Christy Raedeke – Hadí spirála (RC review)

Originální název: The Serpent’s Coil
Série: Mayské proroctví, díl druhý
NakladatelstvíFragment
Počet stran: 280
Rok vydání: 2013

Caity byla předurčena sehrát důležitou roli při záchraně lidské civilizace. Je však ve velkém nebezpečí, zrádná organizace Fraternitas je jí v patách. Pokud Caity a její přátelé selžou, převezme vládu organizace a odsoudí vše k zániku. Podaří se získat dostatečnou sílu pro záchranu světa? Naplní se starodávné proroctví?

Stručný děj, příběh.
Caity pokračuje ve své záchraně lidstva. Jenže si musí vybrat, na jakou půjde internátní školu. Čirou náhodou narazí na takovou, kde je předmětem výuky cestování. Samozřejmě ji to okamžitě zaujme, protože se musí dostat do Číny, aby našla svého strýčka Li, který ji v předchozím díle zradil. Tak spolu s Justine cestují a hledají nové symboly a šifry, které by jim pomohly v boji proti zločinecké organizaci Fraternitas, která ovládá svět strachem.

Christy Raedeke.

Christy je spisovatelkou a také závislačkou na cestování. Putovala po Himalájích, strávila Halloween ve skotském hradu z 16. století. Studovala feng shui v Kuala Lumpor, vylezla na mayské pyramidy v Chiapas, prozkoumala katakomby pod Paříží a Římem. Její boty také tály na lávových polích sopky Mauna Loa. A mnoho dalšího. Autorka žije momentálně v Oregonu. Má manžela a s ním dvě malé děti.
Mayské pokračování.
V Hadí spirále Caity pokračuje tam, kde skončila v prvním díle. Již se jí podařilo sjednotit velký počet mladých lidí, ale to nestačí. Musí zapojit ještě víc sil, aby se jí a jejím přátelům podařilo Fraternitas zničit. Vypadá to, že to není jednoduché. Ale Cait má ve svém okolí tak dokonalé přátelé, kteří umí dělat zázraky s počítači, nabourávat se do systému různých organizací, a ona sama je chodící encyklopedie. Takže ne, až tak složité to pro Cait určitě není, jako by to bylo třeba pro nás, normální smrtelníky.

Pocity, dojmy a hodnocení.

Doufala jsem, že druhý díl bude zajímavější, ale bohužel se drží na stejné úrovni, jako ten první. Autorka předhazuje všechna řešení hlavní hrdince na zlatém podnose a ještě jí k tomu dá nějaké vysvětlivky navíc, kdyby náhodou. Zkrátka je to stále tak uměle vyhrocené, jako byl první díl. Caity snad nemá složitější úkol, než je luštění origami, které sestavila její opice, a i to jí jde celkem rychle.
Kniha sama o sobě se čte docela rychle a těch pár stránek má člověk přelouskaných během několika málo hodin. Co mě ovšem zaráží je spousta super vědeckých a duševních teorií, kterým stále nerozumím a prostě nevím, co znamenají. Pokaždé, když hrdinové na něco přišli a začali to vysvětlovat, tak jsem to jenom přečetla, bez nějakého hlubšího pochopení.
Chtělo by to si s tím víc pohrát, nedávat hrdinům všechna řešení přímo pod nos, no prostě, bylo to zase takové divné. Vůbec to autorce nevěřím a Caity nesnáším. Kdyby mi měla něco přednášet o mayském kalendáři, tak bych jí do ksichtu mrskla rajče nebo meloun. Je opravdu jednoduché vytvořit svět, kde má Caity všechno pod nosem, udělat jí geniální kamarády a rodiče, jenže pak to ztrácí na zajímavosti. Hadí spirála dostává dvě a půl hvězdičky, možná jsem byla ještě o trochu víc zklamaná, než z prvního dílu. Vinu na tom nese super škola, ve které mohou studenti cestovat dle libosti a také ten konec. Jinak je všem při starém. Každopádně se ale určitě najdou tací, kterým se tato série líbí, pokud se vám líbil první díl, tak druhý bude určitě také. Já bohužel patřím do jiné skupiny.

Obrázek obálky a anotace: Fragment
Doplňující obrázky: we♥it

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment.

Čtenářské hodnocení knihy:

Advertisements

Christy Raedeke – Zápas o osud lidstva (RC review)

Originální název: The Daykeeper’s Grimoire
Série: Mayské proroctví, díl první
NakladatelstvíFragment
Počet stran: 320
Rok vydání: 2012

Šestnáctiletá Caity odhalí význam podivných znaků vyřezaných v obložení svého pokoje. Jde o dávné mayské proroctví, které jí přisuzuje důležitou roli v osudu lidstva. Bude mít dostatek sil a především odvahy vzít na sebe nelehký a nebezpečný úkol?

Stručný děj, příběh.
Šestnáctiletá Caity se stěhuje do Irska, do obrovského hradu, který zdědila její rodina. Člověk nemusí být ani mladý ani starý, aby začal prozkoumávat něco tak obrovského a tajemného. 
S opičkou Panem Papírkem objevuje záhadnou místnost, jejíž stěny pokrývají neznámé symboly. Jejich rozluštění změní Caityn život od základů. Nyní před ní stojí velmi těžký úkol, ale pokud ho splní, změní se život lidí na zemi.

21. prosince 2012, konec světa?

Toto datum má v paměti určitě každý z nás. Když se to všechno s koncem mayského kalendáře dostalo na veřejnost a mohl si o tom přečíst kde kdo, vyvolalo to vlnu spekulací, paniku a různého objasňování, výzkumů a bůh ví, čeho ještě.
Ale ani kniha Mayské proroctví nikomu nezaručí jasné vysvětlení toho, co se vlastně v tom prosinci stane. Možná to nebude vůbec nic a budeme žít v naprostém poklid dál. Možná bude nějaké zemětřesení nebo jiná katastrofa. Anebo má tato kniha opravdu něco do sebe a předává nám určité poselství v podobě používání onoho mayského kalendáře.
Pocity, dojmy a hodnocení.
Na knihu jsem byla zvědavá, hodně mě zajímalo, co mi vlastně může nabídnout a v jistých momentech jsem byla mile překvapena, ale jindy bohužel už ne. Musím říct, že hlavní hrdinka to měla opravdu jednoduché, všechno to odhalování znaků. Autorka jí k tomu hodně pomohla v podobně Caityných rodičů. Až mi to přišlo nespravedlivé a tak trochu přitažené za vlasy. Jasně, maminka může být klidně kasařka, co se dostává do různých trezorů, ale aby tatínek jen tak napsal program, který během několika chvil rozluští tajemné mayské znaky? Aha, jistě.
Já bych jí s tím nechala trochu potrápit, ne aby jenom zapnula počítač a měla to všechno jako na stříbrném podnose. Vůči ostatním badatelům mi to přijde nespravedlivé a proto mě to možná i trochu nudilo. Autorka do toho mohla vložit trochu víc kreativity. Aby se hlavní hrdinka zapotila, snažila se trochu víc. Měla to zkrátka až příliš jednoduché a to mě nudilo.
Na celé knize bylo opravdu vidět, že je autorka chytrá, nebo si umí velmi dobře hledat informace. I když to možná trochu ztrácelo na reálnosti, když se na hrad přestěhovalo několik nebezpečně chytrých důchodců, ani mi to tolik nevadilo, jako předchozí zmíněná věc. Zkrátka a dobře autorka skoro všechno udělala za Cait a ta se jenom vezla.
Celý ten příběh s mayským kalendářem a jeho poselstvím se mi ovšem líbil. Bylo to zajímavé a rozhodně více přitažlivé než nějaký konec světa, který by měl nastat za několik málo měsíců. Je hezké vidět, jak si autorka myslí, že v mladých lidech je nějaká naděje a nevidí je jak propíchané punkáče s krabicovým vínem. Za to má rozhodně plus.
Podle mého by se ale příště měla autorka vyhnout nějakým snahám o romantiku. Jejího jakože sexy přitažlivého mužského hrdinu jsem jí nevěřila ani náhodou a nedokázal ve mně vyvolat ty správné emoce. Téměř nic z něj nevyzařovalo, neměl žádné charisma, jako mají jiní hrdinové v knihách. Proto bych se příště soustředila spíše jenom na tu dobrodružnou část a nějaké cukrování si odpustila. Bez toho by to bylo o mnoho zajímavější.
Kniha to byla zajímavá, jen se mi nelíbilo, jak to Caity měla všechno jednoduché a skoro nemusela hnout ani prstem. Někdy ano, to jí zase nechci křivdit, ale ten začátek byl fakt jednoduchý, až se mi tomu nechtělo věřit. Nakonec jsem se rozhodla knize věnovat tři hvězdičky. Jsem zvědavá, co se bude řešit v dalším díle a jistý zvrat mě tam trochu překvapil, takže se na to celkem těším.

Obrázek obálky a anotace: GoodReads
Doplňující obrázky: Images Google

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment.

Čtenářské hodnocení knihy: