Stephenie Meyer – Hostitel

Originální název: The Host
Série: Hostitel, díl první
Nakladatelství: Tatran
Počet stran: 616
Rok vydání: 2009

Melanie Stryderová se odmítá vzdát.
Náš svět napadl neviditelný nepřítel. Lidé se pro tyto mimozemšťany mění na pouhé hostitelské tělo; jejich mozek ovládne vetřelec, ale tělo zůstává netknuté a zdánlivě beze změny pokračuje v předchozím životě. Obětí mimozemšťanů se rychle stane drtivá většina lidstva.
Když vetřelci dopadnou i Melanii, jednu z hrstky přežívajících „divokých“ lidí, dívka vůbec nepochybuje, že nastal její konec. „Poutnice“ – její vetřelecká „duše“ – která teď ovládla Melaniino tělo, dostala předem varování před problémy existence v člověku: změť pronikavých emocí, příliš mnoho smyslů, vypjatě živé vzpomínky. S jednou potíží však Poutnice nepočítá: předchozí obyvatelka těla se odmítá vzdát vlády nad svou myslí, i když tělo jí už nepatří.
Poutnice bádá v Melaniiných myšlenkách a doufá, že objeví příčinu nezdolného lidského vzdoru. Místo toho Melanie naopk zaplní mysl Poutnice vzpomínkami a podobou milovaného muže – Jareda, který se dosud někde skrývá před vetřelci. A jelikož Poutnice se nemůže oddělit od Melaniiny tělesné touhy, sama začne prahnout po muži, jehož má odhalit. Když vnější okolnosti přinutí Poutnici a Melanii, aby uzavřely nedobrovolné spojenectví, vydají se spolu na nebezpečnou a nejistou pouť za mužem, kterého obě milují.

Stručný děj, příběh.
Náš svět už ani zdaleka není takový, jaký býval. Podlehl invazi mimozemských stvoření, která jsou přenesená do těl lidí, a zcela pohltí jejich vůli. Existuje ale skupina, která se brání. Mezi takové patří i Melanie. Nedokáže se ale bránit příliš dlouho a i její tělo je napadeno. Obsadí jí Poutnice. Jenže Melanie se nevzdává a odporuje jí. Slíbila totiž svému malému bráškovi, že se pro něj vrátí. Lstí přiměje Poutnici, aby jí pomohla. Dostanou se tak do malé kolonie lidí, kteří odolávají. Nebude to ale vůbec jednoduché, všichni totiž vidí jen Poutnici, ať už uvnitř Melanie křičí sebevíc.

Stephenie Meyer.

Autorka se narodila v USA 23. prosince 1973. Vyrůstala v Phoenixu v Arizoně (který také užila ve svých knihách) se svými pěti sourozenci, nadále v Phoenixu žije. 
Vystudovala Brigham Young University, je šťastně vdaná a má tři syny. Své knihy psala během normálního života matky třech ani ne desetiletých kluků. K první knize Stmívání získala inspiraci ze snu. Píše při poslechu hudby, nejvíce jí inspiruje skupina Muse.
Neznámé planety.
Mimozemští vetřelci si jako svojí další zastávku vybrali planetu Zemi. Můžou si tak udělat pomyslný zářez na paži, protože se jim podařilo obsadit nový druh. Někteří žijí i na jiných planetách, samozřejmě, tam ale většinou probíhá krásná symbióza a nikdo se moc nebrání. Země je pro ně trochu tvrdším oříškem. Nebo spíše někteří zbylí lidští jedinci.
Po okupaci tedy navštívíme zcela nový svět, kde jsou na sebe lidé navzájem hodní, pomáhají si, nejsou žádné války a všichni se společnými silami snaží vyléčit naší zdevastovanou planetu. Je to jednoduché, jen malý řez vzadu na krku. Jenže otázkou zůstává, kdo je v konečném souhrnu ten padouch, to monstrum. Lidé, nebo ti malí tvorečkové, kteří se nám usadí v mozku?

Pocity, dojmy a hodnocení.

Hodně dlouho jsem se odhodlávala, než jsem se do knihy vůbec pustila. Jenže pak jsem viděla film, brečela jako želva a nedalo mi to, musela jsem si knihu přečíst. I když se autorčina Twilight sága nevyvíjela zrovna podle mých představ, Hostitel byl naprosto skvělý, to říkám bez obalu. Ještě teď jsem z toho unešená. Meyerové se nedá upřít to, že umí opravdu dobře psát a její knihy jsou čtivé, zajímavé, napínavé a romantické. Těch bůh ví kolik stránek jsem přečetla během několika okamžiků. Kniha si mě dokázala získat již od první stránky a na konci mě vyplivla totálně emočně vyždímanou.
Vůbec jsem nečekala, že se mi kniha až tak zalíbí. Bylo to od Stmívání hodně odlišné, protože to bylo nebezpečné a občas se zranil i někdo z hlavních hrdinů. Navíc sledovat vztah mezi Melanií a Wandou, to bylo úžasné. Kniha mě zkrátka dostala. Pokud se do ní bojíte, tak není vůbec čeho, ta kniha je prostě dokonalá. Nejednou jsem během čtení uronila slzu, bála se, smála se, zatajovala dech a rozplývala se nad Ianem. Opravdu doporučuji.
Možná za to může ten fakt, že jsem viděla film a to všechno, ale je mi to jedno. Ten příběh je prostě dokonalý. Nikoho jistě nepřekvapí, že Hostitel dostane pět hvězdiček, ono to asi jinak nejde. Mimochodem, nenechte se zmýlit, je to už delší doba, co jsem knihu četla, takže myšlenky mám v hlavně vcelku srovnané, není to jen nějaká „posedlost po přečtení“. No, i když ten příběh je krásný a má něco do sebe a Wanda s Melanií jsou úžasné, rozhodně bych si nepřála, aby se něco takového stalo tady u nás, to vůbec. Každopádně ale doufám, že se co nejdříve dočkáme dalšího dílu. Tento byl sice ukončený, ale ještě je tam hodně věcí, na které jsem zvědavá.

Obrázek obálky a anotace: Bux.cz
Doplňující obrázky: we♥it

Čtenářské hodnocení knihy: