C. D. Payne – Dědictví, aneb jak Helena ke štěstí přišla (RC review)

Originální název: Helen of Pepper Pike
NakladatelstvíJota
Počet stran: 304
Rok vydání: 2013

Helena je ve všech směrech průměrná americká žena v domácnosti a její život je jen nuda, bída, šeď, prostě opruz. Mládí zmizelo nenávratně v dál, povinnosti hospodyňky ji ani v nejmenším neuspokojují a s manželem už roky nic není, ten suchopárný právník dávno vyměnil sex za golf.
Matka žijící v domově důchodců je senilní a většinou si Helenu plete se svou vlastní sestrou. Děcka si na maminku vzpomenou, jenom když potřebují peníze, a čím jsou starší, tím jich potřebují víc. A když tak Helena vidí ty příšerné týpky, se kterými se její dcery tahají, začíná uvažovat o tom, že si pořídí kulovnici.
Cesty osudu jsou ale nevyzpytatelné a mnohdy nečekané.
Všechno se změní v okamžiku, kdy Helena zdědí po zesnulé tetičce Maddy zpustlý domek kdesi v Zapadákově a musí ho jet připravit k prodeji. Velice záhy s pocitem lehkého překvapení zjistí, že její milovaná rodinka jí jaksi vůbec nechybí a že se život dá strávit i jinak než jen vařením a poklízením.
Při třídění starých krámů v domě navíc objeví záhadné dokumenty, ze kterých vyplývá, že v její rodině není zdaleka všechno tak, jak to na první pohled vypadá. A když se k tomu ještě přichomýtne jeden opravdu pohledný profesor angličtiny, který zřejmě není vůči Heleniným půvabům tak docela imunní, život začíná nabírat jiný, mnohem víc vzrušující a daleko zajímavější směr.
Teď by se ještě šikly nějaké penízky, aby se Helena mohla postavit zcela úplně na vlastní nohy…

Stručný děj, příběh.
Ve svých osmapadesáti letech není Helena se svým životem extra spokojená. Sex je pro jejího manžela občas jako nějaké sprosté slovo a všechny tři děti jí nějak zvlčely. Čím dál častěji se proto vypravuje do domu, který zdědila po své tetě. Při neúspěšném boji s tapetami se začítá do románů od neznámé autorky, po které jako by se zem slehla. S pomocí Leighta se snaží přijít na to, kdo ta tajemná autorka je. Při pátrání odhaluje mnohá tajemství a zažívá vtipná dobrodružství.

C. D. Payne.

Autor se narodil roku 1949 ve městě Ohio, je volnomyšlenkářský spisovatel, který se proslavil především svojí kultovní sérií Mládí v hajzlu. Vystudoval historii evropských zemí na Harvardu. Živil se jako redaktor, grafik, reklamní textař a fotograf. Nyní se věnuje provozu svého nakladatelství Aivia Press, muzeu karavanů a psaní beletrie. Z jeho knih u nás vyšlo zmíněné Mládí v hajzlu, Holubí mambo, Americké krásky, Neviditelný. Kniha o Heleně vyjde 27. února u nakladatelství Jota (stejně jako předešlé knihy).
Autorův styl.
Od autora jsem přečetla celkem sedm knih, celou sérii Mládí v hajzlu a Holubí mambo. Payne má rozhodně specifický styl psaní a nemyslím si, že by se dal zaměnit s nějakým jiným autorem. Autor ve svých knihách používá velmi zajímavého stylu humoru, který nemusí každému čtenáři sednout. Příběh o Heleně není výjimkou.
Kniha je rozdělená podle ročních období, počínaje zimou. Psána je formou denních zápisků, ve kterých Helena popisuje jednotlivé události. U autora není tato forma žádnou zvláštností, celé Mládí v hajzlu je psáno tímto stylem, proto jsem ani u Helenina příběhu nebyla překvapená. Výhodou takového zápiskového stylu je jeho svižnost. Čtenář se rozhodně nenudí a kratší úderné zápisky ho nutí neustále číst. Čtivost, humor, svižnost a tak trochu detektivní zápletka se autorovi v tomto díle opravdu povedla.

Pocity, dojmy a hodnocení.

Byla jsem opravdu ráda, když mi nakladatelství dalo tu možnost přečíst si novou knihu od C. D. Payne v předstihu. Věděla jsem, co od autora očekávat a proto jsem s knihou byla více než spokojená. Sice jsem si nedovedla představit téměř šedesátiletou ženu stále praktikující sexuální život, ale aspoň jsem rozšířila své vědomosti. Osobně mi jeho styl velmi sedí a nejednou jsem se přistihla, jak se nahlas směju. Po přečtení se celý příběh může jevit maličko nadsazený, ale rozhodně mu to neškodí.
Série Mládí v hajzlu
Helena je na svůj věk velmi výraznou postavou, kterou bych si docela přála potkat ve skutečnosti, taková aktivní babička, která se nebojí používat sprostá slova a neslušné vtipy. Stejně tak její dítka jsou pěkná kvítka. Všechno jsou to charaktery, které se vám z hlavy jen tak nevypaří, protože mají něco do sebe a nejsou to jen plochá křoví, která mají trochu zaplnit děj knihy.
Autor také ladí na detektivní strunu příběhu. Helena se snaží se svým milencem zjistit, kdo je ta záhadná autorka, která píše tak úžasné knihy. A proč jsou její rukopisy v domě po zděděné tetě. Na povrch se dostává mnoho teorií, jedna občas nepravděpodobnější než druhá. Nad neustálým smíchem z různých hlášek to nutí čtenáře se trochu zamyslet a zkusit si dát dohromady jisté spojitosti. Osobně se přiznám, že jsem tápala, dokud to ti dva nevyřešili.
Jelikož mám již nějaké autorovi knihy načtené, byla pro mě Helena milým osvěžením a určitě jí doporučuji. Ne každého zaujme, protože autorův styl je opravdu specifický a občas i trochu výstřední, ale přesto doporučuji dát této knize, i jeho ostatním, šanci. Helena si pět hvězdiček rozhodně zaslouží.

Obrázek obálky a anotace: Jota
Doplňující obrázky: we♥it

Za poskytnutí ARC knihy děkuji nakladatelství Jota.

Čtenářské hodnocení knihy: