Originální název: Coming home
Nakladatelství: Metafora
Počet stran: 400
Rok vydání: 2012
Ztratila paměť, ale ví, že se děje něco podivného. Je snad láska opravdu věčná? Od autorky neobyčejného příběhu Má noc je tvůj den. Všichni znají pravidla, jenom ona ne. Dokonce ani neví, kdo je a jak se ve sněhové bouři, ve které málem umrzla, ocitla. V rodině jejího zachránce se o ni postarají, ale Kate (jak si začne říkat, protože nezná ani své jméno) si připadá jako v podivném snu. Co si taky myslet, když domněle němé děvčátko promluví, aby jí sdělilo, že jeho mrtvá sestra ji čekala? Když se po domě možná promenují duchové, všude je samá záhada a nakonec se do všeho zaplete dívka z viktoriánských dob. Je snad možné, že jsme žili už mnohokrát předtím? A že se v nových zrozeních můžeme vracet ke svým selháním, abychom je napravili, k dávným bolestem, abychom je utišili – ale zejména ke svým láskám, které nikdy nepominou…
Stručný děj, příběh.
Co když si jen tak vyjedete někam na výlet a zastihne vás krutá sněhová vánice? Vybouráte se a zachrání vás tajemný zachránce. Přesně toto se stalo hlavní hrdince knihy od Melanie Rose, Kate.
Nepamatuje si vůbec kdo je, nebo jak se jmenuje. Ujal se jí Vincent, který žije spolu se svojí malou dcerou Jadie a hospodyní Tarou. Jenže se děje něco velmi zvláštního. Kate si je téměř stoprocentně jistá, že k jejich domu nějakým zvláštním způsobem patří. Nechá se tedy umluvit k tomu, aby podstoupila hypnózu. Její výsledky a zážitky ovšem velmi překvapí všechny přítomné a hlavně samotnou Kate. Ta se snaží se všech sil zjistit, co se v tom domě vlastně odehrálo.
Melanie opět v akci!
Tuto autorku jsem si oblíbila díky její předešlé knize Má noc je tvůj den, kterou, stejně jako tuto, vydalo nakladatelství Metafora. Melanie má takový svůj osobitý styl vyprávění, který mě osobně nutí číst dál a dál až do úplného konce. Nikdy není jisté, co se opět přihodí a jak to všechno nakonec dopadne. Čtenář se může dohadovat v duchu nad tím, jak to v ten a ten moment asi bude, ale pak ho to přeci jen překvapí.
Možná někoho zamrzí, že se nejedná o nějakou YA literaturu, ale spíše o takovou tak trochu červenou knihovnu. No a co? Nejsem nějaký zastánce milostných románů, ale Melanie si mě svými knihami získává. Líbí se mi, jak to umí podat. Ač čtete delší odstavce, nikdy se nenudíte. Tuto knihu doporučuji spíše těm, kterým nebude vadit absence vlkodlaků a upíru, ale budou se chtít zamyslet například nad smyslem samotného života, co se děje s odchozími dušemi a podobně.
Pocity, dojmy a hodnocení.
Na další knihu od této autorky jsem se opravdu těšila, protože její Má noc je tvůj den se mi velmi zalíbila. Je to sice jiné čtivo, než které obvykle čtu, ale opravdu začínám mít její knihy ráda. Je to tlustá kniha, kde převažují spíše popisné a úvahové odstavce nad dialogy, ale vůbec mi to při čtení nevadí. Autorka to prostě umí podat. Sama nechápu, jak jsem se do té knihy nemohla pustit hned, jak mi přišla.
Mrzí mě ovšem to (ale od paní Herynkové jsem to věděla!), že se nejedná o pokračování předchozí knihy (Má noc je tvůj den), zajímalo by mě totiž, jak to tam všechno bude pokračovat. Ale ani tímto novým příběhem nejsem nijak zklamaná a velmi mě zaujal. Reinkarnace, přemýšlení o tom, kým jsme byli v minulých životech, to zní přeci velmi lákavě!
V jistých momentech jako by se ale autorka neustále opakovala. Například u jednotlivých hypnóz. Začala jsem si už většinou předem říkat, co tam asi tak bude a tak nějak jsem to odhadla. Poznáte to pak při čtení. Na tento opakující se fakt jsem narazila, pokud dobře počítám, asi třikrát možná víckrát. Nejedná se sice o kdovíjaký prohřešek, ale někomu by se to mohlo zdát tak trochu otravné, pak už se na to dá zvyknout a časem to zmizí.
Co se hlavních hrdinů a postav týče, tak jsem si oblíbila hlavní hrdinku. Nemá absolutně žádné tušení, kým vlastně je a ještě je odhodlaná odhalovat příběh někoho jiného. Přijde mi také silná, s touhou po dobrodružství. Na chuť jsem ovšem nemohla přijít Taře, Vincentově hospodyni. Já mám takový, nazvala bych to, šestý smysl. I v normálním životě. Jakmile se mi někdo nelíbí, tak už nemá šanci si to u mě nějak vylepšit, kamarádi prostě nebudeme. A mám takové tušení, že toto by přesně v reálném životě potkalo Taru, kdyby jsme se setkaly. Můj šestý smysl je prostě špica.
A co říci nakonec? Že je kniha opět velmi povedená a rozhodně si zaslouží vaše přečtení. Pokud vám sem tam nevadí trochu těch ženských knih. Já sama to obvykle také nevyhledávám, ale Melanii jsem si vážně oblíbila. Líbí se mi její styl a vůbec i její příběhy. Jak to dokáže tak krásně promyslet, aby to do sebe pasovalo, přitom se to zdá celkem složité. Dávám čtyři hvězdičky. Možná kdyby se tam některé ty věci neopakovali a Tara nebyla na zabití, tak bych dala plný počet. Já vím, že všude musí být nějaká postava taková, ale Tara byla až příliš.
Obrázek obálky a anotace: bux.cz
Doplňující obrázky: we♥it
Za poskytnutí recenzního výtisku knihy děkuji nakladatelství Metafora.
Čtenářské hodnocení knihy:
Obrázek obálky: 