Rick Riordan – Znamení Athény (RC review)

Originální název: The Mark of Athena
Série: Bohové Olympu, díl třetí
NakladatelstvíFragment
Počet stran: 528
Rok vydání: 2013

Chystá se velké setkání řeckých a římských polobohů. Posádka z Tábora polokrevných vyráží po moři na bitevním korábu Argo do Tábora Jupiter. Jejich plány však narušuje proroctví sedmi, které se začíná naplňovat. Skupina hrdinů se proto musí vydat do rodiště antických bohů, krajiny Mare Nostrum. Podaří se jim nalézt tajemná znamení bohyně Athény, která jim v boji proti zlu pomohou? Gaia, síla mocnější než všichni bohové, se dál probouzí a ohrožuje budoucnost civilizace. Čas ubíhá a posádka Arga se musí vydat do boje za záchranu lidstva…

Stručný děj, příběh.
Přátelská návštěva v táboře Jupiter se zvrhne ve válku mezi římskými a řeckými osadníky. Sedm hrdinů, včetně trenéra se tak musí vydat na výpravu, která je s Římany v zádech ještě nebezpečnější. Gaia se pomalu ale jistě probouzí a čas na záchranu světa se krátí. Včetně času na záchranu Nika, který je držen ve spárech dvou gigantů. Vydávají se do Mare Nostrum, aby mohli naplnit proroctví. Doprovází je ale i zvláštní znamení bohyně Athény, které by jim mohlo pomoci vše vyřešit.

Ještě nebezpečnější.

Čím víc hrdinů, tím víc nebezpečí. To je pravidlo, které v této knize platí. Hrdinové se častokrát musejí rozdělit do skupinek po třech, nebo po dvou a proto pak čtenář může sledovat více nebezpečných a vtipných situací. Děje se toho opravdu hodně a člověk neví, jak to všechno nakonec dopadne, protože se situace každou chvíli mění.
Rick si s hrdiny tentokrát opravdu zahrává. Kolikrát jsem se modlila, aby jim dal na chvíli čas na nějaký ten odpočinek. Jenže čas je právě to, co nemají. Všechno musí zvládnout v takřka rekordním čase, jinak by celé jejich putování nemělo žádný význam a mohli by si rovnou vzít popcorn a dívat se na konec světa, jak ho znají.
Pocity, dojmy a hodnocení.
Na třetí díl této série jsem se opravdu těšila. Rickův styl jsem si zamilovala a jeho knihy patří mezi jedny z mých nejoblíbenějších. Autor ve svých knihách používá až nepředstavitelně vtipný styl, který vás často i u těch hodně nebezpečných scén dokáže rozesmát. Třeba Gigant, který na sobě má oblečení pro baletku a plánuje zabíjení polobohů, kdo by se nezasmál. Takových scén je tam mraky, takže se pak válíte smíchy.
Navíc se kniha čte neuvěřitelně dobře (stejně jako všechny Rickovi knihy), takže těch pět set a něco stránek přelouskáte opravdu za chvíli. No, větší písmo, řádkování a okraje tomu také pomůžou. Autor má zkrátka jedinečný styl, který vás okamžitě uchvátí, nedá se mu odolat.
Jenže tentokrát je tam i něco, co čtenáře zvedne ze židle a nebudou vědět co dělat. Ano správně, mluvím o samotném závěru knihy, který mnohé překvapí a možná i ukápne nějaká ta slza. Málem jsem měla chuť autora zaškrtit, protože tohle si žádný čtenář nezaslouží. Dostat takový konec a pak čekat bůh ví jak dlouho na další pokračování série. Takže se všichni patřičně obrňte, rozhodně to bude zapotřebí.
Znamení Athény jsem si užívala jako blázen. Kniha se mi opravdu hodně líbila, možná je zatím ze série Bohové Olympu tou nejlepší. Fanouškům Percyho rozhodně doporučuji a těm, co ještě nečetli ani jednu knihu od autora, radím neváhat a nějakou si pořídit. Rozhodně o hodně přicházíte. Znamení bez debat dostává pět hvězdiček a doufám, že další díl budu mít na poličce co nejdřív. Tenhle autor je návykový!

Obrázek obálky a anotace: Fragment
Doplňující obrázky: we♥it

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment.

Čtenářské hodnocení knihy:

Rick Riordan – Neptunův syn (RC review)

Originální název: The Son of Neptune
Série: Bohové Olympu, díl druhý
NakladatelstvíFragment
Počet stran: 480
Rok vydání: 2012

Ztracený Percy Jackson se vrací zpět! Ztratil však paměť a neví, kdo je, odkud přišel a jaké je jeho poslání. Z hlubokého spánku se probudil u vlčice Lupy, která jej poslala do Tábora Jupiter, římské obdoby Tábora polokrevných. Všichni kolem ho považují za syna boha Neptuna, římského boha moří. Společně se dvěma členy tábora je vyslán na Aljašku. Podaří se jim osvobodit boha smrti Thanata, kterého uvěznili obři? Jaké další nebezpečí čeká Percyho, kterému se během cesty začíná vracet paměť?

Stručný děj, příběh.
Zdá se, že Percy ztratil paměť, už nějakou dobu ho nahánějí a o život připravit chtějí nebezpečné gorgony. Zachrání ho nalezení vstupu do římského Tábora Jupiter. Seznamuje se s Hazel a Frankem, tak trochu outsidery tábora. Společně se chystají na velmi nebezpečnou výpravu až na Aljašku, kde musí najít uneseného boha smrti. Mají jen málo času, ale přesto se navzájem stihnou poznat se všemi nedostatky.

Riordan zase nezklamal.

Tento pán se pro mě už po dočtení prvního dílu ze série Percy Jackson stal jistým pojmem, na který nedám dopustit. Všech sedm knih, které jsem od něj přečetla, bylo bezesporu skvělých. Střídá se v nich akce, napětí skvělý humor, poznání. Riordan by byl podle mého skvělým učitelem různých bájí a pověstí ze starých světů. V jeho třídě by rozhodně nikdo nespal.
Pokud s jeho knihami váháte, říkám vám, že děláte chybu, a kdyby se vám náhodou (opravdu jen čirou náhodou) nelíbil Percy Jackson nebo Bohové Olympu, vždy můžete sáhnout po jeho sérii o Caretru Keanovi a jeho egyptských dobrodružstvích.
Pocity, dojmy a hodnocení.
Druhý díl ze série Bohové Olympu byl téměř na vrcholu mnou očekávaných knih od nakladatelství Fragment. Riordan si mě získal svým skvělým stylem, který rozhodně nikoho neunudí k smrti, ale skvěle čtenáře pobaví, napne a i poučí. Neptunova syna jsem dokázala kvůli čtivosti a skvělému příběhu opět přelouskat během několika málo dní.
Na této sérii se mi zamlouvá to, že se autor nevěnuje jen čistě jedné postavě, ale dá čtenáři nahlédnout do duší i jiných polobožských hrdinů. Zde konkrétně se setkáme se dvěma nováčky (no, jednoho můžeme možná i znát). Konkrétně s Hazel a Frankem. Obě jsou to skvělé postavy, které si nelze při čtení neoblíbit. Jak jeden, tak i druhý se potýkají nejen s výpravou, ale i s osudem, který jim bohové a jejich rodiny nadělili. Žádný z nich nebude mít lehkou cestu. Nejednou se mi tajil dech, když přišlo do tuhého a já se o všechny hrdiny bála. Rick zkrátka umí vytvořit postavy, které čtenáře chytnou za srdce a bude se o ně bát a prožívat jejich dobrodružství plnými doušky.
V této sérii autor přitvrdil a hrdinové se nebijí s nějakými „podřadnými“ bestiemi. Ne ne, tentokrát se už probouzí Gaia, matka země, a s ní i její Giganti, možná ještě horší, než dřív. A nemyslete si, že je matička země nějaká hodná babička, kterou znáte z reklamy na Dobrou vodu.
I když se na první pohled může zdát, že je to kniha, kterou budete louskat několik dní, opravdu tomu tak není. Kniha se čte skvěle a její děj rychle ubíhá (což může být někdy samozřejmě na škodu). Navíc to autor prokládá skvělýma hláškama, při kterých se prostě budete muset zasmát, i kdyby se vám sebevíc nechtělo.
Musím ale přiznat, že jsem byla během čtení maličko zmatená, alespoň ze začátku. Z míry mě hodně vyvedla jedna postava, na kterou jsem si za boha nemohla vzpomenout. Možná to ale není žádný autorův mínus, ale vinu můžu klást vlastní hlavě. Snad se co nejdříve dostanu k re-readingu, abych si svou děravou paměť mohla prověřit. Neptunův syn ode mě dostává čtyři hvězdičky, protože autor mohl ten konec prostě trochu prodloužit. Percyho srdce totiž trápil už pěkně dlouho.

Obrázek obálky a anotace: Fragment
Doplňující obrázky: we♥it

Za poskytnutí recenzního výtisku knihy děkuji nakladatelství Fragment.

Čtenářské hodnocení knihy:

Rick Riordan – Proroctví (RC review)

Originální název: The Lost Hero
Série: Bohové Olympu, díl první
NakladatelstvíFragment
Počet stran: 512
Rok vydání: 2012

Vítejte zpátky v Táboře polokrevných! Volné pokračování napínavé dobrodružné série Percy Jackson právě začíná!
Do Tábora polokrevných přicházejí noví hrdinové Jason, Piper a Leo. Ale než se stačí pořádně rozkoukat, čeká je nebezpečná výprava, vedená záhadným proroctvím. A podaří se při tom všem vypátrat i Percyho Jacksona, ztraceného hrdinu?
Není tak zlé probudit se v autobuse cestou na školní exkurzi mezi svou dívkou a nejlepším kamarádem. Pořádný malér ale je, když spolužáky nepoznáváš, nevíš ani, kdo jsi sám, a netušíš, jak ses tam vůbec ocitl! A to všechno je jenom začátek, protože na výletě v Grand Canyonu se začnou dít vážně strašlivé věci…

Stručný děj, příběh.
Všechno začíná tak nějak zvláštně. Jason se probudí v autobuse plném školáků a nemá ani ponětí, jak se tam dostal. Když na něj a jeho dva kamarády Lea a Piper zaútočí duchové větru, jsou všichni celkem zmatení. Naštěstí se brzy dostanou do tábora polokrevných. V teplíčku si ale nepobudou dlouho, musí vyrazit na nebezpečnou výpravu. Ta rozhodne o tom, jestli bude svět ještě alespoň z části takový, jak ho známe. Musí společně zachránit bohyni Héru, aby se neprobudila obávaná “matička Země”, jestli se tak ale nestane, tak povstanou i Giganti.

Styl.

Je vidět, že Riordan od Percyho udělal, co se psaní týče, viditelný pokrok. Dřívější série byla spíše taková trošku dětská, ale stále skvělá. Autor v ní počítal s tím, že bude “pracovat” jen s chlapci a proto to tak také podával – jestli si vzpomínáte. Nyní je již vidět, že se připravil na to, že by jeho knihu mohlo číst i ženské osazenstvo. Za což ho nesmírně chválím, protože mě osobně se jeho knihy velmi líbí.
Upustil už od takového toho dětského čtení a řekla bych, že se soustředil svým dílem i na starší čtenáře. Mě samotné se zdálo, jako by to byla velmi dobrá série, ale od jiného autora. Snad Riordan přepnul nějakým knoflíkem. Což je si myslím velmi dobře. A i když má kniha “tolik” stran, tak mohu říci, že se čte nesmírně snadno. Možná to bude širokým okrajem, ale myslím si, že je to spíš tím stylem.
Jiní hrdinové.
Už dlouhou dobu je všem jasné, že tato nová série bude o úplně jiných postavičkách. Samozřejmě potkáme i ty staré postavy, ale hlavní slovo zde mají Jason, Leo a Piper. Navíc, z Percyho je jen ztracený hrdina a kdo ví, jestli ho vůbec někdy najdou.
Myslela jsem si, že bude těžké zvyknout si na jiného hrdinu, než jakým byli ti z předchozích knih, ale kupodivu jsem byla velmi mile překvapena. Možná je to tím, že jsou tito tři starší, než byl Percy na svých začátcích a proto se s nimi dá lépe sžít. Každopádně se mi nestalo, že bych na nějakého hrdinu chytla “averzi” a začala ho nenávidět. A i když se tam naskýtá možnost případného zrádce, tak i jeho pohnutky jsem pochopila a nijak jsem si ho nezprotivila. Neříkám, že si musíte každou postavu hned zamilovat, ale nejde je ani nenávidět. Vždyť to jsou jen děti, které hloupostí bohů trčí v “nadpřirozeném” světě a musí bojovat se všelijakou havětí.

Pocity, dojmy a hodnocení.

Já Riordanovi věřila a on mě nezklamal. Líbí se mi jeho nový styl, jakým knihu pojal, i když jsem z případného míchání bohů byla velmi zmatená, přežila jsem. Věděla jsem, že jeho další série bude něco a bylo to něco, co se mi velmi zalíbilo. První díl se mi zdá ještě lepší, než série o Percy Jacsonovi (první díl).
Nejvíc se mi na knihách tohoto autora líbí jejich čtivost. Knihy vypadají sice velmi tlustě a říkáte si, že takovou cihlu nepřečtete ani za týden. Ale začtete se a ani nenadějete a jste v polovině knihy. Opravdu až tak je to čtivé. Také jsem si myslela, že to budu číst ještě teď, ale dala jsem to ani ne za dva dny.
Matoucí může pro některé na knize být střídání římských a řeckých bohů. Jednou je to Héra a podruhé Juno. Po nějaké době se to dá zapamatovat, popřípadě je to vysvětleno. Jsem ale ráda, že se možná setkáme i s jinými hrdiny. Bude to takové oživení celé série. I když ze začátku matoucí.
Proroctví jsem se rozhodla dát čtyři hvězdičky, ne že by si nezasloužilo pět, to ne. Nechávám si ale místo pro další díly z této série. Dalšího dílu bychom se mohli dočkat v září roku 2012. Je to sice dlouhá doba na čekání, ale já si ráda počkám a kdo si počká, ten se dočká. Ještě bych chtěla podotknout, že ač je obálka knihy taková podivná, jsem ráda, že nevrhá nepříjemné odlesky jako je tomu u Percyho.

Obrázek obálky a anotace: Fragment
Doplňující obrázky: we♥it

Za poskytnutí recenzního výtisku knihy děkuji nakladatelství Fragment.

Čtenářské hodnocení knihy: