Maggie Stiefvaterová: Nářek (RC review)

Originální název: Lament: The Faerie Queen’s Deception
Série: Knihy Faerie, díl první
Nakladatelstvímotto
Počet stran: 296
Rok vydání: 2012

Pro šestnáctiletou Deirdre Monaghanovou jsou v životě důležité jen dvě věci: její harfa a nejlepší kamarád James. Pak se ale zúčastní zcela obyčejné hudební soutěže, jakých absolvovala už desítky, a náhle se kolem ní začnou dít zvláštní věci.
V trávě roste příliš čtyřlístků a všude se objevují záhadní krásní cizinci, které často nikdo kromě ní ani nevidí. Zdá se, že bytosti, které dosud znala jen z pohádek, jsou skutečné a ona má s nimi něco společného… Jenže ne všechny pohádky mají šťastný konec. Zdá se, že Deirdre bude muset o svou hudbu, své blízké i svou novou, nečekanou lásku z jiného světa svést velice nerovný boj se silami, jimž jsou lidské city zcela lhostejné. Otázkou není, zda něco ztratí, ale zda toho neztratí až příliš.

Stručný děj, příběh.
Mladá Deirdre si žije zcela normálním životem, dokud se na hudební soutěži neobjeví záhadný Luke. Ani se nenaděje a už s ním hraje na vystoupení duet. Jenže od té doby se všechno obrátí doslova vzhůru nohama. Deirdre začíná všude možně objevovat podivné čtyřlístky a cítí ne tak docela normální vůně. Kdo jsou ti záhadní krásní lidé, které začíná najednou potkávat, a kdo je vlastně Luke? A jak do toho všeho zmatku Deirdre zapadá?

Víly v akci.

Mám takový pocit, že Nářek je asi druhou, respektive třetí, knihou, kterou jsem o vílách četla. Tím prvním jsou dva díly série Křídla, možná ještě Paranormálové, kde se víly také v jisté menší míře objevují. A abych byla upřímná, tak byl pro mě osobně tento příběh v mnoha ohledech zajímavější a takový více reálný. No, víly rozhodně asi reálné nejsou, ale příběh knihy Nářek si mě dokázal získat víc.
Jistou roli v tom hraje jeho akčnost, surovost, to v této knize tedy rozhodně nechybí. Přestaňte si tedy raději víly představovat jako mírumilovná stvoření, která vám splní vše, co na očích uvidí, tak to v tomto příběhu vůbec, ale vůbec, není. Spíše si připravte na krvežíznivá stvoření, která si libují v mučení a vraždění nic netušících objetí. Kdo by si kdy pomyslel, že víly a elfové budou takové zrůdy. Až na několik málo výjimek vás nic jiného v tomto příběhu (co se víl týče) nečeká. Dopředu se tedy připravte na trochu surovosti.
Pocity, dojmy a hodnocení.
Když jsem se dozvěděla, že mi má kniha přijít, tak jsem o ní hledala na internetu různé informace, abych věděla, na co se řádně připravit. Jenže nic vás nedokáže na pořádný čtenářský zážitek připravit lépe, než samotná kniha. Tak jsem se do ní pustila a byla jsem v jistých ohledech mile, ale i nemile překvapena.
Kdybych se měla zmínit aspoň trochu o hlavní hrdince, řekla bych, že všechno brala až s ledovým klidem, který bych já v sobě, v její situaci, rozhodně najít nedokázala. Co na tom, že najednou máte nějaké super extra schopnosti, to je přeci normální, no ne? Alespoň tak mi to z pohledu Deirdre připadalo. Vůbec nevyšilovala, nepanikařila, nepřipadala si jako blázen. To mě osobně hodně zamrzelo a ubralo mi to tak nějak na reálnosti knihy. Ale dají se určitě najít i jiné knižní hrdinky, které všechno berou s ledovým klidem a ještě by rády přídavek.
Během čtení se mi také několikrát stalo, že jsem vlastně ani nepobrala, co se mi autorka tím a tím snaží říci. Vlastně bych řekla, že nějaké spojitosti jsem nedokázala pochopit ani do této doby psaní recenze. Sem tam to bylo takové chaotické a možná i trochu těžké zorientovat se v samotném textu. Zdálo se mi to hodně spletité. A hlavně ani ne moc vysvětlené. Stále ještě nechápu, co je ta Deirdre vlastně zač a co je Luke a kdo jsou Ti druzí (není to film?).
Musím ale říci, že svět víl a elfů (nebo co to bylo) si autorka hezky vymyslela. Krutější stvoření jsem snad ještě v životě neviděla. Jistě, viděla (četla), spíše ale ty, co to mají prostě v sobě a ne někoho, koho si představujete jako dobou vílu Zuběnku. To musím autorku pochválit, nebála se smočit si klávesnici v krvi, nebo se v ní možná i vykoupat.
Celkově si myslím, že to kniha nebyla špatná, i když místy trochu chaotická a pro mě občas i trochu nepochopitelná. Líbilo se mi drsné vyobrazení víl/elfů, to je rozhodně něco pro milovníky mučení. Bylo to napínavé, romantické, akční, nebezpečné, dobrodružné a spousty dalšího. Nakonec jsem se rozhodla pro tři hvězdičky. Nemyslím si, že by to bylo kdovíjaké špatné hodnocení. Jistě, mohla bych dát více, ale tolik se mi kniha pod kůži nedostala. A navíc jsem čekala, že ten konec dopadne docela jinak.

Obrázek obálky a anotace: motto
Doplňující obrázky: we♥it

Za poskytnutí recenzního výtisku této knihy děkuji Albatros media.

Čtenářské hodnocení knihy:

Advertisements

Maggie Stiefvaterová – Mrazení

Autor: Maggie Stiefvaterová

Originální název: Shiver
NakladatelstvíArgo
Počet stran: 342
Rok vydání: 2010

V lesích kolem amerického městečka Mercy Falls u kanadských hranic žijí vlci. Jednoho dne stáhnou z houpačky u nedalekého domu malou Grace. Pokoušou ji, ale vlk se žlutýma očima ji odtáhne do bezpečí. Od té doby dívku vlci fascinují, zvlášť její zachránce. Když o několik let později vlci napadnou Graceina spolužáka, chlapi z městečka vezmou pušky a uspořádají na ně hon. Ještě ten večer najde Grace na verandě svého domu postřeleného chlapce se žlutýma očima.
Je to její vlk. Sam žije dva životy. Zimy tráví ve vlčí kůži se svou smečkou, v létě je na pár měsíců člověkem, než ho mráz promění zpátky ve vlka. Každý rok je však doba, po kterou může být člověkem, kratší. Sam ví, že přijde rok, kdy už na sebe lidskou podobu nevezme. Jenže ani on ani Grace se s tím nechtějí smířit, ne teď, když se konečně setkali. Jenže zima se blíží a Sam musí bojovat, aby neztratil sám sebe a taky Grace. Protože tentokrát už to bude navždy.

Stručný děj, příběh.
Grace byla jako malá odtažena do lesa vlky a pokousána, nebýt tajemného žlutookého vlka, pravděpodobně by v lese zemřela. Od té doby ho každou zimu vyhlíží z domu. S vlky z lesa je podvědomě spojená a život se jí obrátí naruby, když na verandě domu objeví zhrouceného Sama se žlutýma očima.

Vlkodlaci trochu jinak.

Autorka nás seznamuje se zcela novým druhem vlkodlaků, které jsem ještě v žádné knize nepotkala, proto bych to nazvala velmi originálním nápadem. Ne nazvala, on to je originální nápad. Vlci v tomto příběhu vypadají jako vlci (ne přerostlé bestie) a název knihy Mrazení je s nimi hodně spjatý. Jakmile se ochladí, tak jako lidé musí bojovat s přeměnou ve vlka, a v létě jsou zase jen lidmi, jenže jejich přeměna má své meze. Čím více se mění z lidí na vlky a zpět, tím se jim doba v lidské světě krátí. Každý z těchto vlkodlaků ví, že nějaký rok bude jejich poslední a oni s tím nebudou moci nic udělat, jen se smířit s vlčím životem ve smečce. Někdo se smíří, jiní to nedokáží.

Nabízí se nám zde opět nové vysvětlení pojmu vlkodlak, žádné spoutání s úplňkem, ale jen zima. Pravděpodobně to tak je, protože je kožich prostě zahřeje.

Grace a Sam.
Kniha je vyprávěna z pohledu dvou hlavních hrdinů, takže čtenář může zabrousit tak říkajíc do obou světů. Do myšlenek každého z nich a utvořit si o nich svůj vlastní obrázek. Nemusíme se zabývat otázkou, na co asi tak myslí ten druhý a proč dělá to, co právě dělá, co ho k tomu vede. Líbí se mi takové pojetí, protože nemusíme číst jen óchání a áchání jednoho z nich. 
Grace je už od útlého věku hodně samostatná, protože se o ní rodiče nějak extra nezajímají. Jsou zahleděni do svého vlastního života a je jim ukradené, jaké jejich dcera prožívá období a co jí trápí. Jenže Grace je na to prostě zvyklá. Převzala roli hlavy rodiny a stará se o to, aby rodiče měli co do úst. Jak sama o sobě říká, je stoická. Vystačí si sama se sebou a o rodiče se ani nijak nestará. Když se jí matka snaží dát nějakou tu rodičovskou radu, tak jen mávne rukou a odbije ji, proč se teď stará, když se doposud musela postarat sama.
Sam je takovým opakem Grace. Je hodně citlivý a snaží se, aby s ním Grace byla šťastná. Jenže hluboko v duši ví, že jednou přijde ta doba, kdy nebude sám sebou a bude se muset oddat volání lesa a své smečky. Vychutnává si své poslední dny se svojí láskou a bojuje s přeměnou, protože jako většina z jeho smečky si není jistý ve vlčím těle a raději by snad zůstal člověkem, hlavně pro Grace.

Akce a romantika.

Tak ani jedno z těchto slovíček rozhodně v knize nechybí. Opravdu mě mrazilo po těle, když se oba snažili předejít Samově proměně, někdy se to stávalo závodem o čas a každá vteřina venku mohla být pro oba osudová. A romantika, tak tou bylo naplněno celé dílo.

Někdy mi přišla sice trochu uměle vytvořená, ale ono to prostě nemůže vyznět tak jako ve skutečném životě. Vztah Grace se Samem byl krásný. Vždyť ona ho prakticky milovala od té doby, co ji zachránil před vlky a nedokázala na něj přestat jen tak myslet, stejně jako Sam, když ji sledoval zpoza křoví v lese.

Hodnocení.
Další kniha, která se mi po delší době líbila a dokázala jsem se do ní naplno začíst. Zajímavé bylo, že se nad tím ani nemuselo nějak přemýšlet a mohla jsem se nechat pohltit tou akcí a romantikou a ošklivým osudem této dvojice. Nakonec jsem se s čistým svědomím rozhodla pro čtyři hvězdičky, mě se to prostě líbilo a nemyslím si, že by to mělo být “pro fandy Twilight”, vždyť tohle je docela jiný, originální příběh. Ano jistě, najdou se tam jisté podobnosti, láska na první pohled, nerozlučná dvojice, ale řekněte mi, v kterém z takovýchto příběhu to dneska není. Vždyť to je přesně to, o čem chtějí ti mladí-dospělí číst.

Obrázek obálky a anotace: bux.cz
Doplňující obrázky: we♥it