Lisa McMann – Prokleté město (RC review)

Originální název: Cryer’s Cross
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 216
Rok vydání: 2013

Městečko Cryer’s Cross je nenápadné místo, kde se nic zvláštního neděje… Až do chvíle, kdy beze stopy zmizí jedna ze studentek místní školy. Kendall Fletcherová ji ani moc neznala. Po dalším zmizení ale začne slyšet hlasy zmizelých studentů. Jde z toho strach. V Cryer’s Cross je ukryto dávné tajemství a nad všemi obyvateli se vznáší děsivé prokletí. Podaří se Kendall odhalit pravdu a nezešílet při tom?

Stručný děj, příběh.

Tiffany se pohřešuje již nějakou dobu, zmizela úplně beze stopy a teď je její lavice ve třídě prázdná. Pátrací skupiny byly rozpuštěny a děti se opět vrací do školy. Kendall, trpící obsedantně kompulzivní poruchou, se musí neustále něčím zaměstnávat, aby příliš nepřemýšlela. Dělá své rituály, jen aby byla v klidu. Se svým nejlepším kamarádem Nikem jsou jedno tělo, jedna duše. Do té doby, než se Niko začne chovat podivně a následně zmizí. Co se děje v malém městečku Cryer’s Cross, že mizí studenti jeho malé školy?

Prokleté město.

Městečko Cryer’s Cross je opravdu velmi malé a každý se zde zná s každým již od plenek. Místní obyvatelé se živí buď pěstováním zemědělských plodin, nebo chovem hospodářských zvířat. Všechno se zdá být až příliš krásné, aby to byla pravda. Městečko v sobě skrývá temné síly, které k sobě do záhuby volají nic netušící obyvatele.

V tomhle městečku žije i mladá Kendall, která trpí zvláštní poruchou. Velmi jí znepokojuje příjezd Jaciána a Marleny, nových studentů na škole. Po zmizení Nika se ale začíná dít velmi podivná věc a Kendall si myslí, že se asi zbláznila, že nedokáže svojí poruchu ovládat tolik, jako dřív.

Pocity, dojmy a hodnocení.

Od autorky jsem čela její povedenou sérii Lovkyně snů, která se mi až na pár drobností líbila. Proto jsem na tuto novou knihu od ní byla velmi zvědavá a chtěla jsem si jí přečíst. Hned na začátku jsem byla až vyvedená z míry, jakou jednotvárností je kniha napsaná. Velkou část děje se tam v podstatě moc věcí neodehraje a Kendall je jenom nucená starat se o brambory nebo hrát fotbal. Navíc to bylo i trochu průhledné, hlavně co se týče dalšího zmizelého spolužáka. Příjezd dvou nových obyvatel knize také moc nepřispěl. Jacián byl věčně nabroušený a nepříjemný a jeho sestra naopak až moc energická.

Slova jako taková v knize plynou velmi rychle, takže celé Prokleté město máte přečtené během pár hodin. Jenže celkově příběh byl takový zvláštní, včetně rozuzlení toho prokletí, které nad sebou městečko má. Pořád nemůžu uvěřit, že to všechno dopadlo takhle. Pro někoho to ovšem může být zajímavé, protože ke konci je to i docela napínavé, ale mě ten celý koncept zkrátka neoslovil. A mrzí mě to, protože jsem na knihu byla hodně zvědavá. Nakonec jsem se rozhodla pro dvě hvězdičky a to proto, že se mi líbila autorčina první série Lovkyně snů, jinak bych pravděpodobně dala jen jednu. Prokleté město mi zkrátka nesedlo, ale věřím, že si najde svoje fanoušky.

Obrázek obálky a anotace: Fragment
Doplňující obrázky: DeviantArt

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment.

Čtenářské hodnocení knihy:

Lisa McMann – Osudové rozhodnutí (RC review)

Originální název: Gone
Série: Lovkyně snů, díl třetí
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 224
Rok vydání: 2012

Myslíte si, že vidět, o čem ostatní sní, je skvělé? Naopak, je to děsivé, nebezpečné a může vás to stát i život.

Jmenuju se Janie a věřila jsem, že vím, co mě v budoucnosti čeká. Myslela jsem si, že jsem s tím smířená. Nesnesu však pomyšlení na to, že stahuju Cabela s sebou. On je skvělý a já na pokraji sil. Musím navždy zmizet, aby mohl žít naplno. Může můj osud zvrátit cizinec, který mi vstoupil do života? A opravdu mě čeká jen zlověstná budoucnost a ani plamínek naděje na lepší dny? Musím si zvolit, čas běží a jde o život…

Stručný děj, příběh.

Na Janie čeká její poslední a pravděpodobně také nejtěžší dobrodružství a rozhodnutí. Zná všechna úskalí, která ji jako lovkyni snů čekají, teď se musí rozhodnout, jestli od všeho uteče anebo zůstane a postaví se slepotě a ochrnutí. A jestli tomu vystaví i svého přítele Cabela. Jenže to není všechno, její věčně opilá matka si na ní připravila výzvu v podobě jejího otce, ležícího v nemocnici, kterého pravděpodobně potkal stejný osud jako Janie.

Lisa McMann.

Lisa se narodila roku 1968 v Holandsku, momentálně žije ve městě Phoenix. Její první kniha Procitnutí se umístila na předních místech žebříčku nejprodávanějších knih pro děti. Inspiraci pro napsání této celé série získala ze svého vlastního snu, ve kterém se jí zdálo, že vstoupila do snu svého manžela. Věnuje se také psaní povídek a esejí.

Závěr snové série.

Na poslední díl jsem byla zvědavá, protože na Janie čekala velmi těžká volba a také jsou doufala, že mnoho kriminálních dobrodružství. Musela se rozhodnout, jestli se svému daru poddá anebo bude až do konce života žít jako poustevník, všemi opuštěná. Po objevení svého otce ale zjišťuje, že i život oddělený od veškerých snů sebou nese jisté problémy. Před Janie je postavená velmi těžká otázka, protože ať se rozhodně jakkoliv, dobře to s ní rozhodne nedopadne. Je jen k uvážení, co z toho může být horší a jak se s tím Janie popere.

Pocity, dojmy a hodnocení.

Přiznám se, že mi chvíli trvalo, než jsem si opět zvykla na styl, jakým je kniha psaná. Jako bych dostala facku a musela se hodně rychle probudit. Kniha je psaná velmi zvláštním stylem, do kterého je potřeba se dostat a porozumět mu. Po začtení vám to už pak ani nepřijde a stránky ubíhají velmi rychle jedna za druhou.

Janie v tomto posledním díle neřeší vraždy a drogové guru, kteří obývají její město. Tentokrát řeší něco mnohem hlubšího, co změní její život. Byla jsem z toho jistým způsobem zklamaná, protože jsem očekávala, že se zase dostanu do nějakého kriminálního dění. Byla jsem na to zvyklá u předchozích dílů a zde mi to trošku chybělo. Takhle jen řešila své vlastní dilema, které sice bylo velmi zajímavé, ale postrádalo tu akčnost, kterou měly předchozí díly.

S knihou jsem byla spokojená tak napůl a proto jí věnuji tři hvězdičky. Chyběla mi akce, řešení případů, místo toho jsem dostala něco, na co jsem nebyla moc připravená. Věděla jsem, že se bude muset nějak rozhodnout, jak to s ní bude dál, ale zkrátka mi tam něco chybělo.

Obrázek obálky a anotace: Fragment
Doplňující obrázky: we♥it

Za poskytnutí recenzního výtisku knihy děkuji nakladatelství Fragment.

Čtenářské hodnocení knihy:

Lisa McMann – Vstříc temnotě (RC review)

Originální název: Fade
Série: Lovkyně snů, díl druhý
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 256
Rok vydání: 2012

Některé noční můry nekončí… Zvlášť když se nechtěně dostáváte do snů druhých…

Jmenuju se Janie. Je mi teprve sedmnáct, ale skutečnost pro mě začíná být horší než sny. Na Fieldridgeské střední škole se dějí znepokojivé věci. Přesto nikdo nechce promluvit a ani vyšetřování nikam nevede. Co je však ještě horší, začínám odhalovat pravdu o sobě a o svých schopnostech – a ta je pochmurná. Vážně, krutě pochmurná…

Stručný děj, příběh.

Janie se svou schopností vnikat lidem (často nedobrovolně) do snů nyní pracuje v utajení pro policii. Stejně tak její nový přítel Cabel. Čeká je velmi náročný úkol. Musí dopadnout sexuální devianty, kteří si libují v mladých studentkách Janiiny střední školy. Navíc musí vyřešit i problémy mezi sebou a láskou k sobě. Janie se začítá do podkladů mrtvé slečny Stubinové a odhaluje tajemství lovců snů. Jak to dobré, tak i to špatné.

Styl.

Určitě jsem vám již v recenzi na první díl této série referovala o tom, jakým zvláštním stylem je psaná tato kniha. Zajímavé je, jak jsou jednotlivé kapitoly rozdělené na časové úseky. Možná si to čtenář nezapamatuje nijak přesně, kolik je právě hodin, může mít ale přehled o tom, jak je Janie v jednotlivých snech dlouho a vůbec, jak dlouho jí trvá vlastně všechno, pak je to hned více reálné, si myslím.

Mohla bych říci, že je kniha psaná takovým drsným způsobem. Líbí se mi, že si na nic nehraje a ani se autorka nesnaží nic přikrášlovat. Možná i z toho důvodu bych tuto knihu doporučila spíše starším čtenářům. Stačí se podívat na stručný děj a styl psaní knihy a čtenáři musí být hned jasné, že to nebude žádná procházka růžovým sadem. Autorka se rozhodně nebojí být krutá.

Pozitivní určitě je, že se kniha čte téměř sama. Líbí se mi, že se autorka nezabývá nějakým sáhodlouhým popisováním ničeho.

Pocity, dojmy a hodnocení.

Na další díl jsem byla celkem zvědavá, i když jsem byla zklamaná, jak to všechno v tom prvním vlastně skončilo. Nějak jsem si předtím nedokázala sednout s tou policejní zápletkou a vším tím okolo. Při čtení druhého dílu už mi to tam nijak nevadilo, asi jsem to dokázala tak nějak vstřebat. Teď si možná ani nedokážu představit, jak by to mohlo být řešeno jinak.

O krutosti, surovosti jsem sice už hovořila v předchozím odstavci, ale přesto bych ráda podotkla, že tento díl je snad ještě “horší” než ten předchozí. Asi to bude tím, že šlo prostě o sexuální zločiny, tím to bylo mnohem odpornější, než nějaké drogy. Nesnáším devianty, kteří ubližují nebo provádějí ohavné praktiky.

Na knize, mohla bych říci, že i na celé sérii, je rozhodně zajímavé, jak je psaná. Líbí se mi, že to tak krásně odsýpá a přitom se toho člověk i hodně doví. Najde se tu rozhodně napětí, nebezpečí, romantika a sem tam i nějaký ten vtip. Sice mě pokaždé rozesměje jméno mužského hrdiny a nazývám ho Kabel, ale i to je úsměvné. Sama bych zvolila asi Caleb, aby to nebylo tak okaté.

Druhý díl se mi zdál o něco lepší než ten předchozí. Janie už tak nějak umí chodit v těch snech a tudíž už se s ničím nemusí čtenář seznamovat. Už ho to tak nějak nepřekvapí. I když, zjištění o jejím daru bude jistá rána, jak pro Janie, tak pro všechny. Druhému dílu dávám čtyři hvězdičky, není to špatná kniha, ale na pět to v tuto chvíli prostě nevidím, možná mě další díl překvapí a pak uvidíme.

Obrázek obálky a anotace: Fragment
Doplňující obrázky: we♥it

Za poskytnutí recenzního výtisku knihy děkuji nakladatelství FRAGMENT.
Knihu můžete zakoupit na arara.cz

Čtenářské hodnocení knihy:

Lisa McMann – Lovkyně snů: Procitnutí (RC review)

Autor: Lisa McMann
Originální název: Wake
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 216
Rok vydání: 2011

Sedmnáctiletou Janie už nebaví, že se stále propadá ostatním lidem do snů, zejména pokud ten, komu se zdají, někam padá, ocitá se na veřejnosti nahý nebo sní o svých erotických tužbách. Janie se nemůže nikomu svěřit – neuvěřili by jí a mysleli by si, že je blázen. A tak žije se svou schopností jako s nechtěným prokletím, které neumí ovládat. Pak se jednou propadne do noční můry, z níž jí ztuhne krev v žilách. Poprvé není v něčí zvrácené duši jen pozorovatelem, ale i účastníkem…

Recenze je bez spoilerů!

Stručný děj, příběh.

we♥it

Janie se již od svých asi sedmi let dostává cizím lidem do jejich snů. Vůbec nemá ponětí, jak se to vlastně mohlo stát a veškeré tyto sny jí už lezou krkem. Navíc není mezi bohatými dětmi ani moc oblíbená, protože se prostě “špatně” narodila, takže její jedinou kamarádkou je Carrie, která na ní ale občas také zanevře a tíhne k bohatým dětičkám. Janie už všechny ty sny nebaví a snaží se tomu všemu přijít na kloub.

Postavy.

Janie žije se svojí věčně opilou matkou, která se o ni ani pořádně nezajímá a musí se tak o sebe a o svojí budoucnost postarat sama. Její vadou na kráse je to, že se propadá ostatním spáčům do jejich snů. Je hodně samostatná, dlouho po nocích pracuje v domově pro seniory, aby si mohla vůbec něco vydělat a něco si i dopřát. Je taková, protože musí. Zvládá i to, že nemá moc kamarádů a ostatní se jí posmívají. Takové povahy mám ráda, když si nedělají mnoho z toho, že je někdo nemá rád. Samozřejmě, někde hluboko v duši jí to štve, ale napovrch se to snaží nedat nijak najevo.
Carrie se s Janie přátelí od té doby, co se jako malá nastěhovala vedle nich. Jenže já bych nikdy nechtěla mít kamarádku, jako je Carrie. Ona je nerozhodná a občas se radši postaví na stranu těch “silnějších” aby nevypadala špatně a nechá tak klidně svojí kamarádku ve štychu, samotnou. Takové typy já prostě nemám ráda a odsuzuji je. Někdo takový by si přátelství nezasloužil, když se sám neumí rozhodnout a bojí se, jak se na něj ostatní budou dívat. Aby nevypadala před těmi “lepšími” nějak špatně. Tohle se mi prostě hnusí a taková mi Carrie občas přišla. Bavila se raději s vlivnými i když třeba měla Janie radši, ale prostě nechtěla vypadat špatně, jak už jsem říkala. Prostě nic pro mě :).

we♥it

Asi poslední nejvýraznější postavou je kluk Cabel (nevím proč pořád říkám Caleb). Téhle postavě jsem nějak nerozumněla, nebo spíš tomu vztahu co tam byl. Cabel je kluk samotář, který do nového školního roku rapidně změnil svojí vizáž, takže ho poznala jenom Janie. On byl takovej hrozně záhadnej. Vůbec jsem nevěděla, co od něj mám v danou chvíli vlastně čekat a při nějakých momentech jsem měla chuť urvat mu ruce, jak se k Janie choval.
Další, i když už ne tak významnou, nebo hlavní, postavou je Janina matka (ani nevím její jméno). Takové persóně bych okamžitě zakázala mít děti, bez pardonu. Vždyť ona ani neví, s kým Janie má a nestará se o ní. Přišla mi jako matka Willa v PODZEMÍ, akorát že tahle matka místo televizních seriálů holduje vodce.

Pocity, dojmy a hodnocení.

No, abych pravdu řekla, tak z knihy mám pocity opravdu různé. Ale i přesto jsem jí dala čtyři hvězdičky. Je to něco, co tu ještě nebylo a myslím, že dlouho nebude. Nelíbilo se mi sice, jak se na začátku hodně přeskakovalo, takové pasáže já nemám ráda, protože jsem si stejně pořádně napamatovala to datum, takže jsem byla na začátku hodně ztracená. Ano, já to ještě neřekla, kniha se velmi zajímavě dělí na časové úseky a jak řekla Kath ve své recenzi, někdy i na minutové úseky, to bylo podle mě docela zajímavé a dodávalo to té knižce rychlý spád. Opravdu, přečetla jsem to dohromady asi tak za tři hodiny, prostě to šlo samo od sebe a takové knihy mám ráda. Mohlo to být sice trochu delší, abych to měla na dýl, ale to není nijak závažný problém.
Rozhodně je to ale zajímavá knížka, i když až takové “rozuzlení” jsem opravdu nečekala, chtěla jsem za tím něco víc nadpřirozeného, než to, jak se to vyvýjelo. Taky mě překvapilo, že Janie má ten “dar” tak dlouhou dobu, ale rozhodla se ho začít ovládat až v sedmnácti letech, to je celých deset let dámy a pánové. No, každopádně ty čtyři hvězdičky si to zaslouží, jak jsem řekla, je to něco nového a do těhle dnů se to více než parádně hodí.

Obrázek obálky: bux.cz
Anotace: FRAGMENT
Za poskytnutí recenzního výtisku této knihy děkuji nakladatelství FRAGMENT.