Melanie Rose – Návrat domů (RC review)

Originální název: Coming home
NakladatelstvíMetafora
Počet stran: 400
Rok vydání: 2012

Ztratila paměť, ale ví, že se děje něco podivného. Je snad láska opravdu věčná? Od autorky neobyčejného příběhu Má noc je tvůj den. Všichni znají pravidla, jenom ona ne. Dokonce ani neví, kdo je a jak se ve sněhové bouři, ve které málem umrzla, ocitla. V rodině jejího zachránce se o ni postarají, ale Kate (jak si začne říkat, protože nezná ani své jméno) si připadá jako v podivném snu. Co si taky myslet, když domněle němé děvčátko promluví, aby jí sdělilo, že jeho mrtvá sestra ji čekala? Když se po domě možná promenují duchové, všude je samá záhada a nakonec se do všeho zaplete dívka z viktoriánských dob. Je snad možné, že jsme žili už mnohokrát předtím? A že se v nových zrozeních můžeme vracet ke svým selháním, abychom je napravili, k dávným bolestem, abychom je utišili – ale zejména ke svým láskám, které nikdy nepominou…

Stručný děj, příběh.
Co když si jen tak vyjedete někam na výlet a zastihne vás krutá sněhová vánice? Vybouráte se a zachrání vás tajemný zachránce. Přesně toto se stalo hlavní hrdince knihy od Melanie Rose, Kate.
Nepamatuje si vůbec kdo je, nebo jak se jmenuje. Ujal se jí Vincent, který žije spolu se svojí malou dcerou Jadie a hospodyní Tarou. Jenže se děje něco velmi zvláštního. Kate si je téměř stoprocentně jistá, že k jejich domu nějakým zvláštním způsobem patří. Nechá se tedy umluvit k tomu, aby podstoupila hypnózu. Její výsledky a zážitky ovšem velmi překvapí všechny přítomné a hlavně samotnou Kate. Ta se snaží se všech sil zjistit, co se v tom domě vlastně odehrálo.

Melanie opět v akci!

Tuto autorku jsem si oblíbila díky její předešlé knize Má noc je tvůj den, kterou, stejně jako tuto, vydalo nakladatelství Metafora. Melanie má takový svůj osobitý styl vyprávění, který mě osobně nutí číst dál a dál až do úplného konce. Nikdy není jisté, co se opět přihodí a jak to všechno nakonec dopadne. Čtenář se může dohadovat v duchu nad tím, jak to v ten a ten moment asi bude, ale pak ho to přeci jen překvapí.
Možná někoho zamrzí, že se nejedná o nějakou YA literaturu, ale spíše o takovou tak trochu červenou knihovnu. No a co? Nejsem nějaký zastánce milostných románů, ale Melanie si mě svými knihami získává. Líbí se mi, jak to umí podat. Ač čtete delší odstavce, nikdy se nenudíte. Tuto knihu doporučuji spíše těm, kterým nebude vadit absence vlkodlaků a upíru, ale budou se chtít zamyslet například nad smyslem samotného života, co se děje s odchozími dušemi a podobně.
Pocity, dojmy a hodnocení.
Na další knihu od této autorky jsem se opravdu těšila, protože její Má noc je tvůj den se mi velmi zalíbila. Je to sice jiné čtivo, než které obvykle čtu, ale opravdu začínám mít její knihy ráda. Je to tlustá kniha, kde převažují spíše popisné a úvahové odstavce nad dialogy, ale vůbec mi to při čtení nevadí. Autorka to prostě umí podat. Sama nechápu, jak jsem se do té knihy nemohla pustit hned, jak mi přišla.
Mrzí mě ovšem to (ale od paní Herynkové jsem to věděla!), že se nejedná o pokračování předchozí knihy (Má noc je tvůj den), zajímalo by mě totiž, jak to tam všechno bude pokračovat. Ale ani tímto novým příběhem nejsem nijak zklamaná a velmi mě zaujal. Reinkarnace, přemýšlení o tom, kým jsme byli v minulých životech, to zní přeci velmi lákavě!
V jistých momentech jako by se ale autorka neustále opakovala. Například u jednotlivých hypnóz. Začala jsem si už většinou předem říkat, co tam asi tak bude a tak nějak jsem to odhadla. Poznáte to pak při čtení. Na tento opakující se fakt jsem narazila, pokud dobře počítám, asi třikrát možná víckrát. Nejedná se sice o kdovíjaký prohřešek, ale někomu by se to mohlo zdát tak trochu otravné, pak už se na to dá zvyknout a časem to zmizí.
Co se hlavních hrdinů a postav týče, tak jsem si oblíbila hlavní hrdinku. Nemá absolutně žádné tušení, kým vlastně je a ještě je odhodlaná odhalovat příběh někoho jiného. Přijde mi také silná, s touhou po dobrodružství. Na chuť jsem ovšem nemohla přijít Taře, Vincentově hospodyni. Já mám takový, nazvala bych to, šestý smysl. I v normálním životě. Jakmile se mi někdo nelíbí, tak už nemá šanci si to u mě nějak vylepšit, kamarádi prostě nebudeme. A mám takové tušení, že toto by přesně v reálném životě potkalo Taru, kdyby jsme se setkaly. Můj šestý smysl je prostě špica.
A co říci nakonec? Že je kniha opět velmi povedená a rozhodně si zaslouží vaše přečtení. Pokud vám sem tam nevadí trochu těch ženských knih. Já sama to obvykle také nevyhledávám, ale Melanii jsem si vážně oblíbila. Líbí se mi její styl a vůbec i její příběhy. Jak to dokáže tak krásně promyslet, aby to do sebe pasovalo, přitom se to zdá celkem složité. Dávám čtyři hvězdičky. Možná kdyby se tam některé ty věci neopakovali a Tara nebyla na zabití, tak bych dala plný počet. Já vím, že všude musí být nějaká postava taková, ale Tara byla až příliš.

Obrázek obálky a anotace: bux.cz
Doplňující obrázky: we♥it

Za poskytnutí recenzního výtisku knihy děkuji nakladatelství Metafora.

Čtenářské hodnocení knihy:

Advertisements

Melanie Rose – Má noc je tvůj den (RC review)

Autor: Melanie Rose
Originální název: Could It Be Magic?
Nakladatelství: Metafora
Počet stran: 336
Rok vydání: 2011

Jessiku Taylorovou zasáhne blesk. Když se pak ale v nemocnici vzbudí, všichni jí tvrdí, že je jakási Lauren Richardsonová, matka čtyř dětí. Lékaři její protesty přičtou ztrátě paměti a Jessice nezbývá než odjet s manželem (kterého ovšem nikdy neviděla). 

To horší má ale teprve přijít. Zatímco jako Lauren spí, jako Jessica vede dál svůj život svobodné slečny. A kdykoli usne jako Jessica, probudí se coby uhoněná matka s horou problémů. Jedním z nich je maličký Teddy s mozkovou dysfunkcí, pak manžel Grant, který nejspíš něco tají, umíněný mladý muž, který byl zřejmě jejím milencem… Je toho zkrátka dost a jedna duše ve dvou tělech má co dělat, aby to všechno zvládla. S láskou jde ale všechno. Dokonce i nemožné.

Recenze je bez spoilerů!

Kniha se mi zalíbila především díky anotaci a také hezké obálce. Musím říct, že ani její obsah mě nijak nezklamal a byla jsem do toho začtená doslova až po uši.

Stručný děj.
we♥it
Jak už nám anotace napovídá, Jessiku zasáhne blesk, když je na procházce se svým psem (fenkou) Frenkie. A kdyby nebylo krásného Dana, který jí přivolal záchranku, nikdy by se nedostala do života jako Lauren Richardsonová. Ze začátku je Lessika/Lauren hodně zmatená a neví, jestli je to všechno pravda a vážně se probouzí jako Lauren, když jde Jessika spát. Vykládá si to všechno jako sen, ale je to až moc realistické, aby to mohl být. Postupně se sžívá s novou rodinou. Jenže jak to tak vypadá, tak Jessika doslova překopává dosavadní řád rodiny Richardsonových. Téměř nikdo nemá tušení, že Lauren není tak úplně Lauren, všechno dávají za vinu tomu blesku, který do obou, Lauren i Jessiky, uhodil ve stejnou chvíli.

Postavy.

Hlavní postavou je Jessika Taylorová, která pracuje jako asistentka v jedné právnické kanceláři a jejím snem je stát se právoplatnou právničkou. Jenže Jessiku je nutno popisovat hned ze dvou pohledů, protože pokaždé když jde spát, probouzí se jako Lauren Richardsonová. Jedna duše, ve dvou tělech, ale nikdy zároveň. Musí se s tím vším vypořádat hezky po svém, protože jinak by skončila v bílé cele se svěrací kazajkou. Jako Jessika má dobrý život, práci, která jí pomaličku vede k cíli, kamarády a oddanou fenku Frenkie. Ale pokaždé, když jde spát, musí se vypořádat s tím, že se bude starat o čtyři děti, které potřebují péči, o manžela, který je na ní závislý, zkrátka o všechno. Jako Lauren vede docela nudný život, ale snaží se ho změnit. Jessičinu duši jsem měla raději, když se probouzela v těle Lauren, protože nevěděla téměř nic o jejím dosavadním životě a musela se s tím hezky rychle poprat, než někdo přijde na to, že to není skutečná Lauren.
Grant a Dan jsou muži z jejích dvou životů. Grant z Laurenina a Dan z Jessičina. Grant mi přišel jako takový typ, který by si bez své ženy ani nezavázal tkaničku. Zdál se jí naprosto oddaný. V některých případech šel z Granta dokonce i strach. Nechtěl uvěřit, že jeho žena ztratila paměť a vůbec si nic nepamatuje, někdy se dokonce uchýlil i k násilnostem. Byl zvyklý na pořádek a naprostou čistotu domova. Ale co se do Laurenina těla nastěhovala Jessika, všechno tak nějak změnila, až z toho byl zmatený a nedokázal to docela dobře pochopit. Není to zrovna ten typ muže, kterého by každá žena chtěla mít doma. Dan mi přišel jako jeho opak a dokonale se hodil k Jessice, vždyť on jí zachránil před jistou smrtí úderem blesku. Dalo by se to nazvat láskou na první záblesk. Jejich vztahu jsem hodně fandila, ale v některých případech jsem měla chuť zakroutit mu krkem.
Celou knihu hezky doplnily čtyři Laureniny děti. Sophie, Nicole, Tobby a Teddy. Sophie se k Lauren nechovala vůbec hezky a ze začátku jsem si přála, aby jí dala pořádně přes zadek, protože si to za své chování trochu zasloužila. Možná si ale to její chování Lauren zasloužila, ale Jessika o tom neměla ani ponětí. Nejvíc ze všech jsem si oblíbila postiženého Teddyho (Edward), který to neměl nijak lehké. Hrozně se mi líbilo, jak všude neustále chodil se svým míčkem a nevzdával se ho ani ve spánku, chvílemi mi to vhánělo slzy do očí. On jediný dokázal pochopit, že s jeho maminkou není něco v pořádku a neustále Lauren říkal, “Až přijde pravá maminka, budeš to muset všechno uklidit.”, to mě prostě hrozně dojímalo a takové dítě bych si přála, ani by mi nevadilo, že není úplně v pořádku.
Pocity a dojmy. 
U nějakých knih jsou anotace přehnaně vábivé a akční a slibují bůh ví co. Tahle kniha mi dala přesně to, co sliboval její popis, žádné přikrášlování, aby to bylo lépe prodejné. Četlo se mi to hrozně lehce a docela mě zajímá, jaké bude pokračování, protože se mi zdá, že to skončilo tak nějak ukončeně, hlavně docela překvapivě. Musela jsem Danovi zatleskat, když to na konci pochopil a bral to všechno tak lehce. Zamlouvaly se mi charaktery jednotlivých postav, hlavně Jess a Lauren. Každá naprosto jiná ve svém světě. Lauren byla bohatá, měla všechno na co jen ukázala, ale přesto nebyla docela spokojená. Jess, která žila v malém bytečku byla naopak velmi spokojená, i když toho neměla zdaleka tolik jako Lauren.

Hodnocení.

A moje hodnocení? Já snad ani neumím nic ohodnotit negativně, prostě se mi ta knížka moc líbila. Nechápala jsem sice doktorovo vysvětlování, co se Jess stalo, ale to byla maličkost na jedné stránce. Autorka to dokázala hezky propracovat a hlavně velmi čtivě napsat. Vždycky jsem se nemohla dočkat až Jess jako Jess půjde spát a probudí se jako Lauren.
Když jsem se koukala na oficiální stránky autorky, zatoužila jsem po tom, aby u nás byly ty její originální obálky, přijdou mi prostě strašně hezké a všechny tři k sobě dobře pasují. Ale ani naše obálka není špatná, není sice kreslená, ale znázorňuje nám o co v knize jde, což se z dívky, která venčí psa asi nedovíme.

Obrázek obálky: bux.cz
Anotace: Metafora
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Metafora.
Navštivte také oficiální stránky autorky.