Tim Collins – Deník úúúplně obyčejného upíra (RC review)

Originální název: Diary of a Wimpy Vampire
NakladatelstvíFragment
Počet stran: 224
Rok vydání: 2012

I nemrtví mají city! Nesnesitelně vtipný deník jednoho (ne)obyčejného upíra.

Jmenuji se Nigel Mullet. V upíra jsem se proměnil, když mi bylo patnáct. V tomhle věku už zůstanu napořád, takže musím trávit věčnost bojem s akné, mutujícím hlasem a svou neobratností při balení holek… Trápí mě mé zoufalé pokusy o upoutání pozornosti mé životní lásky Chloe. Tak rád bych zabořil špičáky do jejího krku… Jsem mrtvý už víc než osmdesát let a přitom jsem ještě ani jednou neměl holku! A do toho musím neustále řešit mé neskonale trapné upírské rodiče, kteří se pokoušejí pít krev mým kamarádům.

Stručný děj, příběh.
Nigel Mullet žije se svojí, hodně podivnou, rodinkou v malém městečku. Už nějaký ten pátek je mu patnáct let. Jako upír totiž zamrzl v tomto věku. Jeho největším problémem je vzhled, jaký mu zůstal už desítky let. Není vůbec oslnivě krásný, jako ostatní upíři. Není ani silný a nemá žádné super schopnosti.
Na stření školu začne chodit Chloe, do které se Nigel bláznivě zamiluje. Zkouší tak veškeré balící taktiky a možnosti, jak na ní zapůsobit. Třešničkou na dortu bude zjištění, kdo to vlastně napadá nešťastné obyvatele malého městečka a co vůbec ten dotyčný chce.

Deníková forma.

Už z pohledu na obálku knihy, musí být čtenáři jasné, že se nejedná o nějaké “běžné” čtení. V některých knihách se můžeme setkat s občasným oživením textu formou deníkového zápisu (v tuto chvíli mě napadnou jen Stefanovy nebo Upíří deníky). Jenže příběh Nigela je celý psán touto formou, jak můžeme vidět na obrázku níže.
Deníkové zápisky jsou svižné, lépe čtivé, bez přemrštěných popisovacích pasáží. Zachycují hrdinovo aktuální rozpoložení, ať už je jakékoliv. Konkrétně tento Nigelův deník je pro čtenáře takovým oživením nudného dne. Kdy se pobaví, zasměje se jeho výstřelkům a tomu, jak vlastně přemýšlí. Než se pak čtenář naděje, tak má celou knihu/deník za sebou a ještě se některým hláškám chvilku chechtá.
Přečíst si sem tam nějakou knihu, která je psána tímto stylem je pro čtenáře takový relax, oddechne si, pobaví se a není unuděn popisy. Neříkám ovšem, že by se měli čtenáři začít shánět jen po takovýchto knihách, to rozhodně ne. Kdo si ale přečte deník tohoto opravdu neobyčejného upíra, dá mi za pravdu. Občasné vypnutí je potřeba. A navíc, Nigel píše zajímavě a čtenáře nenudí. Zápisky utíkají rychle a svižně.
Kliknutím si obrázek zvětšíte
Upír zase trochu jinak.
Chudák Nigel byl asi zrovna hodně zaneprázdněný, když upíří bůh rozdával krásu, rychlost a jiné schopnosti hodné takovéto temné bytosti. K tomu všemu má ještě pěkně potrefenou rodinku a desetiletou upíří sestru, která ho rozdrtí ve fotbale. Ne každý upír je tedy nádherný, silný, blýskavý a kdo ví co ještě.
Nigel je prostě obyčejný kluk, který je na světě už okolo stovky let. Nic zvláštního. Občas se krmí krví (kterou mu nosí rodiče, protože není zrovinka silný na lov). Jinak se jedná o tragicky komického, akné nosícího, outsidera, který se snaží získat srdce své vyvolené. Nikoliv pomocí upířího šarmu, ale hezky klasicky. S občasným neúspěchem, který potkal snad každého.

Pocity, dojmy a hodnocení.

Podle ukázky z knihy jsem čekala pobavení a odreagování se. Čehož se mi také během čtení dostalo. Nečekala jsem rozhodně nějaké úctyhodné dílo, které by každého srazilo na kolena. Což rozhodně nepočítám jako mínus knihy. Už z anotace a obálky knihy je jasné, že má čtenáře zaujmout po komické stránce. Myslím si, že se to Nigelovi povedlo a nejednou jsem se během čtení docela zasmála.
Pro ty starší je to rozhodně dobrá odreagovačka, pro ty mladší se to může stát potrefeným příběhem jednoho kluka, který se snaží získat srdce dívky. Ne každého ta kniha musí zaujmout. Jak to všechno dopadne je celkem patrné už z vnitřního cítění. Takže vás konec určitě nijak nepřekvapí. Může vás ale překvapit zápletka s padouchem, který upíjí krev obyvatelům města.
Určitě se budu opakovat, ale napíši to ještě jednou. Pro mě osobně to dílo znamenalo svižné čtení, u kterého jsem se nenudila a šlo mi tak říkajíc od ruky. Mohla bych napsat do deštivého odpoledne, kdyby tak krásně nesvítilo sluníčko. Kniha by se dala celkem snadno přečíst během jednoho odpoledne. Očekávala jsem pobavení a za to knize dám čtyři hvězdičky. Možná si někdo řekne, jak takové knize můžu dát tolik hvězdiček. Říkám, splnilo to všechna má očekávání a ještě to bylo psáno velmi zajímavou formou a doplněno opravdu vtipnou ilustrací. Doporučila bych to spíše čtenářům v Nigelově věku (ve kterém byl přeměněn = 15 let).

Obrázek obálky a anotace: Fragment
Česká ukázka z knihy: Fragment
Doplňující obrázek: Deviantart

Za poskytnutí recenzního výtisku knihy děkuji nakladatelství Fragment.

Čtenářské hodnocení knihy:

Advertisements