Blogový boom a jeho následky

V posledních měsících se rozjel trend knižních blogů. I já se svým blogem tak nějak do tohoto trendu patřím. Mohla bych říci, že se tato “mánie” rozjela potom, co někteří zjistili, že Knižní klub exkluzivně nabízí recenzní výtisky některých nově vycházejících YA knih.
Já jsem začala psát recenze na knihy již na svém (již nefungujícím) webu Hearing Damage, ale bohužel mi tam nešlo nastavit přímé odkazování na jednotlivé recenze, proto jsem začala hledat, až jsem objevila blogger. V tu dobu jsem již samozřejmě sledovala ty “slavnější” knižní blogy, mezi které patří například Abyss se svým Knižním nekonečnem, Syki se svým Knižním doupětem a Judit. Víte, já čtu už hodně dlouho, mezi takové nakopnutí samozřejmě patří chlapec s jizvou na čele, z toho důvodu jsem se rozhodla vyjádřit svoje pocity pomocí internetové komunity a hledat spřízněné duše.
we♥it
Pak se to všechno rozjelo, nekonečná halda knižních blogů, ze kterých jenom ty úspěšné přežijí onen kritický jeden rok fungování (doufám, že vydrží i ten můj). Upřímně se přiznávám k tomu, že jsem také chtěla dostávat zdarma recenzní výtisky knih, ovšem, kdo by nechtěl. Proto jsem asi po měsíci fungování blogu zkusila napsat nějakému tomu nakladatelství a objevilo se pár, kteří byli ochotní pustit se do spolupráce se začínajícím blogerem. Byla jsem za to nesmírně ráda a snažila jsem se, aby mé recenze (názory) vypadali nějakým důstojným způsobem a aby byli hodné publikování zde na blogu.
Troufnu si tvrdit, že jsem se od svého začátku aspoň trochu vypracovala a recenze se dají alespoň z části překousnout a přečíst. Jenže, v poslední době narážím na nějaké recenze, které když si někdo přečte, tak nad nimi musí zakroutit hlavou. Všechna nakladatelství by si rozhodně měla rozmyslet, komu pošlou recenzní výtisky a se kterým blogerem budou spolupracovat. Říká se sice, že i negativní reklama je reklamou, ale někdy se nejedná ani o reklamu, spíše o ostudu. Já bych v některých případech (někdy i u sebe) navrhovala přečíst si jeden takový zajímavý seriál, za jehož vznikem stojí skvělá Abyss – jedná se o Mini seriál pro začínající recenzenty. Nejedná se sice o návod typu: “Napiš to přesně takhle a takhle,” ale rozhodně donutí se zamyslet, i já osobně jsem se nad tím zamyslela a vzala si nějaké její rady k srdci (už tolik nepopisuji postavy apod.). Recenzent nemá rozhodně co ztratit, když se do tohoto seriálu začte.
V žádném případě tady nechci tvrdit, že moje recenze jsou ty nej a já to umím nejlépe a jsem prostě best, ale snažím se na sobě pracovat, na svých článcích a na názorech. Já bych si pravděpodobně raději usekla ruku, než abych zveřejnila to, co někteří blogeři považují za recenzi pro nakladatelství. Jak už jsem řekla výše, být nakladatelstvím, raději bych si všechny blogery pořádně prověřila, navštěvovala jejich blogy. Navíc, ze zkušenosti vím, že nějaká nakladatelství mají i obavy co se spolupráce s blogery týče, protože někteří nebývají zrovna čestní. A při návalu nových blogerů, kteří žádají nakladatelství o rc výtisky poté nemají šanci ti “lepší” blogeři, kteří se snaží při psaní recenzí. Pracovník v PR si řekne, “To bude zase nějaký nováček, nemáme zájem.” oni už ani nemají podle mého názoru chuť odpovídat na všechny e-maily, které jim chodí.
Tímto nechci nikoho odsuzovat, jedná se pouze o můj vlastní názor a stojím si za ním. I já patřím mezi ty nováčky, ale snažím se (alespoň myslím), ráda bych dosáhla nějaké úrovně, co se psaní recenzí týče. Vzorem na mě provždy zůstane Abyss, Syki a Judit. Ještě nesmím zapomenout na to, že k novým blogerům se snažím chodit, číst jejich články a recenze, ale vždy se najde někdo, kdo mě nějakým způsobem buď mile, nebo nemile překvapí. Opakuji, že nejsem žádný borec, mám svoje chyby (a že jich je), moje články nejsou perfektní ani dokonalé, ale snažím se a moje svědomí by mi nedovolilo zveřejnit něco, co dnes občas čítám, navíc, když se jedná o něco pro nakladatelství. Můžete mě nyní ukamenovat a nenávidět, ale tohle je můj názor a stojím si za ním.

Btw. název článku vymyslela Kath, taková moje internetová vrba, které se můžu svěřit.

Odpočívejte v pokoji…

Tímto článkem bych chtěla reagovat na událost, která během včerejšího dne zasáhla doslova celý svět. Opustil nás totiž člověk, který bojoval za naše práva, za práva lidí, vyjadřoval názory těch, kteří se báli promluvit veřejně. Poslední československý a první český prezident nás zde totiž v neděli 18. 12. 2011 zanechal samotné. Samozřejmě bych ráda projevila upřímnou soustrast celé jeho rodině a mohla bych říct, i celému světu, protože tohle byl člověk, který se svými názory a myšlenkami dokázal prosadit a mělo to smysl, bez něj nám tu všem bude těžko.

“Nejlepší cestou k vlastnímu neštěstí je zakrývat si oči před neštěstím jiných.”

Připojte se prosím spolu se mnou a tímto věnečkem k uctění památky Václava Havla.

document.write(”);

Několik "změn a novinek"

Víte co je nejhorší? Když zapůsobí vliv většiny na menšinu, nebo na jednotlivce, který tak ztratí chuť podělit se o svůj názor, protože si nechce připadat “hloupě”. Mě osobně o víkendu ovlivnil jeden článek na jednom blogu slečny, která si říká Temnářka. Musím říct, že má pravdu ve všem, co tam napsala. A to mě právě donutilo se zamyslet a učinit několik rozhodujících změn (zas tak rozhodující nejsou a je asi jenom jedna, ale chtěla jsem, aby to vyznělo napínavě).
we♥it
Když jsem začala na bloggeru, tak jsem si říkala, jak bych asi mohla přilákat pozornost čtenářů a ostatních blogerů. Vytvořit meme byla asi jedna z nejjednodušších věcí – ovšem pokud se dané meme stihne dostatečně rozšířit mezi ostatní – má tak dobrou reklamu. A tak jsem založila “The Last Sentence”, meme, jehož podstatou bylo napsat větu z knihy, kterou jste přečetli naposledy. 
Ze začátku jsem byla strašně nadšená z toho, že jsem dokázala vytvořit něco tak geniálního a suprového, ale postupem času jsem sama zjistila, že mě to meme prostě nebaví, nic mi nepřináší a co si asi někdo odnese z nějaké věty. Tak se tak stalo a já to meme prostě zrušila. Ale vy, co ho chcete dále publikovat, nebojte se, můžete, jen já už do něj nebudu přispívat.
Bystré bytůstky si už také všimly toho, že jsem (opět) změnila vzhled blogu, jak můžete najít odkaz v menu, inspirovala jsem se u Lili.en, která prostě dělá tak úžasné vzhledy na ten svůj blog, že mi teče slina po bradě. Tak jsem prostě otevřela photoshop a něco sesmolila. Mimochodem jsem si už připravila i jarní záhlaví, takový jsem rychlík, ale stejně to do té doby ještě milionkrát změním, takže víte jak.
Jinak, nikdo nemůže být hloupější než já. Dneska jsem se musela zasmát jednomu e-mailu (spíše své hlouposti) od paní z Fragmentu. Nikdo nemůže být hloupější než já a zažádat si o RC výtisk a napsat jenom jméno autora, když u daného nakladatelství má ten autor několik knih, já jsem vážně hloupá bytůstka.
we♥it
Jo, abych nezapomněla, v menu najdete anketu, kde prosím hlasujte jaká jste věková kategorie, abych tak nějak věděla, kdo sem vlastně chodí a nechodí :), jinak jak jsem již psala na facebookovské stránce, přidala jsem sem i vzkazník, do kterého můžete situovat vaše dotazy, které se například zrovna nehodí k danému článku publikovanému na blogu. Vybrala jsem CBox místo klasického Blueboardového shoutboardu. CBox je pro mě osobě takový více vyvinutější, můžete tam dát ke jménu odkaz na vaše stránky, takže pak kdokoliv kliknutím na vaše jméno ve vzkazníku navštíví vaší stránku. Omezený je tento CBox v počtu písmen, které můžete napsat, takže se buď omezte na kratší zprávy, nebo si ty delší nějakým způsobem rozložte :), Za jakékoliv zprávy, náměty, reklamace, připomínky, otázky, budu jen ráda a určitě vám i ráda odpovím, připomínám, že budu odpovídat tam do CBoxu, pokud máte nějaký soukromější dotaz, můžete mi ho napsat na e-mail.
A co se mě týče, dneska jsem psala zápočet z mikra a vůbec se z něho necítím, takže jsem zvědavá na zítra, kdy se asi dozvím výsledky, držte mi pěsti. Btw, hrozně se mi líbí na we♥it obrázky těch deníčků.

Za chvíli je to tady.. brr/jupí

by VeEee
Áno áno áno a za chvíli jsou tady hned tři věci, ono jich je víc, ale já napíšu jenom o třech :D. Takže, lidé, kteří mají dobrý zrak a navštěvují můj blog, si mohli všimnout, že jsem nahodila jiný zimní design, nevím, tamten zkrátka nebyl tak docela podle mého gusta, tenhle se mi líbí o hodně víc, i když mi v tomhle něco nefunguje, ale vyřešila jsem to, takže je všechno v pohodě :D. Zítra je první adventní neděla, aby bylo jasno, takže zítra začíná hned tisícpětsetdevětset zimních projektů, musím říct, že se po jistém incidentu spustila hotová vlna :D, ale tak mě to nevadí, nestihnu se pravděpodobně zúčastnit všech, ale to se nedá nic dělat, nějaké se pokusím zkombinovat, aby to tak nějak vyšlo. 
Zítra tedy začínají u mě hned DVA zimní projekty, prvním je Čtení na zasněžené večery, který pořádáme spolu se Sue, takže se koukejte zapojit, protože byl docela velký zájem :D. Já se zítra pokusim postnout článek a uvidíme :), jak to bude všechno vypadat a probíhat. Dalším projektem je SNĚHULÁK – knižní výzva, a k němu se taky pokusím zítra postnout článek. A proč píšu “pokusím”, no protože se nám zápočet z matiky posunul teď na pondělí 28. listopadu a já budu muset počítat a ještě jdu na doučko a tak prostě. A v úterý mě ještě čeká prezentace na němčinu, takže se budu muset naučit německy funkce peněz, ještě že tu prezentaci máme tak krátkou, jenom pár větiček, takže to bude snad dobrý. Pro milovníky Damona/Iana pár ikonek:

Use your brain..

