Michaela Vysloužilová – Kameň večnosti

Originální název: Kameň večnosti
Série: Nemŕtvi, díl první
Nakladatelství: nevyšlo
Počet stran: 375

Existujú dve teórie, ktoré by mohli vysvetliť, kto naozaj som. Prvá tvrdí, že som polovičným upírom. Druhá prehlasuje: cvok. A hoci mám sama z času na čas sklon si tieto dve pravdepodobnosti mýliť, fakty sú občas až príliš neoblomné. Mám nadľudskú silu, vidím, počujem a cítim, čo iní nie, a predovšetkým trpím podivnou túžbou po krvi. Môj znudený stereotypný život však prudko nabral iný smer, keď moje malé tajomstvo odhalil niekto, komu by som sa s ním dobrovoľne nikdy nezverila.
Oh, a potom je tu ešte ten chlapík z mojej minulosti, ktorý sa ma snaží zabiť. Kedysi by si vystačil aj s mojím vykrvácaním na smrť, dnes sú ale jeho ciele vyššie. Chce zažiť svoje peklo na zemi a nehodlá sa vzdať, kým ho nedosiahne. Takže… Nemala by som ho zastaviť?

Stručný děj, příběh.
Carry žije takový celkem normální život, jaký si může jako napůl upírka dovolit. Chodí na střední školu a po nocích, jen tak pro zábavu, zabíjí démony, kteří terorizují náš svět. To se ovšem změní, když ve škole narazí na tři rádoby čarodějky, které jí chtějí do party. Jednoho dne se ale objeví záhadný upír, terorizující Carryin život a hrozící apokalypsou.

Autorčin styl.

Jak už i název knihy a anotace napoví, autorka je Slovenka a tím pádem je kniha psána jak jinak než ve slovenštině. A nerozumět slovensky, to je jako když Slovák nerozumí česky, já mám ještě tu výhodu, že jsem ze čtvrtiny Slovenka, takže mi číst v tomto jazyce nedělá problémy.
Michelle má velmi zajímavý a hlavně čtivý styl psaní, který mě většinou nutil číst a číst. Nebrání se ani vtipným a napínavým pasážím, při kterých se čtenář buď směje, nebo trne strachy, co se asi bude dít dál.
Ale musím vytknout jednu věc, která mě sem tam při čtení opravdu štvala. Nevím, jestli jsem to sama od sebe nějak přehlížela, nebo je to vážně pravda, ale autorka se často uchylovala k dialogům, kdy víme, kdo je jedna osoba (Carry) a klidně až po stránce se tam objeví, s kým že to vlastně hovoří. Pro mě osobně bylo toto konkrétně hodně zmatečné, trošku mě to obtěžovalo. Cílem mohlo být klidně napnout čtenáře, což bych brala, kdyby se to tam objevilo jednou dvakrát, ale takhle mi to občas zkazilo dojem.
Pocity, dojmy a hodnocení.
Po delší době opět hrdinka, která se nebojí někomu nakopat zadek a docela se při tom i ušpinit. Carry mi přijde naprosto skvělá, dokáže se o sebe pořádně postarat a ze začátku se může opravdu zdát jako bezcitný upír, který nemyslí na nikoho jiného, než na sebe – to není myšleno ve zlém, ale tak, že se o lidi vůbec nezajímá a spíše jí zajímá zabíjení démonů, lidskou část si prostě nechce připustit k tělu. Proto se mi líbilo, jak jí autorka “donutila” k vývoji, kdy začíná vykazovat určité slabiny po sblížení s čarodějkami, ale samozřejmě i nějakým tím klukem.
Možná mě trošičku mrzí, že Carry nějaké z bosorek opravdu nedala přes pusu, já jako nemilovník Carmen bych to uvítala s otevřenou náručí, ale možná je dobře, že je autorka nechala bez modřin (alespoň na začátku). Když už jsem u těch tří čarodějek, zdá se mi to, nebo pořádnou moc získala vlastně jenom Carmen a zbylé dvě tak trochu ostrouhaly a nedostaly nic, s čím by se mohly pořádně bránit v případě nebezpečí? Ale co, mají Carry a ta se o ně – i přes občasnou nechuť – postará, jak nejlépe bude umět.
Musím říct, že co se týče postav, tak se v knize objeví takové, které si zaručeně musíte oblíbit, ale i takové, kterým budete mít chuť za každých okolností nakopat zadek a budete muset zatínat pěsti, kdykoliv se objeví na scéně, ale pak spokojeně zamlaskáte, když se dostanou do nějaké šlamastiky a bude je muset zachránit osoba, kterou nemají zrovinka v lásce.
Autorka napsala rozhodně zajímavou knihu, která by si jednoho dne zasloužila vydat a já se těším až (jestli) se mi do ruky, popř. do počítače, dostane nějaké to pokračování. Už jen ten fakt, že jí, i když jen vzdáleně přes internet, znám, je skvělé, protože jsem ráda, když vidím, jak se rozvíjí, nemyslím jen Michelle, ale takhle všeobecně moje internetové kamarádky, které mají ten talent na to, aby vůbec něco takového napsaly, v dobrém jim rozhodně závidím a vždycky mě potěší, když si můžu přečíst něco z jejich tvorby. Určitě nikoho neurazím, když Michelle za její knihu dám čtyři hvězdičky.

Obrázek obálky: od Michelle
Anotace: GoodReads
Doplňující obrázky: we♥it

Děkuji Michelle za zaslání knihy a možnost si jí přečíst 🙂 byl to zážitek.

Čtenářské hodnocení knihy: