R. Cohnová, D. Levithan – Nick a Norah (RC review)

Autor: Rachel Cohnová, David Levithan
Originální název: Nick and Norah’s Infinite Playlist
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 200
Rok vydání: 2011

„Můžeš na pět minut předstírat, že jsi moje holka?“ ptá se Nick Norah, když mezi návštěvníky klubu uvidí svou bývalku. A právě takovým klišé začíná příběh dvou mladých lidí, jejichž životní cesty se náhle protnou a trochu kodrcavě pak spolu pokračují.
Nick je basák a jediný hetero v punkové kapele plné gayů. Norah je dívka, která má pocit, že víc problémů by nedokázal řešit ani tým specialistů v pentagonu. A jediná společná noc v New Yorku. A najdete v ní všechno – zoufalství, touhu, odpuštění, zklamání. Jsou tu rodiče, s kterými je nutné nějak vyjít, jsou tu přátelé, s nimiž vyjít je někdy těžší než zdolat Mt. Everest. A je tu kluk a holka, kteří pro jednou nechtějí nic jiného než být sami sebou, nepředstírat, na nic si nehrát, ani se snažit s kýmkoliv vyjít. A je tu láska, vztek a nekonečný seznam písniček. A je to příběh, který si prostě musíte přečíst.

Recenze je bez spoilerů!

Stručný děj.
Jedná se o jednu jedinou noc v New Yorku, na kterou tihle dva rozhodně nikdy nezapomenou. Nejen že to začne něčím, na co by si trouflo jen málo znás, ale pokračuje to zamilovaným dobrodrušstvím, protknutým nehezkými vzpomínkami na všechny expřítele a přítelkyně. Nick s Norah navštíví nejeden klub, smějí se a zapomínají na všechny strasti, které jim dosavadní život přinesl.
we♥it

Postavy.

Nick je obyčejný kluk, který funguje jako basák v jedné punkovo-gayské kapele, ale sám je hetero. V jeho hlavně neustále běhají myšlenky na jeho bývalku Tris, zkrátka a dobře se přes ní nemůže dostat. Utápí se ve svých myšlenkách na ní a působí jako zraněný koloušek. Já osobně nemám moc ráda lidi, co se na svoje bývalé musí vyptávat všech okolo, ale aby se zeptali přímo, to ne. Nic nedokáží samostatně, musí hledat nějakého prostředníka, který to za ně vyřeší. Nick se ale nějakým zázrakem vyšší moci dokázal vzchopit a přenést se přes těžkosti svého osudu bez Tris. Zvládl to tak trochu za pomoci jeho gaypřátel a hlavně Norah. Nesnesla bych pomyšlení na to, že by se měl neustále utápět v těch hrozných myšlenkách a nechat se pomalu ale jistě užírat.
Norah je na tom podoběn jako Nick, pořád myslí na svého bývalého/současného přítele Tala, který z ní prostě dělá, promiňte, krávu a ona si to nechává líbit a sem tam na něj ještě myslí. Na druhou stranu není zas tak ztracená jako Nick a dokáže se s tím vypořádat. Oni dva se hledali, až se, jak se říká, našli. Jsou si v mnoha směrech podobní a to, co spolu zažili jim z celého srdce přeji, i když jako osobnost jsem si spíše oblíbila Norah (asi jsem sexista, ale už je to tak).
we♥it
Musela jsem se smát, když na scénu přišla opilá Caroline, ta tu knížku prostě obohatila svým opile-roztomilým způsobem, to její “Osobo za volantem..” no to si budete muset prostě přečíst, mě to dostalo a na knize se mi to líbilo asi nejvíc 😀 (ještě teď se při té vzpomínce musím zasmát). 
Pocity, dojmy a hodnocení.
No, upřímně řečeno nevím kde začít. Byla jsem hrozně ráda, když jsem knihu u CooBoo vyhrála a nemohla jsem se dočkat toho, až si jí přečtu, protože má strašně krásnou obálku a tak. A tak se stalo a já z toho mám takové rozporuplné pocity. On příběh to byl hezký, takový správně zamilovaný, takový, který se může stát jenom někde v New Yorku. A jak se uvádí v anotaci, je to takový příběh, který si prostě musíte přečíst. Všechno je to o myšlenkách a pocitech dvou mladých lidí, které svede dohromady shoda okolností. Nejsem zrovna fanoušek knih, kde se autor baví s čtenářem pomocí myšlenek hlavních hrdinů. Prostě mě to nijak neláká, mám ráda, když to všechno hezky odsýpá a složité myšlenkové pochody se objevují jen vzácně. Ale když to tak přehodnotím a vycucnu z toho čistě jenom ten úžasný děj a to, co všechno vás může potkat v tomhle městě plném možností, tak to nebylo zas tak špatné, abych pravdu řekla. Četlo se to až překvapivě snadno a zvládla jsem to za několik málo hodin. I když jsem si občas nepadla do oka s některými výrazy (převážně vulgárními), ale jsou to prostě mladí nadržení teenageři, kteří hledají to svoje štěstí, svojí lásku a jeden jedinej zpropadenej den v New Yorku jim to všechno může splnit a záleží jen na nich, jestli ta pohádka bude pokračovat nebo ne.
we♥it
Samotnou mě překvapilo, jak lehce se to četlo a jak to šlo prostě samo od sebe, ale já na myšlenky moc nejsem (moje mínus), tahle kniha konkrétně se mi celkem líbila, proto jí věnuji hezké tři hvězdičky, takový pěkný průměr. A i když se mi tak nějak líbila, tak bych si jí podobnou knihu už asi ani přečíst nechtěla, ale kdo ví? Navíc jsem se docela ztrácela ve všech těch písničkách a autorech tam zmíněných (budu si muset něco z toho poslechnout, abych byla v obraze), jednou to tam řeknou česky a pak najednou anglicky… A Kde je Chloupek? vážně? Musela jsem se smát, některé názvy kapel mě zabíjely.. Kdo takové názvy mohl vymyslet, tomu bych udělila cenu za smích, bez pardonu.
Takže tedy shrnutí. Říkám, NEBYLO to špatné počtení, ale znovu bych to asi číst nemusela. Nazvala bych to takovou drsnější lovestory, nikdo si tam na nic nehraje a všechno berou tak, jak je, bez přikrášlování.

Obrázek obálky a anotace: CooBoo
Za možnost vyhrát recenzní výtisk této knihy děkuji nakladatelství CooBoo.

Advertisements