Hm, právě tak přemýšlím a říkám si, že bych jako mohla něco zase napsat. Upozorním ale předem, pokud nemáte chuť číst moje žvásty, tak pápá :). Uf, sepsat tyhle věty mi dalo pořádně zabrat. Takže co se stalo a nestalo v mém životě, na blogové sféře a co se chystá a nechystá. Začnu tím předposledním (svým životem chci unudit ty, co se dostanou až na konec článku), a to je co se chystá.
Abyss
Není toho zase tolik, ale i tak bych o tom ráda informovala :). Takže, určitě všichni, ale fakt všichni, znáte Abyss a její úžasný knižní blog, o tom není žádných pochyb, to je prostě tutovka. Abyss chystá na rok 2012 Putovní čtenářský deník a mě to přijde jako fakt dobrý nápad (sice mi chvilku trvalo, než jsem nějaké věci pochopila, ale co). Prostě jde o to, že se v průběhu roku bude mezi blogery posílat deník, který u každého blogera zůstane asi přes týden, než ho pošle zase dál. Během pobytu u vás, bude vaším úkolem zapisovat do něj vaše poznatky z knih, co vás na právě čtené knize rozčiluje a co máte rádi. No, víc informací si můžete přečíst rovnou v Abyssině článku. Mě se to zdá jako fajn nápad, konečně uvidím, co se ostatním honí hlavou při čtení knih a doufám, že po těch, co budou předemnou všechno přečtu, protože já sama trpím škrabopisem, tak doufám, že ostatní na tom nejsou podobně jako já :D. Abyss má podle mého názoru skvělé projekty, kterých se bohužel většinou nezúčastním. Buď nemám moc času, nebo na to prostě zapomenu, i kdybych chtěla. Každopádně Abyss ráda navštěvuju a dopuručuju vám zapojit se do putovního čtenářského deníku, podle mě to bude bomba! Ještě aby nebyla, že? :).
Což mi připomíná další věc, ještě máte čas do neděle zapojit se do SOUTĚŽE O TŘI KNIHY tady u mě na blogu. Už je mám hezky zabalené a čekají na svého vítěze, takže se zapojte, myslím, že ty knížky stojí za to.
Tak, už jsem řekla o tom, co se chystá, co jsem potřebovala a teď se vrhnu na nějaká infa z mého života, takže vy, co už se nudíte, můžete klidně přestat číst :D. No, Tenhle měsíc u mě asi vládnou Levné knihy, už jsem si odtamtud pořídila čtyři knihy a ještě nehodlám končit, jenom čekám až zase něco našetřím, protože něco tam mají fakt dobré. Viděla jsem tam teď v úterý jednu knížku, ta měla tak krásnou obálku a i anotací byla hodně zajímavá, ale já si zaboha nemůžu vzpomenout, jak se vlastně jmenovala, to mě štve a snad jí tam příště budou mít, až zase našetřím :D. Ještě jsem tam koupila křížovky dědovi k Vánocům, což mi připomíná, že už mám nakoupené všechny dárky na Vánoce. Paráda.

we♥it

Co se týče školy, na tom jsem o trochu bídnějc, zjistila jsem, že už bych si fakt mohla zavést nějaké sešity na mikroekonomii, takže tohle pondělí jsem si poprvé donesla sešit a psala si poznámky! Prostě, jakmile cítím, že mi tak nějak teče do bot, tak se do toho “opřu”. Taky chodím na doučování matematiky, fakt paráda. Teď 21. listopadu v pondělí budeme psát první zápočtovou písemku z matiky a já zjišťuju, že jsem fakt debil :D. Oukej, spočítám limita funkce, něco zderivuju (arkuskosinus, arkussinus,.. :D) ale pak už nespočítám, kolik je 1 – 2, to je na mě prostě moc. Občas mám chuť se rozbrečet :D. Ale zase musím říct, že na limita funkce jsem docela machr, pokud tam není něco divnýho, co musím usměrnit a podobně, všichni víte o čem mluvím ne :D. Ještě jsem málem zapomněla na integrály, taky krása krása 😀 v neděli se je budu doučovat, snad to pochopím, jinak jsem vy-víte-kde :D. Ve škole jsem sotva dva měsíce a už prostě nezvládám :D. Nebo ne nezvládám, ale nepobírám a začínám se smiřovat s tím, že si prostě něco zopakuju. Německy nerozumím ani slovo, protože ta ženská normálně německy i myslí! Není to normální, já jí prostě nerozumim :D. Končím, vypínám a koukněte se na Pan Popper a jeho tučňáci – pecka!

Můj první školní týden

we♥it
Táákže, mám za sebou svůj první vysokoškolský týden, tak jsem se s vámi chtěla podělit o svoje zážitky a tak :). No, jak bych začala, asi pondělkem. Většinou jsem si připadala jako mimozemšťan, netušila jsem, do jaké jít učebny, takže jsem se musela neustále koukat na rozvrh a připadala jsem si fakt divně, trapně :D. Ale když už jsem úspěšně našla danou učebnu, tak už se to dalo. 
Člověk by řekl, že se jako toho moc ten první den, nebo když máte prvního učitele, tak se toho prostě moc dělat nebude, ale opak byl v některých případech pravdou. Dostala jsem naloženou slušnou dávku úkolů a ještě teď je musím dodělávat, no dalo mi to celkem hodně zabrat :D. Už jsem si stihla zprotivit i jednoho učitele, s ním to bude určitě boj, prostě se mi nelíbil už od prvního okamžiku kdy naznačil “Já mám titul a vy jste ho**a.” jestli mi rozumíte, takový přístup nemám opravdu ráda, ale asi se s tím budu často setkávat. No, spíš si myslím, že skoro pořád, ale to se nedá nic dělat. Snad až jednou – jestli – budu mít nějaký ten titul, tak se tak taky nebudu chovat, protože mi to přijde hnusný a povýšenecký. Ale zase na druhou stranu, má už něco za sebou a co jsme mi studentíci tam, co sotva přestali sát mamině prs? Až budu jednou starší, tak jejich chování asi pochopím, ale zatím mi to přijde naprosto arogantní.
Pak si budu asi muset taky dávat bacha na matiku, nebo spíš dávat pozor na přednášce, protože s mojí středoškolskou matikou je to hodně špatný, aby taky ne, když učitel místo vyučování vyprávěl vtipy a pěl ódy na svoje dokonalý děti? Ale pak to zase odnesu jenom já, což mi připomíná, že dneska bud počítat ještě :D. Sice se mi nechce, ale připravit se musím, jinak jsem vy-víte-kde :D.
we♥it
Našel se tam ale jeden profesor, kterej, ač je hodně vzdělanej, tak se k nám choval normálně jako k lidem, za což jsem byla ráda. Na to, že to je právník, dělal několik let soudce, tak je to prostě normální člověk jako vy nebo já. Jasný, řekl na začátku, že on má papír a nikdo z nás zatím ne, ale taky řekl, že ho taky jednou budeme mít, takže mezi náma žádnej rozdíl není. Hned jsem si ho oblíbila :D.
Troufnu si tvrdit, že až na dva předměty – jeden kvůli učiteli (viz. ten výše) a jeden kvůli mé středoškolské přípravě – to bude všechno tak nějak v cajku a MOŽNÁ bych to i mohla zvládnout. Aspoň dokončit zimák :D. Ještě jsem utratila snad miliony za učebnice 😀 a to ještě určitě není všechno, protože ve středu, jak byl svátek, tak jsem dva předměty neměla, takže nevím, co po mě budou chtít za literaturu. 
Teď bych měla jít asi dodělat jeden úkol, pak jít počítat a ještě napsat recenzi na sedmý díl Upířích deníků, no mám toho dneska na práci docela dost, řekla bych a zítra zase škola.. Řeknu vám, že na pondělky se těším ze všeho nejmíň 😀 asi budu jako Garfield: “Nesnáším pondělky”.