Cassandra Clare – Město z popela (RC review)

Autor: Cassandra Clare

Originální název: City of Ashes 
Nakladatelství: Mladá fronta
Počet stran: 400
Rok vydání: 2010

Clary Frayová si toužebně přeje, aby se její život zase vrátil do normálních kolejí. Ale co je vlastně normální, když jste lovec stínů, zabíjíte démony, vaše matka je v kómatu způsobeném kouzlem a vy najednou vidíte vlkodlaky, upíry a víly? Kdyby se Clary obrátila ke světu lovců stínů zády, mohla by trávit víc času se svým nejlepším kamarádem Simonem, ze kterého se postupně stává něco víc než jen kamarád. Lovci stínů ji však nehodlají nechat odejít, obzvláště její pohledný, avšak nesnesitelný znovunalezený bratr Jace. Navíc jediný způsob, jak by mohla Clary pomoci své matce, je najít Valentýna, ničemného a nejspíš šíleného lovce stínů, který je zároveň jejím otcem. V druhém díle napínavé trilogie autorka vtáhne čtenáře zpět do temných spárů newyorského podsvěta, kde láska vždy znamená nebezpečí a moc s sebou přináší smrtonosné pokušení.

Recenze může obsahovat spoilery na předchozí díl Město z kostí.

Je těžké napsat recenzi na pokračování nějaké knihy – hlavní hrdinové už byli představeni, děj byl trochu nastíněn, atmosféra byla popsána – z těchto důvodů se pravděpodobně budu trochu opakovat při popisování Města z popela.
Opět se dostáváme do města New York a jeho podsvětí. Setkáváme se tu s Clary, Jacem, Simonem, sourozenci Lightwoodovi a mnoho dalšími.
Poté co Clary zjistila pravdu o svém původu se nechává utěšovat v náruči jejího nového přítele. Trochu mě to překvapilo, že se z toho všeho dokázala tak rychle dostat a neposlouchat své srdce. Je to ale stále stejná rusovlasá dívka, která se ze všech sil snaží zachránit svou matku stůj co stůj. Její postava ušla od prvního dílu celkem velký kus cesty. Postupně poznávala obyvatele podsvětí a stále zůstává v relativním klidu. Naučila se být silná a bojovat jako lovkyně stínů.

we♥it

Vývojem prošly, ať už nepostřehnutelným, či velkým, všechny postavy. Z arogantního, nesnesitelného, ale na druhou stranu okouzlujícího Jace se stal dobrý partner a také dobrý člověk. Sice neustále riskuje, jak je jeho zvykem, ale rozhodně se polepšil. Potěšilo mě, každou chvíli neslyše něco namyšleného o civilech a upírech nebo vlkodlacích.
Jace je ale v knize velmi tvrdě zkoušen Valentýnem a jsou na něj kladena různá ultimáta. Můžeme téměř hmatatelně pociťovat Jaceův vnitřní boj. Chvílemi si člověk říká, “Podlehne, nepodlehne mu.” ale pak se to všechno náhle zvrtne a nikdo neví, co si má myslet.

we♥it

Valentýnovi úmysly jsem z části chápala a z části mi přišly absolutně nesmyslné. Mohla bych ho srovnat pomocí zaprvé, pana Kopfrkingla (Spalovač mrtvol – Ladislav Fuks), ten si také myslel, že to, co dělá, je pro dobro ostatních a přitom byl pomaloučku pohlcován jistou ideologií. Zadruhé mi připadá jako nějaký vedoucí vyhlazovacího tábora, který ale, oproti panu Kopfrkinglovi, věděl přesně co dělá a nebál by se k tomu použít těch nehorších zbraní, které sám k smrti nenávidí. Takový mi Valentýn přišel, posedlý nějakým ‘větším dobrem’.
Na scéně se objevuje také zlo zastupující Zákon v podobně obávané Inkvizitorky, která má trestat všechny neposlušné členy Spolku. Nejprve hájí to, kvůli čemu původně přijela, tedy Zákon, ale její pravý cíl byl schován za velmi pečlivě vybudovanou maskou. Po odhalení jejího příběhu a její oběti jsem jí zalitovala, i když to byla na první pohled nesnesitelná osoba.
Co dočinění máme ale i s jinými postavami. Stejně jako tomu je v prvním díle, se zde objevují démoni, upíři, vlkodlaci a víly – ty mne překvapily. Když se řekne víla, tak si okamžitě vybavím vílu Zvonilku a její chlupaté papuče a ne zplozence dobra a zla. I když jsem v tomto podání víly neměla ráda, stejně jako jiné postavy mě ke konci překvapily.
Kniha je napsána opět velmi čtivě a poutavě a každá kapitola v sobě skrývá nějakou novou nevyřešenou otázku. Líbí se mi, že se autorka nebojí trochu zmrzačit své hrdiny nebo nějakého i zabít. Happy endy jsou dobré, ale trochu napětí musí být. Každému čtenáře se líbí, když mu na okamžik přestane tlouci srdce a po chvíli si otře upocené čelo.
A v poslední řadě musím vyzdvihnout ponechanou originální obálku knihy, po Městě z kostí jsme si všichni myslím užili své a původní obálka jistě každého zahřeje u srdce.


Obrázek obálky a anotace: Mladá fronta
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Mladá fronta

Advertisements

Cassandra Clare – Město z kostí

Autor: Cassandra Clare

Originální název: City of Bones
Nakladatelství: Mladá fronta
Počet stran: 416
Rok vydání: 2009

Když se patnáctiletá Clary Frayová vydá do newyorského klubu Pandemonium, vůbec netuší, že se stane svědkyní vraždy, kterou navíc spáchají tři teenageři se zvláštním tetováním na těle a podivnými zbraněmi v rukou. Mrtvé tělo pak jednoduše zmizí. Nejde jen tak zavolat policii, když jsou vrahové pro všechny ostatní neviditelní a na místě činu nezbyla ani kapka krve, která by napověděla, že tu zemřel člověk. A byl to vůbec člověk? Zde se Clary poprvé setká s Lovci stínů, bojovníky, kteří mají chránit svět před démony. Během čtyřiadvaceti hodin je Clary vtažena do jejich světa, její matka totiž zmizí a na samotnou Clary zaútočí démon. Proč by se ale démoni zajímali o obyčejné lidi, jako je Clary a její matka? A jak je možné, že má Clary najednou “vnitřní zrak”? To by rádi věděli i Lovci stínů… Zábavné, odvážné a neotřelé fantasy od Cassandry Clareové slibuje svým čtenářům strhující čtení, s nímž nebudou chtít přestat.

Recenze může obsahovat spoilery, číst jen na vlastní nebezpečí!

Při čtení prvního dílu série Nástrojů smrti jsem se nemohla zastavit a neustále jsem musela číst dál a dál, je to opravdu nakažlivá kniha, která dokáže čtenáře dokonale dostat do příběhu.

we♥it

Dostáváme se do fantasy světa, ve kterém si každý milovník tohoto žánru přijde na své. Najdeme zde ždibec z démonů, pytlíček upírů a malou čutorku vlkodlaků, tak by se to dalo hezky shrnout, je tu prostě od všeho trochu a proto není kniha tak nudná, než kdybychom měli číst jen o upírech nebo jen o démonech a podobně. Ale hlavními aktéry knihy jsou lovci stínů, kteří bojují proti démonům a chrání před nimi svět.
Hlavní hrdinkou knihy je Clary Frayová, malá rusovlasá dívka jejímž nejlepším přítelem je Simon. S ním také navštíví všemi oblíbený klub Pandemonium, po jehož návštěvě se její svět od základů změní. Nemůže přeci policii nahlásit vraždu, kterou viděla jen ona a nezbyly po ní žádné stopy, žádná krev. Jak by mohla vysvětlit, že zde lovci stínů jen dělali svoji práci a chránili lidstvo.

we♥it

V tom okamžiku se setkáváme s lovci stínů, Jacem, Alekem a Isabellou. Všichni žijí spolu s jejich učitelem Hodgem v Institutu, který se stará o lovce a pomáhá je trénovat, léčí je a poskytuje jim přístřeší, když zrovna nemají kam jít. Clary se sem dostává za doprovodu Jace, který je na první pohled naprosto arogantní, namyšlený, nafintěný a nesnesitelný. Ví vždycky všechno nejlíp a i když je jen o pár centimetrů vyšší než Clary, tak se k ní chová jako k malému dítěti, což jí nesmírně rozčiluje, ale i tak se v jejich vztahu objevuje jistá chemie, kterou nemůže ani jeden z nich jen tak lehce přehlížet, i když se o to všemožně snaží. A Simon, Clařin kamarád jim to nijak neulehčuje. Jenže v Institutu je ke Clary shovívavý snad jen Hodge a Jace, i když ten je trošku arogantní.

we♥it

Před Clary se staví nelehký úkol a ještě těžší zjištění pravdy. Spolu s lovci stínů se snaží odhalit pravdu o své matce a o svém předchozím životě, vzpomínky na něj se zdají být nějak zablokované, ale Clary je odhodlaná zjistit pravdu i když by jí v tom měli pomoci znetvoření lovci nebo nejmocnější kouzelník brooklynský. Jenže pravda vždy není tak hezká jako v pohádkách. Clary bojuje s démony, upíry, zavrženými, dokonce i se svým vlastním srdcem.
Řekla bych, že je to taková energická postava, která pro záchranu přátel a blízkých udělá vše, i kdyby to mělo stát její vlastní život, hlavně, že budou v bezpečí. Podniká nebezpečnou výpravu na záchranu svého přítele přímo do upířího doupěte, pak záchranu své matky a nakonec záchranu Jace. Do všeho se vrhá bezhlavě a možná i bez předchozího rozmyšlení.
Jace je stejný svým způsobem, ale on to dělá ve snaze očistit svět od démonů, je to jeho poslání a je v tom dobrý, jak se sám velmi často vytahuje.
Alek a Isabella jsou sourozenci, pocházejí z významné rodiny lovců stínů. Ale Alek se občas zdá jako takový mrzout, který ještě nezabil žádného démona, ale i on se jen snaží chránit ostatní a hlavně se snaží uchránit své tajemství, s čím mu pomáhá jeho pohledná sestra Isabella, kterou jsem od prvního momentu nemohla tak nějak vystát. Proč se vždycky musí v knize objevit nějaká potvora, která si pak uvědomí, že se chovala hloupě a říká, že o vás měla strach? Já jí to nevěřila ani na sekundu.

we♥it

Všechny ty nebezpečné výpravy jsou proloženy nějakou tou romantickou částí, při kterých ženské pokolení pocítí mravenčení v břiše. Já jen doufám, že ve druhém díle jich bude víc.
A nějaké to shrnutí? Kniha je napsána velmi čtivě a poutavě a nutí vás to číst další a další kapitolu, stejně jako mě. Potřebujete vědět tohle, ale pak se tam objeví tamto a všechno je to potřeba vyřešit. Čtenář chce prostě vědět víc a víc, ale pro to je nutné sáhnout okamžitě po druhém dílu a nechat se pohltit příběhem démonského podsvětí New Yorku.
Jediné obrovské mínus na knize je její ohyzdná obálka. Opravdu nemám ráda, když se naše nakladatelství snaží “vylepšit” originální obálky, vznikne z toho akorát něco jako je česká obálka Města z kostí. Jsem jen ráda, že Mladá fornta dalším dvěma dílům ponechala originální obálky, sice to trochu kazí dojem v knihovničce, ale je na to lepší podívaná.

 Obrázek obálky a anotace: Mladá fronta