Christopher Pike – Poslední upír

Originální název: The Last Vampire
Série: Poslední upír, díl první
NakladatelstvíDaranus
Počet stran: 176
Rok vydání: 2011

Obyčejná teenagerka, řeklo by se – i když neobyčejně krásná, inteligentní a obratná jako šelma. Říká si Alisa, Lara, Melissa, jak ji zrovna napadne… Nikdo neví, že ve skutečnosti se jmenuje Síta a chodí po světě už pět tisíc let. Je upírka. Třebaže sluneční svit ji neproměňuje v popel, neděsí ji krucifix, nedokáže přivolat smečku vlků, neumí létat, na noc neuléhá do rakve a nedělá z lidí sobě podobné jen tím, že by z nich sála krev. Krev ji ovšem fascinuje – od dávných časů, kdy vyrůstala v malé indické vesničce a shodou neblahých náhod se připletla k jistému tajemnému obřadu… Tehdy přestala být normálním smrtelníkem. Jejím údělem je bloudit napříč staletími a tisíciletími a přežívat, jak se dá. Teď žije v zapadlém americkém městečku, ale klid tu nenachází. Zdá se, že je jí na stopě někdo, kdo o ní zná celou pravdu a snaží se ji zabít. A taky se v její blízkosti objeví mladík, který je nápadně podobný muži, jehož bezmezně milovala a který zemřel před pěti tisíci lety… Osmidílná sága amerického spisovatele Christophera Pikea získala nesmírnou oblibu nejen mezi čtenáři z řad teenagerů a byla přeložena do mnoha jazyků. Nyní se s prvním příběhem upírky Síty můžou seznámit i čeští fanoušci akční fantasy literatury s prvky mysticismu a romance.

Stručný děj, příběh.
Síta se po světě prochází již nějaký ten pátek. Každou chvíli si mění jméno, aby omylem neupozornila na svou upíří podstatu. Zatím jí vše vycházelo do posledního detailu. To by se ale nesměl objevit jistý detektiv, který se až příliš šťourá v jejích osobních záležitostech. Nemuselo by to dopadnout dobře – pro něj. Jenže jeho smrt Sítu ani v nejmenším neuspokojí. Musí zjistit, kdo po ní pátrá a co po ní vlastně chce. Měla by být přeci posledním upírem, tak proč cítí to podivné mrazení v zátylku?

Pořádný upír, ale z Indie.

Sítu bych mohla nazvat takovým ztělesněním pořádného upíra. V poslední době se čtenář setkává spíše s upíry typu “držím králíčkovou dietu”. Tihle upíři jsou až příliš morální a na lidech jim většinou záleží. Zabíjení jim nepřináší většinou žádné uspokojení, ale spíše výčitky svědomí. Síta je přesným opakem těchto slaďoušků. Samozřejmě, je krásná a sexy, ale to k predátorům patří. Jak by jinak nalákají svojí kořist.
Hlavní hrdinka se prostě s ničím/nikým nepáře a roztrhání nějakého toho hrdla jí činí nesmírné potěšení. Konečně upír podle mého gusta.
Víte, že upíři původně vznikli v Indii? Nevíte, tak si přečtěte Posledního upíra. Samotný tenhle fakt je pro mě hodně překvapující. Já vždycky měla za to, že se prostě někde jenom vyskytli a to bylo všechno. Nemyslela bych si, že na svět přišli až takovýmto způsobem. Že jsou svázáni s jistým božstvem. A tak nějak celkově. Ale zase musím říct, že nápad to byl dobrý, celkem originální. I když mi Krišna často lezl na nervy.
Pocity, dojmy a hodnocení.
Veřejně se přiznávám, že jsem si knihu zakoupila hlavně díky obálce. Myslím, že je více než povedená a do knihovničky se mi dobře hodí. Říci toho hodně se asi o 176ti stránkové knize nedá, ale já se pokusím alespoň o něco. Jak už jsem zmínila v předchozím odstavci. Síta jako upírka se mi celkem líbila. Hlavně její krvežíznivost a vyžívání se v zabíjení. To se u “dnešní” upírů jen tak nevidí. Za to dávám velké plus.
Příběh knihy se mi zdál ze začátku velmi zajímavý a hlavně hodně čtivý. Ale jestli tu čtivost nezpůsobují ohromné okraje knihy, kdo ví. Každopádně se jistá část knihy čte velmi dobře a je i hezky vymyšlená. Potom se ale čtenář dostane až na samotný konec knihy a možná mu to přijde nedotažené. Mě se to takové rozhodně zdálo. Kniha má stráneček pod dvě stovky, takže bych se nějakému tomu protažení rozhodně nebránila. Konec mi rozhodně přišel víc než useknutý.

Kniha je spíš takovým oddechovým čtením pro zamračené odpoledne. Protože i za tu dobu se dá stihnout to přelouskat. Na jednotlivých stránkách se podle mého vyskytuje minimum textu a proto se to dá. Kdyby nebyly tak přehnané okraje, kniha by mohla mít klidně 150 stran, možná méně. Doporučila bych také těm, které nebaví mírumilovní upíři a chtějí vidět krev a vnitřnosti. Síta se totiž s nikým nepáře.

Nakonec bych asi řekla, že pojmout upíry tímto způsobem je velmi zajímavé. Prostředí, ze kterého vzešli bych asi neměnila, i když je zvláštní. Omezila bych snad jen toho Krišnu. Může to být zajímavé zpestření, jednou dvakrát, ale ne téměř neustále. Nakonec knize dávám tři hvězdičky. Takový zajímavý průměr, který nikoho neurazí si myslím. Na další díl jsem zvědavá, už jen díky tomu, jak vlastně skončil ten první.

Obrázek obálky a anotace: bux.cz
Doplňující obrázky: we♥it

Čtenářské hodnocení knihy:
Advertisements