Veronica Rossi – Cesta věčnou nocí (RC review)

Originální název: Through the Ever Night
Série: Nebe, díl druhý
NakladatelstvíKnižní klub
Počet stran: 224
Rok vydání: 2013

Od chvíle, kdy se Árie dozvěděla o smrti své matky, uplynulo už několik měsíců. I Perry už je nějakou dobu Krvepánem a dívka o něm nemá žádné zprávy. Nyní se však mají znovu setkat. Po tomto okamžiku oba nesmírně touží, a skutečně jsou naplněna všechna jejich očekávání. Tedy aspoň zpočátku. Bývalá Osadnice však není Perryho druhy přijata nijak laskavě a kmen se začíná bouřit. Éter bouří každým dnem víc a víc a jediným příslibem bezpečí je Poklidná modř. Je však tento bezpečný přístav skutečný?

Stručný děj, příběh.
Po událostech v prvním díle se Árie opět setkává s Perrym, který ji bere do svého kmene Tideů. Stal se Krvepánem a proto doufá, že Árii jeho kmen přijme. Jenže se tak nestane a při obřadu Označení dojde k jejímu napadení nepřátelskými členy Tideů. Musí proto kmen co nejdříve opustit a pokusit se najít Poklidnou modř, která by mohla všechny ochránit před nebezpečnou silou Éteru.

Veronica Rossi.

Autorka se narodila v brazilském Riu de Janeiro. Vyrůstala a žila na různých místech po celém světě a nakonec se s manželem a dvěma syny usadila v severní Kalifornii. Absolvovala bakalářské studium na univerzitě v Los Angeles a potom studovala výtvarné umění v San Francisku. Veroničiným úspěšným debutem je postapokalyptická sci-fi trilogie pro mládež s názvem Nebe (Under the Never Sky). První dva díly vyšly v Knižním Klubu.
Pocity, dojmy a hodnocení.
Když se mi do rukou dostal první díl této trilogie, byla jsem více méně zklamaná. Absolutně jsem nerozuměla tomu prostředí, ve kterém se všechno odehrává. Proto jsem byla velmi mile překvapena z druhého dílu. Začetla jsem se do něj a hned se mi začaly vybavovat věci, které se staly, a všemu jsem porozuměla o něco více. Bylo to pro mě opravdu milé překvapení a knihu jsem si užívala o něco více, než čtení prvního dílu.
Kniha je rozdělena do kratších kapitol, kde se pak střídají pohledy dvou hlavních hrdinů, tedy Árie a Perryho. Každý tam prožívá své vlastní dobrodružství. Musím říci, že se mi Árie líbila, stala se z ní tvrdá bojovnice, jako by vyzrála, svět mimo Říše jí rozhodně poznamenal a to v tom dobrém slova smyslu. Perryho části jsem si moc neužívala, ten kluk mi nějak prostě nesedí a nejsem zrovna fanouškem vztahu Árie + Perry. Podle mého je v knize více zajímavých lidí, kteří by se k Árii hodili. Nechci spoilerovat.
Příběh je čtivý, celou knihu jsem měla přečtenou během několika málo hodin. Co mě ovšem nepřestane překvapovat, je překlad určitých názvů, které se v knize objevují. Té kreativity je tam až příliš a do celého konceptu mi to nějak nesedí. I když nevím, jak to vypadá v originále.
S pokračováním jsem byla rozhodně spokojenější než s prvním dílem. Nevím, co se mi to stalo. Možná jsem ten první díl nečetla pořádně, opravdu netuším. Každopádně Cesta věčnou nocí dostává tři a půl hvězdičky.
Pravděpodobně se mi zamlouvalo, že se příběh odehrává mimo Říše, kterým prostě stále nerozumím. Čtenář prozkoumává prostředí venku, které se mi zdá více pochopitelné. Tomu konceptu cestování mezi Říšemi prostě nemůžu přijít na kloub a to mě štve.
Kdybych to měla shrnout, tak se mi tento díl líbil rozhodně víc, než ten předchozí. Jsem fanouškem Árie, Perrymu nějak nemůžu přijít na kloub, i když to ale vypadá, že v dalším díle…, to si nechám radši pro sebe. Trochu se ale bojím toho, že v té závěrečné části se toho semele strašně moc. Teď se to tak trochu ploužilo, tak aby to na nás autorka všechno nevyplivla moc rychle. Uvidíme. Pokud se vám líbil první díl, tak určitě doporučuji. A pokud se vám až tolik nelíbil, tak zkuste dát knize šanci, třeba vás překvapí jako mě.

Obrázek obálky a anotace: Bux.cz
Doplňující obrázky: DeviantArt, DeviantArt

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Knižnímu Klubu.

Čtenářské hodnocení knihy:

Advertisements

Abigail Gibbs – Večeře s vampýrem (RC review)

Originální název: Dinner With a Vampire
Série: Temná hrdinka, díl první
NakladatelstvíKnižní Klub
Počet stran: 480
Rok vydání: 2013

Vzrušující paranormální román zasazený v Londýně a zalidněný nezapomenutelnými postavami, mezi nimiž se rozvíjí navzdory okolnostem něco jako láska…
Když Violet Leeová cestou z večírku narazí na okouzlujícího a přitom děsivého vampýra Kaspara Varna, začne tak pro ni nebezpečná dobrodružná cesta, jakou si nedokázala představit ani v nejdivočejších snech. Vzájemná přitažlivost mezi Kasparem a Violet se nedá popřít a zdá se, že nedokážou odolat své touze – ale za jakou cenu?

Stručný děj, příběh.
Když Violet uvidí na Trafalgarském náměstí brutální několikanásobnou vraždu, její život se od základu změní. Je unesena bandou pubertálních upírů do jejich sídla, kde se stane zajatcem. Pořád doufá, že jí její otec, vysoce postavený politik, z tohoto průšvihu dostane. Jenže se zdá, že Violet nemá jinou možnost, než se stát upírkou, jako člověk se totiž nikam nedostane. Snaží se ze všech sil odolávat nátlaku a hlavně nebezpečnému Kasparovi.

Abigail Gibbs.

Autorka se narodila roku 1994 v anglickém Brixhamu a vyrůstala v nejtemnějším Devonu, na jehož dartmoorských blatech – jak známo – straší pes baskervillský. Momentálně studuje anglistiku na Oxfordské univerzitě a považuje se za profesionální studentku do doby, než ji dohoní skutečný svět. Nejvíce ze všeho se děsí krve a je horlivou zastánkyní vegetariánství, což ji vedlo k sepsání její prvotiny Večeře s vampýrem. Tento román začala zveřejňovat v patnácti letech pod pseudonymem Canse12 na internetu a po třech letech se rozhodla rozšířit svůj tvůrčí vliv i na papírová média. Svůj čas tráví studiem, s rodinou a psaním, což zvládá s přispěním hektolitrů latté. Momentálně připravuje pokračování příběhu Temných hrdinek s názvem Autumn Rose (Růže Podzimu).
Večeře s vampýrem.
Violet to nemá vůbec snadné. V žádném případě není v sídle upíří královské rodiny v bezpečí. Kaspar jí to dává více než najevo. Přesto v sobě ale Violet nezapře svojí vzpurnou povahu, často to ale končí jejím prokousnutým hrdlem.
Večeře s vampýrem je prvním dílem série Temná hrdinka od mladičké autorky. Tuto knihu bych nazvala úvodem do celé série, protože ohromnou část celého příběhu čtenář sleduje Violetin souboj s Kasparem a její nechuť stát se vampýrkou.

Pocity, dojmy a hodnocení.

Kniha je klasicky rozdělena na kapitoly, které jsou rozděleny do dvou pohledů. Prvním, častějším, je Violetin pohled, a druhým Kasparův. Violetiny části jsou o poznání delší, než ty Kasparovo. Ovšem jeho pohled je příjemným zpestřením celé knihy.
Nejprve jsem neměla představu, co chce autorka do těch téměř pěti set stran všechno dát. Trošku jsem se toho bála. Čtenář si řekne, že se tam toho musí stát hrozně moc, ale opak je pravdou. Téměř celou dobu sledujeme Violet, jako vězně v upířím domě. Snaží se odolávat a nenávidět vampýry. O Temných hrdinkách se toho také moc nedovíme, alespoň ne tak do strany čtyři sta.
Celý děj se trochu vleče, protože se toho moc neděje. Snad jen postupná Violetina proměna. Ovšem ten nápad, který autorka vytvořila, se mi zalíbil, chtělo to jenom trochu lepší zpracování a promyšlení. Nikoho přeci nemůže bavit číst čtyři sta stran „téměř“ o ničem. Hlavní události se pak semelou až na samotném konci knihy.
Každopádně to beru jako takový start série se zajímavým námětem. Možná se vám to bude zdát ze začátku nudnější, ale ta kniha to zajímavé v sobě má, jen to autorka tak trochu zahrabala. Je už na vás, to vykopat. Jsem zvědavá na další díl, tuším totiž, že se toho bude dít mnohem víc. První díl prozatím dostává hezké tři hvězdičky.

Obrázek obálky a anotace: Knižní Klub
Obrázky: GoodReads, DeviantArt

Za poskytnutí pracovního výtisku děkuji nakladatelství Knižní Klub.

Čtenářské hodnocení knihy:

Tessa Gratton – Magie krve (RC review)

Originální název: Blood Magic
Série: Magie krve, díl první
NakladatelstvíKnižní klub
Počet stran: 352
Rok vydání: 2013

Ze středoškolačky Silly se stala po smrti rodičů samotářka a místní podivín. Nick je naopak oblíbený a sebevědomý chlapec, který si však kvůli své minulosti drží od lidí odstup. Oba cítí, že je váže zvláštní pouto – a brzy se ukáže, že mají společnou schopnost provozovat kouzla, která se provádějí pomocí krve. Nick, Silla a její starší bratr Reese experimentují s magií, ale brzy zjišťují, že v ospalém prérijním městečku na ně číhá někdo, kdo v magii krve hledá moc a nesmrtelnost a jehož osud se proplétá historií jejich rodin už dlouhé desítky let…

Stručný děj, příběh.
Silla dostala velmi zvláštní knihu. Všechno nasvědčuje tomu, že se jedná o knihu kouzel. Na hřbitově se proto pokusí jedno takové kouzlo provést. Povede se jí, jenže jí při něm nachytá nový kluk Nick. Ten ale dělá, jako by nic neviděl. Sám má totiž svoje tajemství a pořád doufá, že to, co viděl, byla jenom halucinace. Jenže nebyla, Silla opravdu čarovala. Čeká na ně ale mnohem temnější nepřítel, který se jich a knihy chce zmocnit. Budou proto muset spojit své síly a společně tu temnotu přemoci a zachránit všechny své blízké, na kterých jim záleží.

Tessa Gratton.

Autorka se narodila v japonské Okinawě, kde její otec sloužil v americkém námořnictvu. Během dětství a dospívání se rodina často stěhovala, Tessa postupně žila v Japonsku, Kalifornii, Kansasu a Anglii. V roce 2003 získala na Kansaské univerzitě titul z genderových studií. Magisterské studium však nedokončila a dnes žije se svou partnerkou, kočkami a zmutovaným psem v Kansasu. Ke světu, který vytvořila v Magii krve, se vrátila v románu Strážce krve, jehož české vydání se připravuje.
Krvavá magie.
Čtenář se dostane do normálního světa, kde ovšem existuje magie. Nejde ale o nějaké mávání kouzelným proutkem, nebo vaření kuřecích hnátů ve velkém hrnci. I když, jisté přísady jsou také potřebné. Tou nejdůležitější je ale krev. Protože krev má v sobě magickou sílu, která dokáže z ničeho vytvořit nic. Člověk, jehož krev vládne takovou silou, se musí mít na pozoru, může se stát, že ho to dožene k šílenství anebo bude pro okolní svět vypadat jako maniak, který se rád řeže.
Svět krvavé magie je velmi nebezpečný a není radno si s ním zahrávat. Na každém rohu totiž mohou číhat síly, které vás budou chtít o vaši moc připravit. Proto musí být Silla se svým bratrem Reesem a Nicholasem neustále na pozoru. Nikdy není jisté, komu můžou důvěřovat.

Pocity, dojmy a hodnocení.

Na tuto novinku z Knižního klubu jsem byla velmi zvědavá. Když jsem měla možnost si několik kapitol přečíst ještě před vydáním, hodně se mi příběh zamlouval. Je to zase něco trochu jiného, než běžné YA knihy. Ano, je tam sice spousta takových náhod, které se někomu nemusí zdát být náhodami, ale přesto je příběh velmi zajímavý, strašidelný a možná tak trochu morbidní. Přeci jen, vyčarovat něco s pomocí podřezání vlastních žil není zrovna normální.
Kniha jako taková se celkově četla velmi dobře. Občas jsem sice narazila na pasáže, které se můžou zdát trochu divné, ale na konci se to pak všechno ustálí a čtenář pochopí, co bylo autorčiným záměrem a co vlastně celou tu dobu vyprávěla. Kapitoly jsou rozděleny na vyprávění z pohledu hlavní hrdinky Silly a nově přistěhovaného Nicholase. Dočkáme se tedy pohledu dvou postav. Autorce se toto dvojí vyobrazení povedlo a obě postavy jsem jí věřila. Navíc, i když je to vyprávěno takhle, tak příběh stále běží, jen ho můžeme sledovat na dvou frontách. Pak je kniha také obohacena o zápisky jisté Josephine, ve kterých se nám odhalují další souvislosti. Jednotlivé skládačky pak do sebe čtenáři lépe zapadají.
Po dočtení jsem se knize rozhodla věnovat čtyři hvězdičky. Jedná se o zajímavou knihu, která je svým způsobem tak trochu temná a ne vždy úplně veselá. Ale přesto si zaslouží vaší pozornost. Pokud máte zrovna náladu na smutnější a temnější příběh, rozhodně se do Magie krve pusťte, jen ať vás pak ale vrány nepronásledují na každém kroku.

Obrázek obálky a anotace: Bux.cz
Doplňující obrázky: we♥it

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Knižnímu Klubu.

Čtenářské hodnocení knihy:

Rachel Hawkins – Bitva o Hex Hall (RC review)

Originální název: Spell Bound
Série: Hex Hall, díl třetí
NakladatelstvíKnižní klub
Počet stran: 232
Rok vydání: 2012

Na Sophii Mercerovou je toho poslední dobou moc. Jen co si zvykla na to, že je démon, a naučila se své neobyčejné schopnosti ovládat, jí je Rada zase odebrala. Archera a tátu viděla naposledy v hořícím vězení a jedinými spojenci mají být nyní Branickovy. Shodou okolností odvěcí nepřátelé Prodigia. Rodinné překvapení neberou konce a jen tak mimochodem je na spadnutí válka, v níž má hlavní úlohu sehrát právě Sophie. Na tom se shodnou všichni, ne už však na tom, na jaké straně bude Sophie stát. Jenomže bez své magie je Sophie bezbranná. Podaří se jí získat zpět kouzelné schopnosti dříve, než bude pozdě?

Stručný děj, příběh.
Po cestě Itinerisem se Sophie probouzí na pozemku Branickových, kde hledá svojí matku. S nalezením ale přichází i určité poznání. Ona i její matka jsou potomky Branickových, což je zvláštní, když je Sophie démon. Za velmi podivných okolností se všichni bývalí studenti ocitnou znovu na Hecate Hall, internátní škole. Jenže tam nejsou dobrovolně a pomalu se schyluje k tomu nejhoršímu. Sophie podniká výpravu za získáním svých vlastních schopností, třeba se jí pak Hecate Hall podaří zachránit a osvobodit od veškerých démonů.

Rachel Hawkins.

První díl Spin-off série

Autorka vystudovala angličtinu na Auburn University a než se rozhodla věnovat se psaní na plný úvazek, pracovala jako učitelka. Bitva o Hex Hall je posledním dílem čarodějné trilogie od této autorky. Všechny tři díly vyšly u nakladatelství Knižní Klub. Rachel žije se svým manželem a dvěma dětmi v Alabamě.

Konec čarodějné série.
Jak už to u trilogií bývá, tak třetím dílem končí (nebojte se ale, o Hex Hall nepřijdete, autorka chystá spin-off sérii) veškerá dobrodružství. Autorka opět dala na Sophiin skvělý humor, který se jí podle mého vyplatil o něco víc, než ve druhém díle. Jenže s koncem sérií přichází i nečekané zvraty a překvapení. Zakončením jsem byla opravdu zaskočena a souhlasím s recenzí, kterou jsem někde četla, že to autorka mohla trochu víc propracovat.
Vůbec jsem se nedokázala ztotožnit s osudem určitých postav, byla jsem opravdu překvapená, jak to autorka dokázala ututlat, jen aby „ti vyvolení zůstali spolu“. Pokud se bojíte, že budete koncem zklamaní tak jako já, tak vás můžu ubezpečit, že se kniha čte velmi dobře (stejně jako předešlé díly) a tudíž vás autorka nebude trápit příliš dlouho. Co se stylu týče, tak je na tom Rachel stále dobře.

Pocity, dojmy a hodnocení.

Já musím, prostě si musím opět rýpnout do obálek této série. Opravdu nechápu, v čem se stala chyba. Na jednom dílu odraz je, pak chybí a potom zase je. V tom aby se prase vyznalo. Jako což o to, ty obálky samy o sobě jsou strašně krásné a patří mezi mé nejoblíbenější, ale ty názvy se tam mohly vychytat lépe, pak bych byla ještě víc spokojená.
Poslední díl série byl celkově lepší než druhý, ale zase horší než první. Autorka mě opravdu překvapila tím zakončením. Celou dobu jsem se při čtení skvěle bavila a pak na mě vybaflo tamto. Byla jsem vážně zklamaná. Tohle se ti Rachel vážně nepovedlo. Ovšem pokud se vám série líbí, tak doporučuji dočíst i poslední díl.
Pro mě osobně to byl takový průměr. Série sama o sobě patří mezi mé oblíbené oddechovky. Třetí díl dostává tři hvězdičky a těším se na spin-off sérii. Jsem zvědavá, na které postavy se autorka zaměří a jak to všechno bude vypadat, i obálky vypadají krásně.

Obrázek obálky a anotace: GoodReads
Doplňující obrázky: we♥it

Za poskytnutí recenzního výtisku knihy děkuji internetovému knihkupectví Dům Knihy.
Knihu lze zakoupit v internetovém knihkupectví

Čtenářské hodnocení knihy:

Julie Kagawa – Železný král (RC review)

Originální název: The Iron King
Série: Železná víla, díl první
NakladatelstvíKnižní Klub
Počet stran: 368
Rok vydání: 2012

První díl skvěle hodnocené „young adult“ série s nádechem fantasy. Život šestnáctileté Meghan Chaseové se převrátí naruby, když se dozví, že jejího malého bratra unesly podivné bytosti do kouzelné země Férie. Během záchranné mise se ukáže, že Meghan je dcerou mocného Letního krále a ona samotná je pro mnoho obyvatel říše cennou trofejí. Ve snaze najít bratra se spojí s Ashem, zimním princem a svým nepřítelem, jehož chladná krása, statečnost a skrývaná zranitelnost jsou Meghan čím dál méně lhostejné…

Stručný děj, příběh.
Mladá Meg nežije život, který by jí každý záviděl. Místo luxusních domů, ve kterých žije většina jejích spolužáků, vyrůstá na prasečí farmě, a každý jí to dává patřičně najevo. Dalo by se říci, že jejím nejlepším kamarádem je Robbie, o kterém ale zjišťuje, že neví vůbec nic.
Všechno se změní ve chvíli, kdy je její malý bráška vyměněn za podvržence z vílího světa. Meg se proto musí vydat do Kdesikdys, aby ho zachránila. Do výpravy se jim připlete i okouzlující Ash. Meg zjišťuje, že její život není až tak obyčejný, jak se může smrtelníkům zdát. Čeká na ní velmi nebezpečná výprava a ani na jejím konci nebude mít pořádný klid.

Zase ten Shakespeare.

Abych byla upřímná, tak nechápu, proč se skoro do všech vílích příběhů dostává Shakespeare se svým Snem noci svatojánské. Na jednu stranu mi to trochu leze krkem, když čtu o králi Oberonovi a jeho ženě, královně Titanii. Nevím, proč si autoři nevymyslí svůj vlastní vílí svět se vším všudy. Neříkám, že se o tuto hru opírá každý autor, to ne. Ale už jsem na to několikrát narazila a vždycky mi to tak trochu jde na nervy.
Ovšem na tu druhou stranu mi to potom už ani tolik nevadilo. Autorka to dokázala hezky zpracovat, až se mi to začalo zamlouvat. Líbilo se mi, jakým stylem to podala. Když si to tak vezmu, většina příběhů se odvíjí od toho, co se někdy stalo. Zde jde o to, že Kdesikdys vždycky tak nějak existovalo a jeho síla se odvíjí od myšlenek a víry lidí. Také od technického pokroku, jako je tomu u této knihy. To je přesně ta věc, která se mi zamlouvala.
Pocity, dojmy a hodnocení.
Na knihu jsem byla hodně zvědavá a musím říct, že mě ani tak nezklamala. Byla hezky čtivá a děj velmi dobře utíkal, alespoň mně. Samozřejmě jsem našla i pasáže, které jsem četla delší dobu, ale to se stalo jen málo a jinak šel ten děj krásně úplně sám.
Co mi ovšem občas lezlo na nervy, byla hlavní hrdinka. Jako by někdy byla paní všeho na světě a o všem rozhodovala. Jasné, měla své poslání, ale mohla občas trochu ubrat plyn a zachovat se jinak. Robbie byl taková milá postava, která to čtení hned zpříjemnila, i když se občas vypařil jako pár nad hrncem. No a pak je tu samozřejmě Ash, princ temného dvora. Přijde mi velmi romantické, zamilovat se do osoby, která vám usiluje o život. Alespoň tedy ze začátku. Ash je takový ten správný záporák, kterého by si vybrala asi většina dívek, jako svého nastávajícího. Vyzařovalo z něho temné charisma, až mě občas brnělo z toho, jakým způsobem se choval a prezentoval. A jako posledního bych ještě chtěla zmínit Grima, takovou tu kočku, kterou znám z Alenky v říši divů, víte kočka Šklíba. Ten byl fajn a jeho občasné narážky jsem si oblíbila.
S příběhem jako takovým jsem byla spokojená. Hlavní hrdinka to rozhodně neměla lehké a řešení jí nepřicházela na stříbrném podnose. Musela se zašpinit pěkně sama. Tak to mám ráda, když se musí trochu zapotit a nepřijde jí každou chvíli na pomoc nějaký udatný zachránce. Někdy teda přišel, ale jindy se z toho musela dostat opravdu sama a to se mi líbilo.
U knihy jsem se dobře bavila a občas i trnula strachy. Vílí svět není rozhodně o roztomilé víle Zvonilce, která všude rozdává radost a štěstí. Je to tam všechno propletené intrikami a všemožnými závazky, podvody, slovíčkaření. Jen chytrák by v takové zemi dokázal opravdu přežít a nikomu se nezavázat slibem.
Železnému králi nakonec dávám čtyři hvězdičky, protože jsem si čtení užívala a šlo to samo od sebe. I když jsem zprvu byla naštvaná tím Oberonem a vším tím s ním spojeným, překousla jsem to a nakonec se mi to i zalíbilo. Autorka to podle mého hezky podala a já se těším na další díl.

Obrázek obálky a anotace: bux.cz
Doplňující obrázky: DeviantArt

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Knižní klub.

Čtenářské hodnocení knihy:

Veronica Rossi – Pod nekonečnou oblohou

Originální název: Under the Never Sky
Série: Nebe, díl první
NakladatelstvíKnižní Klub
Počet stran: 328
Rok vydání: 2012

První díl futuristické postapokalyptické trilogie na pomezí fantasy, romance a dobrodružného příběhu. Hlavní hrdinové, Aria a Perry, pocházejí ze dvou radikálně odlišných společenských vrstev a vlastně by se neměli nikdy setkat, natož navázat vztah. Aria patří mezi obyvatele uzavřeného, vysoce technicky rozvinutého a izolovaného města, Perry zase do nebezpečného přírodního světa. Když Ariu vykáží z města za zločin, který nespáchala, domnívá se, že ji čeká okamžitá smrt – ve volné přírodě nemá šanci přežít. „Divoch“ Perry je pro ni jedinou šancí, jak se zachránit. Zakázaná láska a rozpolcená civilizace vzbuzuje mnoho filozofických, morálních a etických dilemat zrcadlících se v neobyčejném vztahu dvou hlavních hrdinů.

Stručný děj, příběh.
Árie prožívala život ve virtuálních říších, bavila se virtuální zábavou. To vše do té doby, než ztratila kontakt se svojí matkou, která se zabývala výzkumem v Lusku zvaném Blaženost. Když se svojí kamarádkou Paisley, Sorenem a dalšími lidmi vkradla do opuštěné ZEM 6, vše se změnilo. Nyní se musí potloukat s Outsiderem Perrym v oblasti mimo Říše. Snaží se přijít na kloub tomu, co se vlastně stalo její matce a proč byl unesen Perryho synovec. K tomu všemu navíc ještě bojuje o život v neznámé krajině.

Pocity, dojmy a hodnocení.

Než se mi kniha dostala do rukou a mohla jsem se do ní začíst, tak jsem byla pořádně natěšená. Nacházela jsem samé kladné recenze a nadšené názory různých čtenářů. Těšila jsem se, až se budu moci do knihy začíst a udělat si na ní svůj vlastní názor. Před přečtením jsem si myslela, jak skvělý a plný nadšení ten názor bude. V mém případě je bohužel opak pravdou.
Když jsem se pustila do čtení této knihy, vůbec jsem nevěděla, co si vlastně myslet. Všechno bylo takové strašně kostrbaté, nevysvětlené, chaotické, zkrátka až příliš. Autorka si se vším vysvětlováním mohla podle mého trochu pohrát, protože já jsem tápala snad až do poslední stránky knihy. Všechno se to na mě hrnulo v takové lavině, až jsem neměla úniku. Dostala jsem se asi ke třicáté stránce a měla jsem chuť knihu nadobro odložit, to bych ale potom nebyla já, abych jí nedočetla. Hodně jsem se ve všem ztrácela, nechápala smysl. Doteď nechápu, jak probíhá nějaké přesouvání pomocí moudrooka, co je to éter a spoustu dalších věcí. Zkrátka a dobře, autorka si s vysvětlováním opravdu mohla dát načas, protože těmito novinkami mi zkazila celý zážitek z knihy, který by jinak mohl být dobrý.
Vše se trochu urovnalo asi v polovině knihy, kdy jsem se už dokázala lépe začíst, ale stále mi to tak nějak nešlo na rozum. Každopádně to pak bylo o trochu lepší, ale celkový dojem z knihy to bohužel nezachránilo. Navíc mě nesmírně obtěžoval ten velký počet chyb, které jsem v knize našla. Opravdu člověka trochu znechutí, když najde chybu hned po pár stránkách čtení a pak se to táhne až do konce. To jsem snad ještě u Knižního klubu nikdy nezažila. Bohužel tomu tak ale bylo.
Autorka jako by z lidí v příběhu udělala superhrdiny, kteří dokážou slyšet na míle daleko, nebo dokonce poznají, jestli náhodou nemáte menstruaci – to na mě bylo až příliš. Na jednom místě bylo strašně moc informací, které ještě teď nechápu a asi je ani nepochopím. Bylo to strašně zahlcené, nevysvětlené. Autorka asi kašlala na detaily, vymyslela si super svět a asi to nikomu nehodlá nikde povysvětlit.
Někdy se prostě stane, že kniha tak nějak nesplní vaše očekávání, ale tato kniha je podle mého ještě horší než „nesplněné očekávání“. Byla jsem hrozně nadšená, když mi přišla domů. Co nejrychleji jsem se snažila přelouskat předešlou knihu, abych se do tohoto mohla začíst, a pak jsem si jen říkala: „Cože? Tohle má být nějaký hit?“ No trochu jsem nechápala. Tohle je snad první kniha, u které si pokračování nepořídím, protože mě první díl prostě nenadchl. Po dočtení jsem na goodreads dala knize tři hvězdičky, teď, po hlubším uvažování snižuji hodnocení na dvě hvězdičky. Nemyslím si ale, že by si kniha nenašla své čtenáře. Mezi ostatními má velmi dobrý ohlas a určitě se ve světě neztratí. Mě bohužel nenadchla.

Obrázek obálky a anotace: Knižní Klub
Doplňující obrázky: we♥it

Čtenářské hodnocení knihy:

Rachel Hawkins – Démon z Hex Hall (RC review)

Originální název: Demonglass
Série: Hex Hall, díl druhý
NakladatelstvíKnižní Klub
Počet stran: 248
Rok vydání: 2012

Sophie Mercerová si myslela, že je čarodějka. Proto byla ostatně poslána do Hex Hall, nápravného zařízení pro delikventy Prodigia, tedy čarodějky, kouzelníky, víly a podobné bytosti. To si ale myslela ale ještě předtím, než zjistila, kdože je vlastně její otec, a že Archer Cross patří k L´Occhio di Dio, které se snaží Prodigia vyhladit z povrchu zemského – a namísto dalšího polibku mu tak musela vrazit jednu pěstí. Že je čarodějnice si myslela do chvíle, než se ukázalo, že je démon. Velká moc však sebou přináší i velká riziko, a než vystavovat nebezpečí své blízké, bude možná lepší se jí zbavit… Co ale dělat, když se ukáže, že i její nové kamarádky jsou démoni a svou sílu rozhodně neplánují použít k žádným bohulibým účelům? Do toho se o Sophii začne zajímat L´Occhio di Dio, a koho jiného za Sophií poslat než Archera. Ještě štěstí, že k němu Sophie už nic necítí. Nebo ano?

Stručný děj, příběh.
Na Hecate začínají prázdniny a Sophie se i se svou upírskou kamarádkou Jennou na léto přestěhuje do Anglie, k jejímu otci. Čeká na ni náročný úkol. Musí se rozhodnout, zda podstoupí odebrání a bude tak riskovat svůj život, nebo se naučí alespoň z části ovládat své démonické schopnosti a zachránit se. Aby toho nebylo málo, tak po různých částech světa začíná útočit Oko ve velkém a Sophie se tím dostává do ještě většího nebezpečí. Mnohem horší však bude zjištění, kdo stojí za „tvorbou“ nebezpečných démonů, kteří by na světě neměli existovat.

Pokračování čarodějné série.

Nebudu se tajit tím, že jsem si první díl série Hex Hall velmi oblíbila, jinak tomu není ani u pokračování. Začíná se nám to tak trochu zamotávat a přiostřovat, což si myslím, že většinu potencionálních čtenářů nadchne. Je to takové více tajemnější a vcelku i překvapivé. I když v jistých situacích jsem si musela obrazně poklepat na hlavu a divit se nad tím, co autorka vymyslela. Nebo spíše co napsala. Ale zase na druhou stranu ze seriálů znám spoustu šílenců, co začnou odříkávat oběti své plány, takže to zas až tak zvláštní nebylo. Když je někdo vyšinutý, není mu pomoci.
Co se akce týče, tak si myslím, že v pokračování jí bylo o něco více, ale zase nebyla tak „krvavá“ jako v prvním díle. Navíc si myslím, že změna prostředí z Hecate na Londýn knize celkově prospěla a čtenář se v knize může dozvědět více o Radě. Někomu ale možná bude chybět to školní pošťuchování. Pro mojí osobu to byla ale změna příjemná a užívala jsem si to.
Pocity, dojmy a hodnocení.
V tomto odstavci bych ráda začala takovou netradiční věcí, jakou je obálka knihy. Je jasné, že celá série má zevnějšek velmi hezky upravený, ale u českého vydání mi chybí odraz textu na „dolním“ obrázku. Může to být maličkost, ale mně osobně je líto, že na to grafici pravděpodobně zapomněli.
Po přečtení knihy jsem si na goodreads přečetla Sykiinu recenzi a v jisté věci s ní musím souhlasit. Věc s Calem, kterou si autorka do příběhu přimotala mi přijde naprosto zbytečná a zdá se mi, že se Rachel jen snaží jít s davem ostatních autorek a udělat knihu zajímavější. Přitom si myslím, že by kniha byla dobrá i bez této „ošemetné“ situace. Akorát si tím nadělala více problémů a jsem zvědavá, jak to vyřeší. Navíc mi Cal v prvním díle přišel jako taková nepodstatná postava, která je tam jen do počtu. Kdyby to vynechala, udělala by lépe. Vždyť přeci nemusí jít vždy s davem a dělat (psát) to, co ostatní.
Kdybych měla knihu celkově zhodnotit, tak byla porovnatelná s prvním dílem. Našla jsem tam věci, které se mi nelíbily, stejně jako ty, které se mi líbily. Ale celkově jsem na tom obě tak nějak stejně a proto i Démonovi dávám čtyři hvězdičky. Opravdu jsem zvědavá na to, jak autorka všechno v posledním díle vyřeší a jestli se raději neuchýlí k ještě-více-dílné-sérii.
Stále si myslím, že je to velmi příjemné počteníčko, které nikoho neurazí a nejednomu se určitě zalíbí. Sama si dobře pamatuji, jak jsem nadšeně vyčkávala, až mi pošta donese můj výtisk prvního dílu. Stejně nedočkavá jsem byla i u pokračování. Navíc je to něco trochu jiného, s démony se většinou v tom co čtu nepotkávám moc často a proto je tato série pro mě příjemným osvěžením.
Celá kniha se navíc čte strašně lehce a i kvůli jejímu tenoučkému formátu ji kdekdo dokáže slupnout během odpoledne. Líbí se mi, že mě kniha snad ani jedinkrát nenudila (nebo si to nepamatuji) a hltala jsem ji v každé volné chvilce. Nemůžu si prostě pomoct, ale tato série je mojí oblíbenou, ale i tak si tu jednu hvězdičku nechávám pro třetí díl.

Obrázek obálky a anotace: Knižní Klub
Doplňující obrázky: DeviantArt

Za poskytnutí recenzního výtisku knihy děkuji Knižnímu Klubu.

Čtenářské hodnocení knihy: