Jill Hathaway – Vidím to, co vrah (RC review)

Originální název: Slide
Série: Děsivé splynutí, díl první
NakladatelstvíFragment
Počet stran: 272
Rok vydání: 2012

Středoškolačka Vee je normální dívka, která řeší problémy jako každý teenager. Kromě toho však trpí poruchou spánku, která způsobuje dočasné bezvědomí. Během tohoto stavu se Vee ocitá v těle jiných lidí a vidí jejich očima. Jednoho dne se ocitne v těle vraha, který má na svědomí smrt její nejlepší kamarádky. Tento čin zamaskoval jako sebevraždu. Brzy poté zemře další dívka a Vee se začne strachovat o svou mladší sestru. Stojí před rozhodnutím, zda pátrání ponechat na policii, nebo se do něj pustit na vlastní pěst. Dokáže vrahovi jeho vinu?

Stručný děj, příběh.
Mladá dívka Vee trpí podle lékařů narkolepsií. Jenže když upadne do neočekávaného spánku, tak se ocitá v tělech jiných lidí. Většinou když přijde do kontaktu s věcí, která měla pro „napadeného“ nějaký hluboký citový význam. Když se ale z ničeho nic ocitne v cizím těle a spatří mrtvolu nejlepší kamarádky své sestry, je více než zděšená. Všichni si myslí, že to byla sebevražda, ale Vee ví své a je připravená tomu všemu přijít na kloub. Co když je ale na řadě její sestra, nebo ona sama? A jak do toho všeho vlastně zapadá jejich nový spolužák?

Pocity, dojmy a hodnocení.

Na knihu jsem byla celkem zvědavá a neměla jsem ze začátku žádné představy o tom, co by se tam tak mohlo všechno odehrávat. Navíc jsem byla mile překvapená obálkou, s jakou přišlo nakladatelství Fragment. Ano, možná bych dala přednost té originální modré, ale tahle má taky něco do sebe. Takže ano, s obálkou jsem spokojená, ač se nemusí líbit každému.
Co se týče samotného příběhu a zápletky, jsem více méně také spokojená. Více jsem byla spokojená z toho, jak byla celá kniha nesmírně čtivá a dokáže čtenáře hezky dostat do příběhu. Vždy jsem se těšila na ty noci, kdy jsem si mohla číst. Někdy jsem to ale nevydržela a šla si číst i ve dne. Opravdu mám velmi ráda, když mě kniha dokáže chytit a nepustit až do konce. Navíc hlavní hrdinka Vee nebyla žádná namyšlená bárbínka, ale normální holka, která se spíš společnosti vyhýbala, než aby ji vyhledávala. Měla svůj problém a bála se s ním svěřit ostatním, vždyť kdo by jí věřil, že se při spaní ocitá v tělech jiných lidí? Kdekdo by si na ní pravděpodobně jen ukázal prstem a vysmíval by se jí. Navíc mě hodně překvapil konec celé knihy, ze kterého jsem byla tak trochu smutná a bylo mi to líto. Možná mě spíš mrzí to, že ten konec nebyl pořádně právně dotažen do konce, ale skončilo to tak jak to skončilo. 
Méně jsem pak byla nadšená z toho, že kniha jmenuje Vidím to, co vrah, ale jako vrah jsem při čtení viděla asi jen dvakrát. Můžete si myslet, že je to ode mě hloupé, ale tak jsem to cítila a maličko mě to zklamalo. V žádném případě mi to ale nezkazilo zážitek z knihy, ten jsem si hezky užila.
Většinou mě u čtení různých knih překvapuje chování rodičů hlavních hrdinů (pokud nějaké mají a nejsou to sirotci). Autor to prostě ve většině případů udělá tak, aby měli ti mladí pré. Stejně tomu bylo i u této knihy. Obě sestry vyrůstají jen s otcem, který je ovšem každý den zaměstnán svou velmi náročnou prací a své pocity dokáže vyjadřovat jen skrz dobře uvařené jídlo. Upřímně už mi to začíná trochu lézt krkem.
Kniha jako taková byla rozhodně velmi zajímavá a musím se přiznat, že jsem až do konce netušila, kdo je oním vrahem. Jsem ráda za takové knihy, které mi to hned neprozradí. Vidím to, co vrah dostává čtyři hvězdičky, a myslím, že je to velmi slušné hodnocení. U knihy jsem se nenudila a hlavní hrdinka mi byla sympatická. Jsem zvědavá na další díl, ten by měl v angličtině vyjít někdy roku 2013 v březnu.

Obrázek obálky a anotace: Fragment
Doplňující obrázky: We♥it

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment.

Čtenářské hodnocení knihy:

Advertisements