Rachel Ward – Na útěku

Originální název: Numbers
Série: Čísla, díl první
NakladatelstvíEgmont
Počet stran: 320
Rok vydání: 2011

Jem už od malička vidí v očích lidí čísla. Co ta čísla vlastně znamenají, pochopí v den matčiny smrti – jsou to data, dny, kdy lidé, kterým se dívá do očí, zemřou.
Život je pro Jem těžký, dokud nepotká kluka, kterému říkají Pavouk. Svět je náhle mnohem krásnější. Ale cestou do Londýna Jem pozná, že se blíží veliké neštěstí, které navždy otřese jejich životy…
Od chvíle, kdy zemřela její matka, Jem věděla o číslech. Věděla o nich už mnohem dřív, vlastně odmalička. Když se podívala někomu do očí, registrovala v nich číslo. Ale jeho význam zjistila v den, kdy její matka zemřela na předávkování drogami. Číslo znamenalo datum úmrtí.
Jem prožívala těžké dětství. Stěhovala se od jedné pěstounky k druhé a všude si připadala jako cizinec. Nejraději se toulala sama a tak tomu bylo i v okamžiku, kdy potkává kluka, jemuž přezdívají Pavouk. Náhodné setkání jí změní život. Nachází někoho opravdu blízkého a svět se rázem stává snesitelnější. Společně se potulují kolem jednoho z londýnských kanálů, klábosí o všem možném a pomalu se sbližují. Na jednom z výletů do města se stanou svědky tragického neštěstí, které Jem předem předpoví. Oni sami katastrofě uniknou, ale ta je jen začátkem událostí, které navždy otřesou jejich životy.

Stručný děj, příběh.
Mladá Jem není zrovna příkladem dokonalého dítěte, které by si každý rodič přál. Od té doby, co se její matka předávkovala žije v pěstounské péči u Karen. Jenže to by nebylo to nejhorší, co ji potkalo. Již od malička vidí ve své hlavě různá čísla, jakmile se podívá lidem do očí. Jejich význam pochopila v ten den, kdy našla na posteli mrtvou matku.

Problémy jí ale nekončí, seznámí se s Pavoukem, problémovým černošským dítětem a jen díky Jem uniknou katastrofě, která se stala na London Eye. Od té chvíle jsou oba na útěku a jednomu z nich zbývá už jen velmi krátká doba na tomto světě.

Pocity, dojmy a hodnocení.

Knihu mám již nějakou dobu a konečně jsem se dostala k tomu, abych si jí přečetla. Nejprve jsem z ní měla takové divné pocity, ještě před čtením a koupí. Bylo to kvůli stylu, jakým je kniha napsaná. Osobně mě takový nespisovný, do očí bijící způsob vyjadřování hodně v knihách vadí, ale kupodivu jsem si to zde „užívala“. Hodilo se to jak k Jem, tak k Pavoukovi a zkrátka to tam patřilo. Nedovedla bych si představit téměř děti ulice, jak mluví spisovně. To k sobě prostě nejde. Možná to bylo mým aktuálním rozpoložením, že mi to přímo nelezlo na nervy, protože u nějakých knih to skousnout nedokážu. Kupodivu mi to u Čísel ani tolik nevadilo.
Samotný příběh a také osud hlavní hrdinky a jejího kumpána mi přišel velmi zajímavý, jen bych tam možná zapojila víc událostí s čísly. Bylo to trošičku takové suché, ale i tak jsem si čtení této knihy užívala. Autorka si na nic nehrála a napsala všechno tak, jak to oba cítili a já jsem za to ráda. Nakonec jsem ale byla hodně překvapená a zároveň i smutná, že autorka dodržela všechno, co Jemina schopnost slibovala. Opravdu mi z toho nebylo zrovna do smíchu.
I když nejsem zrovna fanoušek nespisovnosti, co se knih týče, zrovna u čísel se mi to četlo dobře a knihu jsem přečetla během asi tří dnů. Líbilo se mi, jak to bylo drsné, bez zábran a zkrátka takové hodně reálné. Dovedla jsem se pořádně vžít do popisovaných situací a cítila jsem se relativně dobře, vzhledem k událostem, které musela Jem s Pavoukem prožít.
Možná budu vypadat jako pokrytec, že některým knihám, které jsou psány nespisovně dávám nižší hodnocení, nebo se mi nelíbí. Z této knihy jsem ale měla ten správný pocit, i když nebyla psána přesně podle mých představ, ale jinak by to ani nešlo, jinak bych tomu nevěřila. Autorka mi to prostě uměla podat jak nejlépe to uměla a za to dávám této knize čtyři hvězdičky.
Já jsem byla s touto knihou spokojená a jsem ráda, že mohu říci, že splnila má očekávání. Zpočátku jsem se jí bála, ale nakonec mě nezklamala a mohla bych jí s klidným svědomím doporučit, ovšem nezaručuji, že všem sedne ten styl. Jak jsem již říkala, mně se také občas nelíbí, ale tady mi sedl. Jsem ráda, že jsem se ke knize dostala a doufám, že se mi do rukou dostane i díl druhý. Nedovedu si ale představit, jak ten bude probíhat.

Obrázek obálky a anotace: Egmont
Doplňující obrázky: we♥it

Knihu můžete zakoupit na arara.cz

Čtenářské hodnocení knihy:

Becca Fitzpatrick – Crescendo

Autor: Becca Fitzpartick
Originální název: Crescendo
Nakladatelství: EGMONT
Počet stran: 496
Rok vydání: 2011
Nořin život má stále daleko k dokonalosti, ale aspoň získala strážného anděla. Patch je tajemný, nádherný, magneticky přitažlivý, ale navzdory tomu, jakou roli má hrát v Nořině životě, se chová všelijak, jen ne andělsky. Je ještě vyhýbavější než dřív a k tomu se zdá, že tráví stále víc a víc času s Nořinou úhlavní sokyní Marcií Millarovou. Nebýt Patchova nepochopitelného jednání, Nora by Scotta Parnella, starého rodinného přítele, který se přestěhoval zpátky do města, sotva vzala na vědomí. Jenže Noru ke Scottovi začne cosi přitahovat navzdory pocitům, které ji varují, že Scott před ní zřejmě skrývá nějaké tajemství. Noru navíc celou dobu pronásledují obrazy jejího zavražděného otce. Začne se zajímat, zda její původ nemá něco společného s jeho smrtí, a následkem toho jí hrozí stále větší a větší nebezpečí. Nora se zoufale snaží zjistit, co se vlastně v minulosti stalo, ale možná že některé události je lepší nechat spát, protože pravda může zničit vše a všechny, kterým Nora věří a které má ráda. 
Recenze může obsahovat spoilery, číst jen na vlastní nebezpečí!  
Mnou dlouho očekávané pokračování Zavrženého, kterého jsem přečetla jedním dechem snad třikrát, je kniha Crescendo, kterou jsem také přečetla jedním dechem. Hned na začátek musím říct, že si mě kniha opravdu získala, stejně jako první díl.
Objevuje se před námi opět život Nory Grayové a jejího tajemného přítele Patche, který je mimochodem bývalí padlí-nyní strážný anděl a chrání Noru stůj co stůj.

Na začátku nás může v podbříšku pošimrat jejich dokonalý vztah. Opravdu jim závidím. Ale nic nemůže být tak moc krásné, aby se to nakonec nepokazilo. Tak je tomu i tomto pokračování. Nora nedokáže přijít na kloub tomu, proč její milovaný přítel, po tom, co mu řekne, že ho miluje, odejde v rychlosti pryč jako namydlený blesk. Jenže to se Nora v zápětí dozví od své sokyně na život i na smrt Marcie, za kterou Patch byl.

http://weheartit.com/
Nora se snaží Patche sledovat a zjistit, proč je pořád s Marcie, která je akorát tak lehkou dívkou. Docela jsem Noru chápala, chodila na různá místa, jen aby mohla Patche vidět. Nedivím se jí, milovat někoho tak hluboce, to se prostě jen tak neztratí. Ale alespoň se nechovala jako Bella a neprobrečela celé noci, prostě tomu chtěla přijít na zoubek. 
http://weheartit.com/
Objevuje se nám zde nový kluk, Scott, který kdysi nutil malou Noru jíst žížaly, to mu nezapomněla. Ale Scott skrývá tajemství. Ze začátku jsem toho kluka v knize neměla nijak extra v lásce, ale když přišlo na jejich líbací scénu (dobře tak Patchovi), fandila jsem jim, i když to je Nephil, který má tajemství.
Nora se v průběhu knihy dovzídá věci, které by radši ani vědět nechtěla. Všichni její nejbližší (Patch, máma), jí lhali do očí, její matka dokonce šestnáct let. A Patch, ten jí lhal také, ale ještě horší věcí, než její matka. Kdo může odpustit někomu, kdo mu celý život lhal, kdo je jeho otec? A ještě hůř, dívat se na ní a líbat jí, když jste zavražidili jejího otce? Nora se s tím snaží vypořádat po svém a dělá celkem nebezpečné kousky, při kterých málem vyletí do povětří v “Patchově bytě”. 
Jenže, všechno není tak, jak se Nora domnívá, že zjistila. Scott ani Patch nejsou ti zlí, je tu někdo jiný. 
Marcie Millarové bych občas nejradši vrazila jednu mezi oči, ona je totiž v knize opravdové zlo, vyhledává hádky, říká slova, která by měla být promlčena a ještě se potutelně usmívá a dělá, že neví co svojí pusou způsobila. 
http://weheartit.com/
Vee se opět projevila jako dokonalá kamarádka, které když jí řeknete, že jste někoho zabili, tak se zeptá, kam ho zakopete, a půjde vám pro lopatu. Je to opravdová zpřízněná duše a snaží se pomoct co jí síly stačí. I když se jí Marcie neustále posmívá. Já si nemůžu pomoc, ale když jsem knihu četla, tak jsem si Vee vůbec nepředstavovala s kily navíc, vůbec ne. Představovala jsem si jí štíhlou a pořád mi nešlo do hlavy, proč se jí Marcie posmívá že je tlustá, za to bych jí taky dala za uši. Každý má prostě svojí vlastní představu o knižních hrdinech, dokud je neuvidí na plátnech kin.
Archandělové v knize mě taky pěkně štvali, protože nedovolili Noře a Patchovi aby měli plnohodnotný vztah, to mě mrzelo nejvíc. 
Kniha je moc hezky napsaná a čtivá, troufnu si říct, že nutí čtenáře číst dál, dozvědět se pravdu o Nořině otci, pravdu o Černé ruce a jeho tajném spolku Nephilů, které značkuje prstenem se zaťatou pěstí. Proč jde Noře neustále někdo po krku? A dokonce je to někdo od koho by se to nedalo čekat. 
Konec knihy mě celkem překvapil, čekala jsem ho víc rozvinutější, ale na druhou stranu se čtenář nebude moci dočkat až vyjde třetí pokračování s názvem Silence, já osobně se dočkat rozhodně nemůžu! Čtyři a půl hvězdičky za tak ošklivě otevřený konec, který mě nutí čekat na pokračování :).

Obrázek obálky: Knihy abz

Anotace: Knihy abz

Becca Fitzpatrick – Zavržený

Autor: Becca Fitzpartick

Originální název: Hush hush
Nakladatelství: EGMONT
Počet stran: 392
Rok vydání: 2010

Nora Greyová je svědomitá, chytrá a rozhodně nemá ráda riziko. Jenže se zamiluje do Patche a to je její první chyba. Patchova minulost je totiž všechno, jen ne nevinná. A nejlepší, co kdy udělal, bylo, že se zamiloval do Nory. Seznámili se na hodině biologie a Nora chce jediné držet se od něj co nejdál. Jenže jak se zdá, Patch je vždy o dva kroky napřed. Dívka na sobě cítí jeho pohled, i když Patch není nablízku. Cítí jeho přítomnost, i když je v pokoji sama. A když své okouzlení nedokáže déle tajit, vyjde najevo, kdo Patch ve skutečnosti je a proč ji vyhledal. A za všemi otázkami, které se dotýkají jeho minulosti, si Nora a Patch mohou navzájem položit jen jedinou: Jak hluboko dokážeš padnout?

Recenze může obsahovat spoilery, číst jen na vlastní nebezpečí!  

Kniha trochu jiná, než na které jsem obvykle zvyklá. V mojí četbě se většinou objevují upíři a vlkodlaci a samozřejmě holky z ních poblázněné. Tohle je kniha z jiného soudku, konkrétně z andělského soudku a konkrétněji z padlého soudku.

http://weheartit.com/

Když jsem knihu četla (už je to dlouho), tak jsem jí ze začátku nevěřila, protože tématika andělů se pohybuje ve dvou verzích, hodní – ti v nebíčku, zlí – ti na zemi. Tato kniha si vybrala druhou verzi, toho padlého anděla Patche.
Začíná to klasicky, školní prostředí, vyučování a hlavní hrdinka Nora je přinucena sedět na hodině biologie s tajmeným a nebezpečně krásným Patchem (nepřipomíná mi to Twilight?). Klasický začátek velké lásky.
Jenže mě se ten příběh líbil, bylo to něco originálního, něco, co mě odvedlo na chvilku od staré dobré upíří mánie (Twilight, Upíří deníky, apod.), prostě jsem se tou knihou odreagovala a modlila se, aby nikdy neskončila a vztah mezi Patchem a Norou se vyvíjel dál.
Při čtení si přijdou na chuť všichni co fandí fantasy knihám, objevuje se zde nádherný anděl, dívka, která se do něj bezhlavě zamiluje, napětí, akce a otřesná tajemství.


Obrázek obálky: Knihy abz
Anotace: Knihy abz

Stephenie Meyer – Krátký druhý život Bree Tannerové

Autor: Stephenie Meyer

Originální název: Short second life of Bree Tanner
Nakladatelství: EGMONT
Počet stran: 190
Rok vydání: 2010
Novela k románu Zatmění

V další neodolatelné kombinaci nebezpečí, tajemství a romantiky rozehrává Stephenie Meyerová strhující příběh Bree Tannerové, členky armády novorozených, kteří se připravují k útoku na Bellu Swanovou a Cullenovy a na nevyhnutelný střet, jenž přinese tragické vyvrcholení. Bree Tannerová si život, který žila předtím, než získala dokonalé smysly, nadlidské reflexy, ohromnou sílu a neodolatelnou touhu po krvi, sotva pamatuje. Zato ví, že život, který žije s ostatními novorozenými upíry, má několik jistot a několik pravidel: hlídej si záda, nepřitahuj na sebe pozornost a hlavně to stihni domů do úsvitu, jinak zemřeš. Bree získá mezi novorozenými nečekaného spojence a přítele v Diegovi, který se stejně e jako ona snaží zjistit něco víc o jejich stvořitelce. Jakmile si oba uvědomí, že novorození jsou jen figurky v partii větší, než si vůbec dokázali představit, musí se Bree a Diego rozhodnout, na kterou stranu se postaví a komu budou věřit. Ale když je všechno, co víš o upírech, založeno na lži, jak poznáš pravdu? 

Recenze může obsahovat spoilery, číst jen na vlastní nebezpečí!  

Tuto kratinkou novelu jsem četla už před rokem, když jsem jí kupovala mamce k narozeninám, ale chtěla jsem si jí osvěžit, když už přidávám recenze na Twilight ságu, takže jsem jí včera přečetla s ročním odstupem znovu.

NAIVNÍ, NEDŮVĚŘIVÁ, VĚČNĚ HLADOVÁ – taková je hlavní postava této novely, Bree Tannerová, která si svůj lidský život moc neužila a byl také nedobrovolně zpřetrhán. Bree se tedy dostane mezi partičku novorozených upírů, které vytváří “Stvořitelka”, nebo jak často zmiňuje ona. Bree jsem si strašně oblíbila při čtení, není to totiž ufňukánek. Slepě věří radám Railyho a snaží se nikomu nedůvěřovat. Vytvořila si svou vlastní skrýš – za zrůdou Fredym. Bree ze začátku nikomu moc nevěří a snaží se hlavně o jediné – přežít a nikomu se nemotat do cesty, protože když novorození loví, všechny city jdou stranou. Při lovu se tedy odprostí od partičky idiotů, kteří chtějí hlavně ničit a nápadně zabíjet a připojí se k Diegovi. Vytvoří se mezi nimi hezký vztah, ale Bree jen tak lehce nechce někomu důvěřovat, to až si vytvoří svůj vlastní ninja klub a Diego vymyslí pozdrav, který se ale Bree nedozví.

DÍKY ZA ŽIVOT BEZ BELLY – ano, i když je to kniha k Zatmění, moje prosby byly vyslyšeny. Nemusela jsem zde číst, jak Bella sní o Edwardovi, ale tvrdý život novorozených upírů, kteří jsou až do poslední chvíle krmeni lží. Vlastně abych pravdu řekla, když už byla novela u konce a Bree měla chutě se Belle zakousnout do krku, tak jsem si říkala, že je škoda, že Zatmění skončilo tak, jak skončilo. Pro mě za mě jí tam mohla klidně rozcupovat na malilinkaté kousíčky a pak v klidu umřít, Bella by mi rozhodně nechyběla a už vůbec ne její sny o Edwardovi a její chování na poslušného malého pejska. Bree tomu vnesla takový nový námět. Bylo to jiné, osvěžující a smutné. Nemyslím si, že by šlo o spoiler, když napíši, že je mi líto, že Bree zemřela – byla zabita, protože snad každý četl ságu Twilight, nebo dokonce viděl film. Film je pravděpodobnější, protože dnešní mládež je hrozně líná číst.

NEVYSVĚTLITELNÁ ZÁHADA – když se Bree seznámila s Diegem, chtěla jsem je jako pár, aby si alespoň trochu užila, než se vrhne na “žlutooké”, jenže tahle začínající láska byla ošklivě zadupána. Meyerová to klidně mohla napsat o deset stránek delší a dát větší prostor pro jejich rodící se vztah. Ráda bych například nějakou tu novelku o zrůdě Fredym, protože ten se z toho celého kolotoče lží a krve dostal zcela netknutý, jeho schopnost by se mohla nádherně vyvíjet dále, v nějaké další kratičké novelce. Mohl by se třeba chtít mstít za smrt Bree, ale to by pak Bellinka nemohla žít “šťastně až do smrti”.

Díky absenci Belly si kniha zaslouží poněkud lepší hodnocení než Twilight sága. Bella tam byla jenom chvilku, takže Bree nemohla poznat jaká je to nanynka.


Obrázek obálky: Knihy abz
Anotace: Knihy abz
Fotografie: VeEee