Catherynne M. Valentová – O dívce, která obeplula Čarozem v lodi vlastní výroby (RC review)

Originální název: The Girl Who Circumnavigated Fairyland in a Ship of Her Own Making
Série: Čarozem, díl první
NakladatelstvíAlbatros
Počet stran: 232
Rok vydání: 2012

Protože se malá September narodila v květnu a protože měla na levé tváři mateřské znaménko a protože měla veliká a neohrabaná chodidla, zželelo se jí Zelenému Větru a jednoho dne jí na své Levhartici mírných vánků odnesl do Čarozemě. Jenomže v Čarozemi se dějí všelijaké věci a September se bude muset moc snažit, aby porazila zlou Markýzu a opět nastolila pořádek. Pomáhat jí v tom budou noví kamarádi, drak A-až-L, který má moc rád knihy, a trochu chlapec a trochu džin jménem Víkend.Nesmírně poetické, imaginativní a humorné vyprávění, v němž se setkáte se spoustou zajímavých a bizarních postav i postaviček a prožijete neuvěřitelná dobrodružství, která jen hýří fantazií.

Stručný děj, příběh.
Mladičká September se na Levhartici mírných vánků ve společnosti Zeleného Větru vydává do záhadné Čarozemě, aby čelila dobrodružství, které si nikdo z nás nedovede ani představit. Z počátku nevinná mise na vrácení Vařečky se mění v nebezpečné putování a záchranu přátel, kteří jsou ve velkém nebezpečí. Všechno ovlivňuje zlá královna Markýza, která nemá slitování ani s malou holčičkou v černých botkách.

Čarozem.

Čarozem je svět, jako žádný jiný. Nic tam není normální a vyřádí se v něm i ta nejprostší lidská fantasie. Vždyť kdo kdy viděl, aby se ulice sama pletla vlastním směrem. Nebo aby i harampádí umělo mluvit (pokud je vám víc jak sto let, samozřejmě!) Čarozem dokáže strčit za klobouk i Říši divů, ve které se potlouká Alenka. Dlouho jsem nezažila takové pestrobarevné vyprávění, které ač nedává vůbec smysl, tak vás naprosto pohltí.
Pocity, dojmy a hodnocení.
Absolutně jsem netušila, co od knihy očekávat a ani jsem netušila, že mě těch několik málo stránek dokáže tak skvěle pohltit, rozesmát, občas i rozesmutnět, samozřejmě. Přeci jen, já už tak trochu srdce mám, takže jsem Septembřina dobrodružství velmi prožívala. Člověk si řekne, proč by měl číst nějakou pohádku o malé holce, která putuje Čarozemí, ale ono se to vůbec nezdá. Ve skutečnosti to byla, alespoň podle mého, velmi vyspělá věc, která nejednomu zamotá hlavu a donutí ho i přemýšlet.
September doprovází i několik přátel, které si ještě všichni velmi oblíbí. Víkend byl sice trochu zakřiknutý, ale přesto se jevil jako dobrý přítel, který by vás podpořil za každých okolností. Další je pak knivern, kterého by chtěl mít každý doma. Znal sice věci od A-až-L, ale to přeci vůbec nevadí, když vás zahřeje a podpoří.
Osobně jsem s knihou byla velmi spokojená, sice bych jí možná dala jiný název, ale to vůbec nebrání tomu, aby se člověk vrhl do víru fantasie a nechal si učarovat tou úžasnou a nevyzpytatelnou zemí, kterou autorka vytvořila. Pokud máte rádi Alenku v Říši divů, tak tato kniha se vám bude jistě zamlouvat ještě víc. Já byla se čtením spokojená na čtyři hvězdičky a doufám, že se do Čarozemě ještě někdy podívám.

Obrázek obálky a anotace: Albatros media
Doplňující obrázky: we♥it

Za poskytnutí recenzního výtisku knihy děkuji nakladatelství Albatros media.

Čtenářské hodnocení knihy:

Iva Procházková – Soví zpěv

NakladatelstvíAlbatros
Počet stran: 164
Rok vydání: 2007

Brémy 2046. Déšť. Vytrvalý, intenzivní, bez konce. Přesto život plyne dál, podle obvyklých pravidel vyspělé civilizace, s jistotou technické dokonalosti. Přívaly kalných vod však protrhnou „absolutně bezpečnou” Novou hráz… Sedmnáctiletý Armin, jeho devítiletá sestřička Géza a Rebeka, dívka plná otazníků, spolu prožívají tváří v tvář katastrofě vzrušující drama, při němž místo technických zázraků rozhodnou lidské city a činy.

Stručný děj, příběh. 
Mladý Armin žije se svojí matkou a sestrou Gézou v Brémách. Je rok 2046 a momentálně neustále prší. Nikdo se ale zatím nebojí toho, že by se mohla Nová hráz přelomit v půli a zaplavit celé město nemilosrdnou vodou. Armin potká dívku Rebeku a čirou náhodou musí Rebeka právě u Armina přečkat noc. Noc, kdy se protrhne Nová hráz.

Český dystopický příběh?

Podle různých popisů, komentářů a anotace kniha slibuje příběh z budoucnosti (ne až tolik vzdálené), kdy vládne moderní technologie, lidé žijí v poklidu a jsou zkrátka šťastní. Na první pohled to může znít jako velmi dobře začínající příběh, kdy se dva sourozenci a jejich nově získaná kamarádka snaží přežít. Pro mě osobně tato kniha skončila právě tím slibem a víc jsem z ní ani za boha nemohla dostat.

Od této autorky jsem tedy ještě nic nečetla, ale napsala již několik knih a této se mohla vyhnout. Podle mého by udělala lépe, styl jako takový jí vůbec nesedl a s dystopií má nakonec kniha společného jen velmi málo. Prakticky bych mohla říci, že dystopii potkáte jenom v případech, kdy si Armin povídá s počítačem, který o něm ví všechno, osobně mi to přijde žalostně málo. Jsou zde ale i jiné věci, které se mi nezamlouvaly, ale o nich v dalších odstavcích.

Pocity, dojmy a hodnocení.
Zpočátku jsem neměla žádná velká očekávání, protože tuto autorku neznám, ale byla jsem zvědavá na takovou českou dystopii. Neváhala jsem a kývla. Nakonec mě ale bohužel kniha více než zklamala. Většinou se na knize snažím najít alespoň něco pozitivního, ale musím říci, že toto nebyl opravdu můj šálek kávy a autorce se její pokus o nový svět nepovedl.
Ale! Pozor, je tu ale. Když jsem do knihy nahlížela, tak jsem byla udivena formou, ve které je psána a říkala jsem si, že je to něco nového, co se jen tak nevidí. Próza střídána s dialogy jako z divadelní hry. To se mi zalíbilo na první pohled, a říkala jsem si, že kniha bude hezky odsýpat. Velkým mínusem se ovšem stala absence jakýchkoli uvozovek u přímé řeči. U rozhovorů typu:
JÁ: Ahoj jak se máš?
ONA: Dobře, a ty?
se to všechno dalo krásně rozpoznat, jakmile ale přišla řeč na prózu, měla jsem občas opravdu problém rozeznat, kde co končí a kde začíná. Tím pro mě kniha opravdu skončila na čtivosti.
Ani toho slibovaného dobrodružství se mi až tolik nedostalo, spíše až v poslední části knihy a abych byla upřímná, nějak mě to netankovalo. Kniha si mě nedokázala získat na začátku a ani ten konec to nezachránil. Navíc mi to přišlo takové obyčejné a hrozně uspěchané, autorka tomu mohla dát větší prostor, více dobrodružství, když opouštěli dům, no prostě něco, co bych si dokázala užít, takhle to bylo takové suché a předvídatelné.
Hrozně nerada píši negativní recenze, ale v některých případech se hold nedá svítit. Já věřím ale tomu, že autorka napsala mnoho jiných skvělých knih, mně se jen do ruky nedostala ta pravá. Například blogerka Nikki byla nadšená z toho, že se jí do ruky dostane další kniha od této autorky, ale co tak vím, uchvácená není, kdežto z jiné knihy od Ivy byla, myslím, velmi nadšená. Někdy si hold autor vybere téma, které mu nedokáže sednout, stejně tak, jako si recenzent vybere knihu, kterou bude nakonec muset negativně zrecenzovat. Nakonec dávám pouhé dvě hvězdičky. Nestává se mi to opravdu často, ale tato kniha zkrátka nebyla pro mě. Chyběl jí nádech, dobrodružství, pořádný příběh, akce a uvozovky.

Obrázek obálky a anotace: Albatros
Doplňující obrázky: we♥it

Za poskytnutí recenzního výtisku této knihy děkuji nakladatelství Albatros.
Knihu můžete zakoupit v internetovém knihkupectví arara.cz

Čtenářské hodnocení knihy: