Magická jízda (2)

Pokračování Magické jízdy, více informací hledejte v tomto článku.
Bylo osm. Reese měl každou chvíli dorazit. Nemohla jsem se soustředit na domácí úkoly, ale neměla jsem hlad a dům byl čistý jako sklo. V posledních pár měsících jsem strávila hodně času uklízením a vařením, abych se nějak zaměstnala a rozptýlila, ale nemůžete pořád jen lít do záchodu dezinfekci, nemusel by to vydržet. Stejně jsem se zvedla. Hnědý papír, ve kterém doručili knihu kouzel, se válel na zemi u dveří. Zmačkala jsem ho a hodila do koše na tříděný odpad pod dřezem. Vyndala jsem nádobí z myčky a přerovnala kytky ve váze v jídelně. Zametla jsem dřevěnou podlahu v předsíni a taky kolem koberečků v kutlochu a v ložnici babi Judy. Ani když jsem zametla i kuchyni, nebylo z toho dost smetí, aby to naplnilo lopatku. Utřela jsem prach všude kromě tátovy pracovny, ale stačila mi na to jedna prachovka, protože jsem uklízela teprve před dvěma dny. Pak jsem popadla jeden Reesův paperback, nějakou historickou detektivku. Na začátku se mluvilo o krvi a já nemohla číst dál. Tak jsem si vzala nějaký babiččin levičácký časopis, ale slova plula po stránce a připomínala mi runy a kouzelné přísady.
Venku bouchly dveře auta. Rozbušilo se mi srdce, zavřela jsem oči a dlouze jsem se nadechla, abych se uklidnila. Na verandě zazněly Reesovy známé kroky a vstupní dveře vrzly.
Vyšla jsem mu naproti s knihou kouzel přitisknutou k hrudi.
Reese byl napůl vevnitř, opíral se zadkem o rám dveří a odškraboval si z bot bláto.
Byl o dva roky starší než já a správně měl nastoupit na bakaláře na Kansaské státní. Ale když táta s mámou umřeli, studium odložil a já se o tom s ním nedokázala hádat.
Když se otočil a chtěl jít dovnitř, leknutím sebou škubl a napřáhl před sebe ruku. Narazila do rámu dveří. „Prokrista, Sil, co tady sakra děláš?“
Natáhla jsem k němu ruce s knihou, jako bych mu přinášela obětinu.
„Co to je?“ Vdusal dovnitř a neopatrně mi knihu vyškubl. Spolkla jsem úzkostné vykviknutí a kousla se do rtu.
Reese prošel kolem mě do kuchyně. Hodil na stůl peněženku a knihu hned vedle. Pak si u linky vzal ze skříňky sklenici a natočil si vodu. „Odkud to máš?“
Jeho nezájem mě znechutil. „Patřila tátovi,“ řekla jsem.
Zarazil se, sklenici na půl cesty ke rtům. Pak ji opatrně odložil na linku a otočil se. Měl zaťaté čelisti.
„Tady.“ Otevřela jsem knihu a vytáhla Diákonův dopis. Schválně jsem se přitom nedívala na tátovo písmo. Zamávala jsem papírem na Reese.
Pomalu, jako by tlačil ruku skrze vodu, si ho vzal. Sledovala jsem jeho obličej, když dopis rozložil a četl. Potřeboval se oholit, ale to on vždycky. Pleť měl tmavší než kdy dřív, od toho, jak teď celé hodiny pracoval na slunci při žních. Pozlatilo mu vlasy a nasáklo do pórů. Vypadal starší. Ale to možná bylo spíš kvůli mámě a tátovi.
Ústa se mu zkroutila, přísně se zamračil a na tvářích mu vyskočily dvě skvrny blátivého odstínu. Zničehonic zmačkal dopis v pěsti.

Magie krve na:

2 thoughts on “Magická jízda (2)

  1. Pořádně napínavé! 🙂

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google photo

You are commenting using your Google account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s