mini Příručka začínajícího blogera: Sociální sítě

SOCIÁLNÍ SÍTĚ
Sociální sítě jsou v této době opravdu velmi populární a už i Lidl má svojí stránku na Facebooku! Takže to vážně frčí a dovíte se tam ohromné množství zajímavých věcí. Navíc jsou skvělým místem pro získávání nových čtenářů a internetových kamarádů. Není nic jednoduššího, než svému blogu založit stránku na facebooku, 99% z nás už tam je a facebook čeká i na vás. Můžete tam dávat odkazy na své aktuální příspěvky, postovat různé průpovídky, které se na blog nehodí. Ptát se čtenářů, co právě čtou. Dělat různé ankety, prostě všechno možné. Dejte si také do oblíbených stránky jiných blogů, ať víte, co je aktuální a ať si vás taky můžou přidat.
Svůj blog ale můžete dát i na jiné sociální sítě, například Twitter, který u nás sice není nějak extra rozšířený, ale je tam spoustu zahraničních autorů, které můžete sledovat a ptát se jich na různé věci. Za sebe se můžete registrovat na různých portálech, pro úchyly přes knihy je favoritem GoodReads (já tam mám víc přátel, jak na facebooku). I tam můžete dávat svoje recenze s odkazem třeba na blog a podobně.
Sociální sítě naše vztahy hodně prohlubují, poznáváme lidi i z jiných stránek, dovídáme se, co blogeři třeba ve svém volném čase dělají a jestli s nimi máme něco společného. Nebo jestli nám jejich názory nevyhovují a naopak se s nimi ztotožňujeme. Možností je opět nepřeberné množství.
Advertisements

mini Příručka začínajícího blogera: Favorité a čtenáři

FAVORITÉ A ČTENÁŘI
Už jsem skoro u konce, máte skoro všechno, co by měl takový blog mít (snad jsem na nic nezapomněla). Když začínáte, je důležité udělat si základnu pravidelných čtenářů a také navštěvovat a komentovat jiné blogy. Pomůže vám to tak najít si nové čtenáře. Rozjíždí se tak jakási síť, do které se vám lidé chytnou a na blog se podívají. V tom horším případě se třeba už nevrátí, ale většinou ano. A když ne, tak přijdou jiní, kteří váš blog budou pravidelně navštěvovat. Ale vy se také musíte stát někoho pravidelným čtenářem, aby si vás všiml a na oplátku zase navštívil váš blog, dal si vás do seznamu oblíbených a pak vás může navštěvovat více nových čtenářů. Je to takový začarovaný kruh, řekla bych. Pokud se chcete s někým bavit o focení, navštěvujte blogy různých třeba amatérských fotografů. Rádi vaříte a máte blog o kuchtění? Není nic jednoduššího, než navštívit jiné podobné blogy a vzájemně si vyměňovat receptíky na jahodové koláče. Blog o fitness, pochlubte se i jiným, jak cvičíte. Zkrátka nějak reagujte. Najděte si také blogy, ke kterým se budete vracet a zaujaly vás buď obsahem, nebo osobou jejich autora. Všechno se počítá a čísla na vašem toplistu budou stoupat a vy se zapojíte do komunity, se kterou se budete rádi bavit a vyměňovat všelijaké postřehy a najdete si nové kamarády.
Když vám někdo napíše nějaký komentář, snažte se mu odpovědět. Já osobně odpovídám přímo k daným komentářům u sebe na blogu. Snažím se odpovídat na „smysluplné“ komentáře, které se třeba na něco ptají. Tohle myslím tak, že když se někdo na něco ptá, tak se mu snažím odpovědět a když někdo napíše, že danou knihu četl, tak jsem moc ráda, ale už nenapíši, že je to super. Ale zase nejsem google a na nějaké nesmyslné otázky neodpovídám vůbec, ať už mi přijdou na mail, facebook nebo na blogu.
Internet je skvělé místo, kde máte možnost seznámit se se zajímavými lidmi, kteří mají stejné nebo podobné názory jako vy. Miluji naší knižní komunitu, i když se v ní občas ztrácím. Mám ale své vypíchnuté oblíbence, ke kterým se vracím a hledám u nich třeba inspiraci, co číst.

mini Příručka začínajícího blogera: Obsah blogu

OBSAH BLOGU
Ruku v ruce se strukturou blogu jde i jeho obsah. Jaké rubriky si vytvoříte, takové články tam budete mít. Nepočítám mezi to samozřejmě mimořádné projekty, které se občas na blogách objevují nebo nějaké „akutní“ informace, kdy něco prostě musíte sdělit, ale do žádné rubriky se to nehodí. Já to dnes vidím tak, že kvalitní blog je takový, který má spoustu svého vlastního obsahu. Tedy články, které autor sám napsal, dal si s nimi jistou práci a nejsou to jen nějaké zkopírované texty. V případě knižních blogů to můžou být jistě recenze na knihy, pak také různé tematické články, ale i seznamy knih, které se chystají, jako má třeba Syki na svém blogu (věřím, že se s tím piplá po nocích). Takové články čtenáři hodně řeknou a často se k nim vrací. Podle mého jsou autorské články těmi nejlepšími a nejčtenějšími. Recenzi si vždycky někdo najde rok po jejím publikování.
Zvláštním obsahem jsou takzvaná meme, která se na blogách hojně vyskytují. Já osobně se jim vyhýbám. Jsou to články, které se publikují třeba jednou týdně a třeba na téma kniha kterou si chci přečíst, napsat určitý moment z knihy a podobně (vím, že furt píšu příklady na knižní blogy, ale jiné moc neznám). Četla jsem jistý názor, že meme jsou hojně navštěvována jen v nějakém aktuálním čase a pak už se k nim čtenáři příliš nevrací. S tím názorem si troufám souhlasit. K nějakému obsahově kvalitnějšímu článku se čtenář vrátí raději, než k opsanému textu z knihy, nebo vyobrazené obálce.
Obsah je na každý pád důležitý a bez něj by ani neexistoval blog. Ať už se jedná o kvalitní obsah, se kterým si dal jeho autor práci, nebo o okopírovaný stále se opakující obsah, který toho čtenáři moc nedá. Tvoří to blog a bez toho by ani blog nebyl. Kdo by přeci chodil na nějakou prázdnou stránku, že?
Všichni si musíme najít svůj vlastní styl, který nám sedí a je čtivý, přiláká čtenáře a bude je bavit. Každý na to jdeme jinak a ohromné většině z nás se to daří. Kvalitní obsah se pozná také podle návštěvnosti vašeho blogu a někdy i podle počtu komentářů, i když blogem denně projde desítka „tichých čtenářů“.
Pokud s blogem začínáte, doporučila bych udělat si nějakou základnu kvalitnějších a smysluplnějších článků a až si získáte čtenáře, tak třeba přidávejte i různá meme. Kdybych teď měla navštívit nový blog, kde jsou samá meme, tak hned odcházím, protože mě tam nic nezaujme a už se tam nebudu chtít vrátit. Kdežto když tam dáte kvalitní články – recenze, názory, tematické články, tak se určitě vrátím.
Pamatuji si, jak jsem měla asi ve třinácti letech různé blogísky, kam jsem denně dávala 150 článků s obrázky. Když si na to vzpomenu, tak se musím ostudou smát, jinak to ani nejde. Nedovedu si představit, že bych teď takový blog měla vést. Já jsem ráda, když se můžu nějakým způsobem vypsat. A líbí se mi to i u ostatních blogů. Zaměřte se tedy na váš obsah, o čem chcete psát a najděte si svůj styl, který se bude líbit. Určitě si pak najdete spoustu pravidelných čtenářů, kteří se na váš blog budou s chutí vracet.

mini Příručka začínajícího blogera: Struktura

STRUKTURA
Hosting vybraný? Název blogu zaregistrovaný, přezdívka zvolena s konečnou platností? Bod pro vás! Nastává čas pro další velmi důležitou část a pro některé možná i trochu zdlouhavou. Je potřeba si připravit celkovou strukturu blogu, jak to bude vypadat. Můžeme to také nazvat jistou mapou stránky. Tady si musíte vytvořit jak váš blog bude vlastně vypadat, nemyslím tím však vzhled. Ale co bude v pravém menu, co v levém, co v horní liště, co v zápatí. Vždycky, když jsem si zakládala nějaký blog, tak jsem si nejdříve vzala papír a psala si názvy různých rubrik, dokonce jsem si i kreslila jeho rozložení a šoupala si kolonky. Řeknu vám, že mě to bavilo. Navíc jsem pak měla takový přehled a nemusela se pak trápit s tím, co kam dám. Proč je můj blog chaotický a podobně.
Takže popadněte papír a začněte si čmárat, třeba vás při tom psaní napadnou i nové, skvělé nápady, které na svůj blog dáte. A na druhou stranu vyškrtáte zbytečnosti, které tam nemusí být. Rozdělte si například nějaký hlavní rubriky a k nim nějaké podrubriky. Příklad knižního blogu: Hlavní rubrika RECENZE a k ní podrubriky PODLE AUTORŮ, ABECEDY. Jistě rozumíte, jak to myslím. Takové rozcestníky. Daji se vytvořit velmi snadno, na internetu je na to spousta návodů.
Pak máte jistě nějaké menu, které chcete, aby nějak vypadalo. Tam je taky dobré udělat si předem nějaký náčrt, jak by to mohlo vypadat. Jako třeba uvítací zpráva, novinky, toplist, oblíbené blogy, nejčtenější články, nejnovější komentáře apod. Já osobně třeba nemám moc ráda, když musím v menu něco dlouho hledat. Pokud tam toho třeba chcete mít hodně, tak bych doporučovala dva sloupky, ať to není kilometr dlouhé. Ale to je můj pohled, jak to vidím, jako čtenář. Můžete mít samozřejmě jenom jeden sloupek. Jsou i blogy, které nemají žádný, a vypadají dobře!
Určitě je potřeba, aby vyhledávání na vašem blogu nebylo nijak chaotické. Můžete si například udělat různé ikonky, tzv. bannery, k jednotlivým rubrikám, které ozvláštní váš blog. Nápadům se meze nekladou, ale zase ať to není moc přehnané. Jak se říká, všeho s Mírou. Někdy je i pravda, že v jednoduchosti je krása a u nějakých blogů to určitě platí. Třeba blog GiraffeAndy má jen horní lištičku a vypadá to vážně skvěle, hrozně se mi její design líbí.
Různé hostingy nabízejí v editorech různé vychytávky, které vám váš blog pomůžou vybavit. Já jsem třeba spokojená s tím, co nabízí blogger.com. Je tu spousta věciček a mraky z nich jsem ještě ani nestihla využít. Takže nezapomínejte, struktura je důležitá, aby nezavládl chaos, který by čtenáře určitě jen odradil.

mini Příručka začínajícího blogera: Název a přezdívka

NÁZEV A PŘEZDÍVKA
Vybrali jste si hosting? Máte vyzkoušené všechny možnosti, které nabízí, a jste spokojení? Dobře. Teď je potřeba se zamyslet ještě více, zapojit všechny mozkové závity, protože budeme vybírat něco, co s vámi zůstane až do konce vašeho blogování. Tedy název pro blog a popřípadě i vaší přezdívku, kterou budete na blogu používat. Myslíte, že je to lehké? No, možná že ano, ale třeba taky ne. V žádném případě vám nechci mluvit do toho, jak by název vašeho blogu měl vypadat a jak si máte na blogu a internetu říkat.
Nejlepší je, když máte nějakou přezdívku třeba od dětství, která se vám líbí, a používáte jí. Pak máte volbu zcela jasnou a nemusíte nad jménem nijak přemýšlet. A pokud přezdívku z dětství nemáte a ani tak se vám nechce přemýšlet, můžete vždycky použít svoje normální jméno a třeba první písmenko vašeho příjmení. Nic se tím určitě nezkazí. Vždycky si můžete vybrat i jméno svojí oblíbené knižní/filmové/seriálové postavy. Ale pozor, aby se neobjevovalo moc Xen. Pak jsou tu totiž i jisté hádky, že ten měl přezdívku dřív a podobně. Určitě se tomu chcete vyhnout. Kdyby náhodou někoho zajímalo, jak vznikla moje přezdívka, které je VeEee (ne veeee, ani vee, ani Veeee, ani nijak jinak ale VeEee), tak se k tomu neváže nijak zábavný příběh. Chtěla jsem něco, co bude zvláštně vypadat (velké E), ale nepřemýšlela jsem už nad tím, jak se to bude číst. Nakonec jsem se po nějaké době rozhodla, že se to bude vyslovovat prostě „Vé“. A tak to mám prostě tak. Když mi bratránek začal říkat Melčo, chtěla jsem si přezdívku změnit, ale asi by mě pak moc lidí nepoznalo. Každopádně, vyberte si něco, co k vám sedí, nebo co se vám líbí. Samozřejmě, že se vám to musí líbit. Nikdo by si nedal přezdívku Frederik, kdyby se mu nelíbila, že?
Máte přezdívku? Fajn, teď jdeme na název blogu. Kterému bych přiřadila dva stupně. Prvním je, jak se to bude jmenovat v příkazovém řádku vašeho internetového prohlížeče. A tím druhým, co si dáte třeba do záhlaví. Může to být např. http://www.xenin.blog.cz ale v záhlaví si můžete dát „Xenino smysluplné hnízdečko“, jestli mi rozumíte. Nebo to můžete mít stejný, jako to má třeba Knižní Doupě, já, Kath a jiní. Prvním příkladem je třeba blog Abyss, která má v příkazovém řádku něco jiného a pak v záhlaví něco jiného – Knižní nekonečno. Vyberte ale něco, co se vám časem nezají a bude to stále zajímavé. Kdybych mohla, tak svému blogu dám teď název „Pelíšek písmenek“, ale už mám název, jaký mám a po takové době si kvůli němu blog měnit nebudu.
Vaším úkolem teď je řádně se zamyslet a vymyslet něco, co čtenáře a vás bude bavit a hlavně se to v internetových vodách neztratí. Co se originality týče, můžete zabruslit klidně i do jiných jazyků, udělat si třeba francouzský, anglický, japonský, ruský a kdovíjaký název. Ale aby se to dalo nějak vyslovit. Originalitě se v tomto případě meze nekladou. Doporučovala bych ale něco, co si vaši budoucí čtenáři snadno zadají do vyhledávače a nebudou muset přemýšlet nad tím, jestli tam máte vrypg nebo vyrpg, jestli mi rozumíte.

mini Příručka začínajícího blogera: Hosting

HOSTING
Než začneme vyrábět nějaký blog, připravovat si články a různé věci, je důležité si vybrat, kde si ten svůj blog vlastně založíme. Všechny nabízené možnosti mají svá různá pro a proti. Za tu dobu, co se pohybuji ve vodách internetu, jsem toho vyzkoušela opravdu hodně a blog jsem měla všude možně. Nakonec jsem se ale, jak je vidět, usadila na blogspot.com, který mi vyhovuje, a zatím nepociťuji potřebu změny.
Můžete si vybírat hned z několika možností, na internetu je jich skutečně plno. Než začnete třeba blogovat „na ostro“, vyzkoušejte si různé možnosti a nakonec zůstaňte u té, která se nejvíce přiblížila vaší představě. Vadí vám reklamy? Nechoďte na blog.cz. Chcete přednastavený vzhled? Zkuste blogger.com, pise.cz, webnode.cz, aj. Chcete být úplně soběstační? Pořiďte si vlastní internetovou doménu, kde se téměř ničemu nemusíte podřizovat. Existuje opravdu velké množství možností, stačí pro sebe jen najít tu pravou.
Na blog.cz je skvělé to, že si můžete prakticky udělat svůj vlastní vysněný vzhled a nemusíte znát ani co se za nehet vejde jazyk html a jemu podobné. Ale musíte si samozřejmě pohrát s grafikou. Osobně se mi na blog.cz nelíbí reklamy, které se tam objevují. Jistě, jsou i na jiných místech, ale vždycky, když se k někomu co má blog na blog.cz podívám, tak mi ta reklama začne vyřvávat.
Pise.cz je také zajímavý hosting pro blogy. Při registraci blogu si tam můžete vybrat hned z několika „koncovek“ např. veeee.pise.cz, veeee.blbne.cz, veeee.vzpomina.cz, a ještě několik dalších. To hned tak někdo nenabízí, pokud se nepletu. Také jsem tam měla jeden blog a byl to celkem fajn hosting. Můžete si tam nastavit i takovou ochranu proti kopírování textu, což může být užitečné. Ale já sama jsem se tam nějak necítila. Nešlo mi pořádně udělat vzhled podle mých představ a jsou tam také časté reklamy.
Na webnode.cz jsme jednou dělali blog ještě na střední škole. Učitel nám tam zadal za úkol udělat si webové stránky a aktualizovat je, dát jim nějaký obsah a podobně. Tomuto hostingu jsem na chuť nějak nepřišla. Zdá se mi hodně zmatený a celkově takový divný. Ale zase je tam možnost zakoupit si vlastní doménu třeba s konečným .cz a mít všechno ve „své režii“.
Svůj knižní blog jsem si vytvořila na blogger.com, který mi více méně vyhovuje ze všech zmíněných variant nejvíc, zatím. Vytkla bych snad jen to, že pokud neumíte s jazyky jako je html, css apod. tak si musíte vystačit s nabízenými vzhledy, možná tak změnit záhlaví. Nabízí ale spoustu zajímavých gadgetů, které můžete využít. A pokud nechcete, nejsou tam žádné reklamy.
Zmínila bych ještě wordpress.com, který sice sama nevyužívám a snad jsem ani nikdy nevyužívala. Ne, vlastně využívala. Je to podobné jako většina redakčních systémů, jen možná trochu pokročilé, jak se to vezme. Každopádně s tím nemám mnoho zkušeností, o které bych se mohla podělit.
A jako poslední určitě stojí za nějakou tu větu vlastní doména, kde jste si absolutně svým pánem. Pokud chcete absolutně všechno dělat podle svého, musíte mít znalosti html, css, php a věcem těmto podobným. Je to náročné, co vám budu povídat, mám s tím sama svoje zkušenosti. Kdy jsem si všechno musela „napsat“, aby to nakonec nějak vypadalo. Naštěstí jsem ale rychlouk a spoustu věcí se naučila (nyní pravděpodobně nejspíš zapomněla). V tomto případě jste si absolutně svým pánem, nepoužíváte žádný redakční systém, prostě nic. Ale je tu i možnost udělat si vlastní doménu a přes např. wordpress.com tam dávat své příspěvky. Je to pak o něco jednodušší.
Začínajícímu blogerovi, který nemá mnoho zkušeností, bych doporučila něco lehkého, s čím se snadno seznámí a zaběhne do kolejí. Klidně blog.cz, blogger.com, pise.cz. To jsou celkem snadno pochopitelné servery pro nenáročné, kteří si zatím vystačí s přednastaveným designem, popřípadě si udělají svůj vlastní. Chce to najít opravdu ten nejvhodnější, kde najdete co nejméně obtěžujících věcí. Utřídit si pro a proti, zkusit se zaregistrovat na více stránkách a všechno si vyzkoušet, prolézt, až pak najdete to, co vám nejvíce vyhovuje. Já sama na blogspotu ještě objevím něco, co jsem neznala.
Nikdo by asi neměl říkat, že tohle je lepší než tamto, protože všechno má svoje jisté mouchy a překážky. Nic není tak dokonalé, aby to vyhovovalo všem. Proto je tu možnost si vybrat hned z několika. Já neznám všechny možnosti, kde si zaregistrovat blog, ale slušnou řádku jsem vám jich tu vyjmenovala. Takže to vyzkoušejte, zkuste si třeba najít nějaké blogy na té dané doméně a podívejte se, co tam všechno mají.

Seznam možných stránek k založení blogu (není to určitě všechno):
blog.cz
blogger.com
pise.cz
webnode.cz
wordpress.com
tumblr.com
simplesite.cz
estranky.cz
bloger.cz

mini Příručka začínajícího blogera: Úvodní díl

ÚVOD
Úvodní článek k tomuto mini projektu jsem si nemohla za žádných okolností odpustit. Určitě se totiž najde někdo, kdo bude chtít mojí práci nějakým způsobem zpochybňovat a za rohem mě pomlouvat. Tato mini příručka je něco jako můj přehled zkušeností, které jsem za ty roky působení na internetu získala a které by se mohly někomu hodit. Očekávejte tedy formu různých tipů, rad a názorů. Rozhodně se nebude jednat o články typu „tohle udělej takhle a tamto nedělej“. Nechci totiž nikomu nic přikazovat, protože nejsem žádný expert, jen mám nějaké zkušenosti, ze kterých by si třeba mohl někdo nějaký ten drobet vzít a další si zase vezme jiný drobet.
Setkala jsem se již s podobnými články, které se ale většinou týkaly toho, jak psát recenze. Ty opravdu nemám ráda, protože hodně přikazují a nařizují, co vlastně máme dělat a jak to psát. Zastávám ten názor, že každý má svůj styl a čtenáře, kterým se jeho styl líbí a proto se k němu vrací, v tom horším případě nevrací.
Já bych se ráda zaměřila na blogování všeobecně, nějaké ty rady do začátku. Ne jen pro knižní blogery, ale vzhledem k zaměření mého blogu tu asi nenajdu lidi, co si chtějí založit blog o kosmetice. Neberte to prosím jako rady typu jak dělat knižní blog, ale jak si udělat blog všeobecně. Již se mi ozvalo několik lidí, kteří by si rádi založili blog, jenže nevědí, jak na to. A právě pro ty je tato malá mini příručka. Chtěla bych, aby pro tyhle lidi posloužila jako takzvaný odrazový můstek. Nemusíte se jejími body samozřejmě řídit do puntíku, jak jsem již psala, ale vzít si z toho třeba nějakou inspiraci.
Doufám, že pro vás tyto články budou přínosem a nebudete na ně pohlížet skrz prsty. Snad si nikdo neřekne, že si hraji na něco, co nejsem. Snažím se jen trochu pomoct, a proto jsem sesmolila nějaké své zkušenosti, zbytek je jen a jen na vás, potencionálních začínajících blogerech, kteří si ze začátku neví rady a potřebují trochu popostrčit nějakým směrem.
Přikládám i krátký seznam pěti bodů, kterým bych se ráda v této příručce věnovala. Pokud máte nějaké dotazy, které nejsou v nějakém bodě, a nevíte si s nimi rady, tak mi určitě napište do komentářů. Tohle je jen takový základ, který jsem vymyslela. Všechny nápady přijímám a budu se vám snažit vyhovět.

1. Hosting
2. Název a přezdívka
3. Struktura
4. Obsah blogu
5. Favorité a čtenáři
6. Sociální sítě