec. Její vášní jsou hlavně upíři a jejím snem je stát se jedním z nich. Všichni ve škole, kromě Becky, se jí za to smějí, ale ona to bere s nadhledem a vždy se vytáhne s nějakou hláškou, kterou každého dokáže utřít. I otravného spolužáka Trevora. Ravenina jediná kamarádka Becky je typická farmářská dívka, které se většina snobů posmívá. Narozdíl od Raven se ale většinou div nesloží, když se jí někdo posmívá a Raven se jí musí zastat.
Většina lidí si o Raven myslí, že je divná, ale jediný spolužák jí tak nějak viditelně šikanuje svými urážkami. Trevor je syn bohatého podnikatele, který vlastní většinu pozemků ve městě. Trevor je červ, který se kolem Raven neustále svíjí a snaží se jí ponížit. Je naprosto bezpáteřní a nebojí se využít Raveniny nejlepší kamarádky, jen aby se jí pomstil.

we♥it

Rodina Sterlingů, která se přistěhovala do sídla, se stala ve městě velkou událostí. Každý si o nich špitá různé věci a nazývají je upíry. V knize se ale seznámíme jen s komorníkem a Alexandrem, sedmnáctiletým gotickým klukem, který jakoby vypadl z Raveniných snů. A ona vypadla z jeho snů. Alexandr je takový typický, tak trochu, emo snílek, který se poflakuje na hřbitově. Do Raven se zamiluje tak nějak hned na první pohled, jenže pravděpodobně skrývá nějaké tajemství a jestli má dojít k jeho odhalení, tak raději zmizí z povrchu zemského. Možná do netopýřího těla, kdo ví?
Každopádně Raven ví, že Alexandr je její pravá láska a nehodlá se ho jen tak lehce vzdát, jenže o tom si můžeme nechat zdát až do dalšího dílu.

Pocity a dojmy.

V knize jsem se mohla setkat zase s tak trochu jiným typem upírů, nebo možná spíš představě o upírech. Tihle se bojí česneku, nejsou vidět v zrcadle a vozí si sebou zeminu ze své rodné země, ale v rakvích pravděpodobně nespí.
Díky Raven jsem poznala, že gotičky nejsou věčně zahloubané, smutné a sebevražedné holky. Právě naopak, Raven je veselá, nebojácná, neustále se tasí s nějakou poznámkou, která rozesměje. Je prostě svým způsobem zvláštní – vždyť kdo by si vzal na halloween kostým růžové tenistky. Pravděpodobně bych se jí bála, kdybych jí v černé rtěnce potkala, ale nesuďme knihu podle obalu.
Hodnocení.
Knihu jsem, jak je u mě obvykle zvykem, přečetla zase jedním dechem. Ono to vlastně ani jinak číst nešlo. Vždycky jsem čekala, co Raven v další kapitole provede a čím mě zase pobaví. Kniha se mi líbila hlavně kvůli humoru, tím byla doslova protkána. Musela jsem se hlídat, abych se někdy nezasmála nahlas. Posedlost upíry byla možná až trošičku přehnaná, ale co by se od takové dívky dalo čekat. Rozhodně je to kniha, která stojí za přečtení o chladných letních dnech (ano chladných, protože tohle léto je vážně zima). Nakonec musím říct, že se mi kniha líbila a jsem napnutá na další díl.


Obrázek obálky: images.google.com

Anotace: Zoner Press
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Zoner Press.