Gemma Malley – Deklarace smrti (RC review)

Originální název: The Declaration
Série: Deklarace, díl první
NakladatelstvíFragment
Počet stran: 256
Rok vydání: 2013

Velká Británie, rok 2140.
Život na Zemi se změnil od základů. Lidská civilizace už není ohrožena smrtelnými nemocemi, na které věda objevila léky. Nesmrtelnost však přináší i možná rizika – největším z nich je přelidnění. Proto byla přijata Deklarace – každý obyvatel může mít jen jedno dítě… Kdo zákony poruší, bude potrestán. Patnáctiletá Anna se narodila rodičům, kteří měli dvě děti. Nyní je označována za “Přebytečnou”. Jaký život ji čeká? Dokáže se vyrovnat se svým osudem vyděděnce?

Stručný děj, příběh.
Přebytečná Anna žije celý svůj život v přesvědčení, že její rodiče udělali velkou chybu, když si dovolili si jí pořídit. Anna je z celého svého srdce nenávidí. Od malička je vychovávána v Grange Hall, místě pro všechny přebytečné děti. Snaží se být perfektní užitečnou, chce odčinit hřích svých rodičů. Vše se ale změní ve chvíli, kdy se do střediska dostane Petr. Jeho názory svádějí Annu na scestí, ze kterého již není úniku.

Gemma Malley.

Autorka studovala na univerzitě filosofii, kterou milovala stejně jako angličtinu. Byla také v kapele, která pro ni znamenala spoustu zábavy. Kapela měla turné v Japonsku, Francii. Pracovala také na editaci univerzitních novin. Říká, že pokud chce člověk psát, je tou nejlepší věcí to udělat, nemluvit o tom, ale prostě to udělat. Její první prací jako novinářky bylo psaní o důchodech – pokud tohle dokážete udělat zajímavé, můžete docela dobře udělat zajímavé cokoliv. Kniha Deklarace smrti je druhým vydáním románu Přebyteční, který vyšel u nakladatelství Fragment.

Deklarace.
Píše se rok 2140, dostáváme se do světa, kde neexistuje smrt, všichni žijí věčně. Má to ale jeden háček, přelidnění. Proto je ustanoveno, že každý může mít jen jedno dítě, ostatní jsou Přebytečnými, kteří nemají vůbec právo na život, jsou urážkou Matky přírody. Jenže svět není tak dokonalý, jak se zdá. Populace je stará a mladí nemají téměř žádnou šanci se někde usadit.

Pro „nezasvěceného“ se může Deklarace zdát jako totální bláznovství, jenže děti, které vyrůstají v přesvědčení, že jsou Přebyteční, jsou už na to naprogramováni. Nesnáší své rodiče, protože za ně musí žehlit provinění u Matky přírody. Nikdo je nebere vážně, protože by tu zkrátka neměli být, nejlepší by bylo, kdyby zemřeli.

Pocity, dojmy a hodnocení.

Anotace slibuje naprosto nepředstavitelný svět, kdy je zakázáno rodit děti. Představa je to skutečně šílená, ale je tomu tak. Nejprve jsem se divila, jak může Anna jen tak slepě přijímat, co jí říkají ti „Vyvolení“, jenže pak jsem si uvědomila, že v tom všem zkrátka žije a je tak vychovávána již od malička. Někdo si řekne, proč se tomu všemu nevzepře. Představte si ale, že vám někdo celý život vštěpuje, že je nějaká věc velmi špatná, jen těžko se stane, že se seberete a okamžitě tu věc uděláte.
Ze začátku příběh nabral docela grády, do střediska se dostal Petr a začal Anně podsouvat své myšlenky. Pak ale jakoby se to všechno přesunulo do pozadí a autorka se začala víc zabývat vysvětlováním současného stavu světa. Osobně bych to obrátila. Raději bych se nudně rozjela a pak to vygradovala, než někoho ze začátku překvapit a pak teprve nudit vyprávěním o aktuálním stavu.
Kniha je pro mě spíše takovým průměrem, rozhodně mě nijak extrémně nenadchla, ale na druhou stranu ani nezklamala. Byly tam jistě nějaké slabé a docela nereálné pasáže, při kterých jsem kroutila hlavou. Deklarace smrti mi přijde jako takový průměr, jsem ráda, že jsem knihu přečetla, ale nevím, jestli bych se k ní v budoucnu chtěla někdy vracet. Autorka si svět vymyslela dobře, je zajímavý, o tom žádná. V jednu chvíli se to ale vleklo a pak to najednou nabralo na otáčkách, jako na houpačce. Deklaraci dávám tři hvězdičky, občas to bylo takové hloupě usměvavé, ale přečíst se to rozhodně dá.

Obrázek obálky a anotace: Fragment
Doplňující obrázky: GoodReads

Za poskytnutí recenzního výtisku knihy děkuji nakladatelství Fragment.

Čtenářské hodnocení knihy:

Advertisements