Sarah Dessen – Poslouchej! (RC review)

Originální název: Just Listen
NakladatelstvíCooBoo
Počet stran: 336
Rok vydání: 2012

Ještě vloni byla Annabel holka, co má úplně všechno – nebo aspoň tuhle roli hrála v televizní reklamě na Obchodní dům Kopf. Letos nemá nic. Nejlepší kamarádka Sophie ji opustila, rodinné štěstí ničí anorexie starší sestry a ve školní jídelně si není ke komu přisednout. Dokud nepotká Owena Armstronga. Vysoký, výrazný a hudbou posedlý Owen je polepšený mizera odhodlaný říkat lidem pravdu. Možná by Owen mohl Annabel pomoct vyrovnat se s tím, co se jí přihodilo tu noc, kdy se Sophií přestaly být kamarádky.

Stručný děj, příběh.
Annabel měla vždy všechno, po čem mladá dívka touží. Kamarádky, skvěle našlápnutou kariéru v modelingu a spoustu dalšího. V jistý okamžik se ale všechno změnilo. Nyní už není žádná Sophie, se kterou by se mohla promenádovat po škole. Všichni si na ní ukazují a nemá nikoho, komu by se v těžkých chvílích mohla svěřit. Rodinná idylka je také jen na oko kolemjdoucím. Tento školní rok jen posedává na zídce a s obavami pozoruje své okolí. Začíná si všímat i do hudby zamilovaného Owena. Může být právě on tím, kdo jí pomůže zbavit se strachů, které ji obklopují?
Pocity, dojmy a hodnocení.
Když jsem četla první knihu od této autorky, nebyla jsem zrovna nadšená a tak jsem se modlila, aby tato kniha byla alespoň trochu jiná, než Ukolébavka. Naštěstí se mi Poslouchej! dokázalo dostat pod kůži a čtení jsem si užívala (samozřejmě v rámci možností, nemůžete si užívat, když někdo trpí, ale víte, jak to myslím). Překvapilo mě, jak snadno jsem se vlastně dokázala začíst a i když má kniha poměrně dlouhé kapitoly, neměla jsem potřebu přestávat číst v půli. Celým příběhem jsem byla velmi příjemně překvapena.
Autorka dávala Annabel pod nohy jednu překážku za druhou a bylo zajímavé sledovat, jak se s tím vším prala, jak to občas prostě nezvládala, ale navenek nedala téměř nic najevo. V celé knize čtenáři vlastně pomaloučku odhaluje svůj příběh, i příběh její rodiny. Ten se může zdát navenek dokonalý, ale uvnitř má spoustu trhlin, který ale musí vyspravit každý jednotlivý člen sám.
Pak je tu Owen, který se pro mě stal tak trochu záhadou, i když byl za každých okolností upřímný. Možná je to tím, že se ho Annabel neptala na ty správné otázky. Ale i tak se nakonec ukázal jako správný přítel, který nenechá jen tak někoho na holičkách a i když podstupuje lekce ovládání vzteku, je úžasný. Líbí se mi, že ho autorka nepopisuje jako žádného krasavce, ze kterého by si každá čtenářka měla zákonitě sednout na zadek. Je to prostě reálný kluk, který je přirozený, nemá problémy s komunikací a nebojí se říci do očí pravdu. Možná takového muže by měly ženy hledat.
Myslím si, že příběh umí velmi hezky zaujmout, i když může být možná i trochu předvídatelný. Mně osobně to ale vůbec nevadilo. Ráda jsem tuto knihu dočetla až do konce. Ne všechno v životě dokáže být perfektní a úžasné. Může to tak vypadat na první pohled, ale na ten druhý, hlubší, je to už něco úplně jiného. Každý máme ve skříni nějakého kostlivce, kterého se bojíme ukázat světu.
Annabel je postavou, která se mi líbila. I když je modelka, určitě velmi krásná, nechová se jako nějaká namyšlená husa. Je zkrátka normální, jedinou její chybou snad je, že neumí vyjádřit své pocity a nechává se pomalu užírat zevnitř, což je to nejhorší.
Už podle anotace může být někomu jasné, jak to vlastně celé dopadne, ale rozhodně to nestačí k pokrytí těch tří set stran. Buďte dobře naladěni, než se do čtení pustíte. Nad touto knihou je podle mého potřeba se zamyslet a alespoň zkusit vcítit do pocitů hlavní hrdinky, její ho příběhu a chování. Ne pro každého je jednoduché takový příběh vůbec vypovědět, proto buďte trpěliví a dejte Annabel šanci. Určitě vás nezklame. Knize věnuji čtyři hvězdičky a jsem velmi ráda, že jsem si jí mohla přečíst. Každý má ve svém životě určitě nějaké problémy, ale je potřeba o nich mluvit. Tím hlavním ovšem je, najít dobrého posluchače.

Obrázek obálky a anotace: CooBoo
Doplňující obrázky: we♥it

Za poskytnutí RC výtisku děkuji nakladatelství CooBoo.

Čtenářské hodnocení knihy:

Beth Revis – Loď mezi hvězdami (RC review)

Originální název: Across The Universe
Série: Vesmír, díl první
NakladatelstvíCooBoo
Počet stran: 360
Rok vydání: 2012

Sedmnáctiletá Amy se přidala ke svým rodičům coby „zmrazený pasažér“ na vesmírné lodi Universum a čekala, že se probere na nové planetě o tři sta let později. Nemohla tušit, že její spánek skončí o padesát let dříve a ona se octne ve zcela novém světě mezi hvězdami, ve světě, který si žije podle vlastních pravidel.
Amy si brzy uvědomí, že její probuzení nezpůsobilo jen selhání počítače. Někdo z pár tisíců obyvatel vesmírné lodi se ji pokusil zabít. A pokud rychle něco nepodnikne, její rodiče budou další na řadě. Proto teď musí co nejrychleji rozluštit skrytá tajemství Universa. Ale na jejím seznamu podezřelých figuruje i jediný člověk, na kterém jí záleží: Syn, budoucí vůdce lodi a láska, která přišla znenadání.

Stručný děj, příběh.
Mladá Amy se nechala se svými rodiči zmrazit na Staré planetě, aby mohla o tři sta let později objevovat krásy nové planety Centauri. Pluje vesmírem, na lodi zvané Universum, ale již jako zmrazené pasažérce se jí něco zdá podivné. Když je pak, pravděpodobně náhodou, rozmražená o několik desítek let dříve, začíná spolu se Synem objevovat ne zrovna nejhezčí tajemství, která Universum skrývá. Dokážou včas odhalit, kdo je ten zlý a kdo ten dobrý? A dostanou se vůbec na vysněnou novou planetu včas a živí?

Sci-fi příběh z vesmíru.

Zpočátku jsem nevěděla, co od knihy vlastně očekávat, ale tím mírným sci-fi příběhem jsem byla mile překvapena. Sci-fi jsem si to nazvala čistě ve své vlastní hlavě, protože mi tak přijde každé dobrodružství vesmíru. „Problém“ Lodi mezi hvězdami ovšem spočívá v tom, že se mi to líbilo, což o jiných vesmírných příbězích tak nějak říci nemůžu. Nikdy jsem nebyla zrovna nadšený fanoušek Hvězdných válek, světelných mečů a podobných věcí.
Neočekávejte ale nějakého malého Jediho promenádujícího se po palubě Universa. Zde jsou lidé, pro nás možná trochu odlišní. Všichni totiž mají snědou pleť a jsou prostě jeden jako druhý. Řídí se vlastními zákony, dorozumívají se pomocí „čipů“ v uších a mají tak nějak všechno, co by se od obyvatel žijících na vesmírné lodi očekávalo. V tom se mi ten příběh líbil, že byl tak nějak odlišný, ale přitom v něm figurovali stále lidé.
Pocity, dojmy a hodnocení.
Kniha je udělaná tak, aby se střídal pohled Syna a Amy. Zpočátku jsem byla trochu na rozpacích ze Synových vyprávění a možná se i maličko nudila. Jakmile se ale Amy probudila k životu, začal žít i příběh Lodi mezi hvězdami.
Díky autorčinu stylu a samozřejmě i překladu knihy jsem se prakticky ihned dokázala začíst do příběhu a popravdě jsem se od něj v jistých chvílích nedokázala ani odtrhnout. Obdivuji někoho, kdo takto dokáže čtenáře zaujmout. Je to umění, napsat něco čtivého, od čeho se čtenář neodpoutá.
Navíc je tato kniha svým samotným příběhem velmi napínavá. Do poslední chvíle jsem neměla tušení, jak se to všechno vyřeší. Měla jsem svá jistá podezření, ale hlavní pachatel mi doslova proklouzl mezi prsty. Trochu mi to připomnělo kriminálku Miami (kterou mimochodem zbožňuji) – podstrčte tam nějakého zlého výrostka, který ale není zdrojem těch největších problému a nechte lidi tápat. To se mi líbí. Myslíte, že už ho máte a nakonec valíte oči.
Kdybych to měla shrnout, tak se jedná o velmi čtivý příběh, který se vám určitě zalíbí. Jde totiž trochu o něco jiného, už jen tím, že se to celé odehrává ve vesmíru. Není to samo o sobě už zajímavé? Možná (určitě) tam budou postavy, které vám budou pít krev, na druhou stranu tam ale budou i takové, jejichž osud vám možná vžene slzy do očí. Mně tedy určitě.
Určitě se máte na co těšit, protože tato kniha si zaslouží vaši pozornost a vaše přečtení. S hodnocením to mám tak, že si tu jednu hvězdičku nechám pro další díl a dnes dávám tedy čtyři hvězdičky. Sama jsem velmi zvědavá, jak to bude dál, protože je to opravdu nepředvídatelné a napínavé. Rozhodně doporučuji.

Obrázek obálky a anotace: CooBoo
Doplňující obrázky: we♥it

Za poskytnutí ARC výtisku děkuji nakladatelství CooBoo.

Čtenářské hodnocení knihy:

Zuzzi v PŘEDSTAV SVŮJ BLOG!

Už mě nenapadá nic originálního, co bych psala do těchto úvodů :D. Prostě a jednoduše, je tu další blog, který bych vám chtěla představit. Jeho majitelkou je Zuzzi a dalo by se říci, že v blogosféře je takovým čerstvým masíčkem (:D). Koukněte na její blog a třeba se vám zalíbí. Pokud je tu někdo, kdo by také rád představil svůj blog, nechť mě kontaktuje na e-mail.

1. Ahoj! Abychom věděli, o kom je řeč, tak se nám ve zkratce, prosím, představ 🙂 
Ahoj, moje jméno je Zuzka. Na webu vystupuju pod přezdívkou Zuzzi. Mému věku se spousta lidí diví, je mi totiž 13. Věřím, že pokud jde o knihy, blogování a psaní věková hranice není určena. Mým koníčkem je mimo jiné taky tanec, zpěv, poslouchání hudby a novinařina. Miluju vanilkové cappucino, mám strach z vody a jsem neskutečně praštěná! :D. Řídím se heslem: „Každý z nás je originál.“

2. A teď teda přejdeme k tomu nejdůležitějšímu – k tvému blogu. 
jak se tvůj blog jmenuje a co tě vedlo k tomu, abys mu dal/a takový název 
Můj blog se jmenuje My kingdom of books. Vždycky se ráda vžiju do knihy, do situací hrdinů i do světů, které autoři vytváří. Proto asi Moje království knih.

jak dlouho už svůj blog vlastně máš
Můj blog je v podstatě novorozeně. Vznikl před pár dny a to 3.7. 2012. 

zkoušel/a jsi i jiné možné alternativy (např. blog.cz, pise.cz, blogger, wordpress, aj.) vedení blogu a proč jsi zůstal/a právě u té, kterou máš
V minulosti už jsem několik blogů měla. Nejprve na doméně blog.cz, později na webnode.cz. Bloggera jsem chtěla vyzkoušet a vypadá to, že jsem nakonec udělala dobře, protože ze všech tří domén, co jsem k vytváření svých blogů použila je tento nejjednodušší a nejpřehlednější, což je u teenagera rozhodně to nejdůležitější :DD. 

co je na tvém blogu podle tebe nejlepší, nejvíce navštěvované a proč 
Jelikož se blog teprve rozjíždí, moc článků na něm zatím nemám. Ale musím sama říct, že se mi líbí můj design blogu, který jsem ani netušila, že se povede :DD. V budoucnu si myslím, že budou nejvíc navštěvované projekty, protože je to něco, co blogu dodává šmrnc. 

na co se tvůj blog především soustřeďuje, nebo spíš, na co ho ty soustřeďuješ 
Tak je samozřejmé, že na knihy. Nejvíc bych ale chtěla recenze zaměřit na žánr Sci-fi/Fantasy/Romány. Čas od času určitě přibude i něco jiného, jako třeba moje vlastní tvorba, ale to se teprve uvidí. 

3. Kolik času věnuješ (asi tak průměrně) svému blogu? 
Teď ze začátků je to náročnější, trávím na něm hodně času, protože pořád upravuju a píšu, píšu a píšu. Ale v budoucnu bych řekla, že se to ustálí asi na 2 hodiny. 

4. Zajímá tě hodně, co si návštěvníci o tvém blogu pomyslí, např. o vzhledu, o jeho struktuře, aktivitě?
Určitě, jako bloger chci vědět, jestli se čtenářům můj blog líbí, jestli by na něm něco vylepšili. Protože kritika, ať záporná nebo kladná vždycky pomůže člověku se zlepšit. 

5. Byl nějaký blog inspirací pro vznik tvého? 
Než jsem si blog založila, probírala jsem knižní komunitu blog po blogu a dívala se, jak to na nich funguje. Největší inspirací mi byl ale asi Svět tajemna a Knižní doupě. 

6. Co děláš proto, abys měl/a uspokojivou návštěvnost? 
Snažím se, co nejvíc komentovat články a recenze ostatních. Taky se přidávám ke komunitám na facebooku, goodreads apod. Věřím, že i kvalitní recenze přivábí hodně čtenářů.

7. Co bys chtěl/a vzkázat všem návštěvníkům (ať těm současným, ale i budoucím) blogu? 
Že budu ráda za každičký názor, každičké nahlédnutí a přečtení. Po čase bych chtěla přidat taky nějaké soutěže a odkazy, takže určitě bude co číst.

8. A poslední otázka za dva bludišťáky! Myslíš si, že blog je dobrým způsobem trávení volného času? 
Určitě. Rozhodně je to lepší než bezmyšlenkovitě koukat pořád na televizi, nebo hrát počítačové hry. Protože to, o co se tady já i ostatní knižní nadšenci snažím,e má smysl a rozhodně i budoucnost.

PLK-D: Knihy, které překonají i leteckou katastrofu

Říká se, že lidská blbost je nesmrtelná… a stejně tak jsou nesmrtelné i některé knihy. Ať už s nimi děláte cokoliv, přežijí to a vy je můžete číst opakovaně a opakovaně a opakovaně. Sestavte seznam 5 knih, které přežijí snad úplně všechno, i tu leteckou katastrofu, a napište, proč jste si vybrali právě je.
Moje nesmrtelné knihy?
Víte, já těch knih mám hned sedm a vůbec mi není hloupé je sem všechny přidávat. Neznám žádnou jinou sérii, kterou bych mohla číst stále dokola. Harry prostě vede na plné čáře a můžete si myslet, co chcete. Nic jiného mě nenapadá co bych sem mohla přidat, co bych mohla číst stále dokola. Žádná série na něj prostě nemá. Harryho mi prostě nikdy nic dokáže snad nahradit. Jsem ráda, že jsem na těchto knihách vyrostla a dala bych za ně vlastní život (metafora, jasný :D).

document.write(”);

J. R. Ward – Milenec z temnot

Originální název: Dark Lover
Série: Bratrstvo Černé dýky, díl první
NakladatelstvíBaronet
Počet stran: 464
Rok vydání: 2010

Úvodní román slavného cyklu představuje tajné bratrstvo šesti upírských bojovníků, ochránců rodu. Ti ve skrytu noci vedou nekonečnou a neúprosnou válku s odvěkými nepřáteli o svá území v Caldwellu. Nejkrvežíznivějším z upírů je vůdce bratrstva, Wrath, který touží odplatit vraždu svých rodičů. Avšak když jeden z jeho nejstatečnějších bojovníků padne a zanechá po sobě polorodou sestru, musí za ni Wrath vzít zodpovědnost. Zavede ji do světa neživých, o němž dosud neměla tušení, do světa smyslnosti, o níž se ji nezdálo ani v nejdivočejších snech.

Stručný děj, příběh.
Darius,člen Bratrstva Černé dýky byl nemilosrdně popraven a jediné, co po sobě zanechal je Beth. Tato mladá novinářka ani zdaleka netuší, co jí čeká jakožto potomka jednoho z upírů. Setkává se s Wrathem, neodolatelným sexy mužem, který jako by vypadl přímo z jejích nejdivočejších snů. Kromě vášně je ale čeká i velké nebezpečí v podobě jisté organizace, které se snaží vyvraždit všechny upíry, nazývají je Bezduchými a není radno si s nimi zahrávat.

Upíří červená knihovna.

Na facebooku zazněla hláška, že se v podstatě jedná o červenou knihovnu okořeněnou trochou toho paranormálna. S tím musím tak trochu souhlasit, ale kdyby se tam upíři nevyskytovali a zůstal stejný příběh, tak by to nikdy nebylo tak zajímavé.
Wrath je typ mužského, kterého by si nechala líbit snad každá žena. Možná až na ty jeho vlasy. Nikdy pořádně nepochopím, proč většina autorek popisuje tyhle fešáky s vlasy po ramena. Přeci jen to nejsou Tarzani, ale muži našeho století. To je většinou to jediné, co se mi na nich nelíbí a v hlavě si je představuji prostě „na krátko“.
Příběh bych díky častým sexuálním scénám (ač byly naplněny láskou a romantikou) nedoporučovala číst mladším čtenářům. Přeci jen se jedná spíše o fantasie a ve skutečném světě to tak probíhá minimálně. Jako představa ovšem více než dobré.
Pocity, dojmy a hodnocení.
Kolem této knihy jsem vždycky tak chodila a nevěděla, jestli jí přečíst, nebo ne. Neměla jsem na ní vůbec žádný názor a netušila jsem, co od ní můžu vlastně očekávat. Až mi to jednoho dne nedalo a já se do ní plně začetla. I když se jedná o příběh značně stránkově rozvinutý, samotná čtivost knihy vás donutí knihu přečíst během pár dní.
Ve vyprávění se nám prolíná hned několik pohledů na svět, takže se čtenář může zorientovat co se na které linii vlastně děje a jaké pikle se kují. Dobrovolně se ale přiznávám, že vyprávění pana X mě nebavilo a chvílemi jsem měla chuť ho přeskočit. To bych považovala za takovou slabší stránku knihy, z mého pohledu.
Celkově si ovšem myslím, že to autorka dobře vymyslela a hezky si pohnojila zahrádku na další rozvíjení příběhu. Toto je totiž teprve první díl z bůhví-kolika-dílné-série. I když možná! Možná to vzala trochu zhurta s tou věcí s Beth, nevím. Nemám tušení, jak se série bude dál vyvíjet, ale já bych to možná trošičku protáhla, když vezmu v úvahu, kolik to má vlastně dílů. Ale zase na druhou stranu, možná je to dobře a budeme se moci dál vrhat do samých nebezpečných a vzrušujících akcí.
Někomu se může tento příběh zdát takový přitažený za vlasy a možná i trochu nereálný, ale já mohu říci, že jsem si první díl oblíbila a nemůžu se dočkat, až se někdy pustím do dalšího. Nechybí tomu akce, vášeň, nebezpečí, dobrodružství, souboje, drsní muži, zkrátka tam je tak nějak všechno. Zpočátku jsem nevěděla, co od knihy vlastně očekávat, ale nakonec jsem z ní byla mile překvapena. Momentálně dávám čtyři hvězdičky a třeba dám dalším dílům plné hodnocení. To se ještě uvidí.

Obrázek obálky a anotace: bux.cz
Doplňující obrázky: we♥it

Čtenářské hodnocení knihy:

Knižní Prostřeno (8)

Pro zapojené je úkolem nějaký den o víkendu sestavit několika (tří, čtyř) chodové menu – ale knih! Co pro vás představuje předkrm, polévku, hlavní chod a dezert? Třeba někdo vaši jednohubku ochutná!
A mé dnešní menu?
Dnes tříchodové 🙂

1. Předkrm
Malé sladké lži
Lauren Conrad

Jedná se o druhý díl série L. A. Candy. Přiznám se, že jsem četla zatím jenom první a moc se mi líbil, takže doufám, že se ke druhému co nejdřív dostanu. Neočekávejte od této knihy nějaké super démonické příšery, to vůbec. Toto je taková oddychovka z “normálního” života jedné slečny, které se podaří dostat do září reflektorů.

2. Hlavní chod
Pokrevní pouta
Richelle Mead

Jdu s pravdou ven a přiznám se vám, že jsem ještě nedokončila ani Vampýrskou akademii. Ale co, tahle kniha je podle mého dobrým hlavním chodem a jsem si jistá, že mi to hodně z vás potvrdí.

3. Dezert
Gone
Lissa McMann

Toto je třetí díl série Lovkyně snů, kterou u nás vydává nakladatelství Fragment. První dva díly jsem si oblíbila a myslím, že tato série má tak nějak celkově něco do sebe. Na poslední díl jsem zvědavá, protože mi pořád hlodá v hlavě, jak to všechno dopadne. Jako dezert myslím, že dobré.

document.write(”);

Rachel Hawkins – Démon z Hex Hall (RC review)

Originální název: Demonglass
Série: Hex Hall, díl druhý
NakladatelstvíKnižní Klub
Počet stran: 248
Rok vydání: 2012

Sophie Mercerová si myslela, že je čarodějka. Proto byla ostatně poslána do Hex Hall, nápravného zařízení pro delikventy Prodigia, tedy čarodějky, kouzelníky, víly a podobné bytosti. To si ale myslela ale ještě předtím, než zjistila, kdože je vlastně její otec, a že Archer Cross patří k L´Occhio di Dio, které se snaží Prodigia vyhladit z povrchu zemského – a namísto dalšího polibku mu tak musela vrazit jednu pěstí. Že je čarodějnice si myslela do chvíle, než se ukázalo, že je démon. Velká moc však sebou přináší i velká riziko, a než vystavovat nebezpečí své blízké, bude možná lepší se jí zbavit… Co ale dělat, když se ukáže, že i její nové kamarádky jsou démoni a svou sílu rozhodně neplánují použít k žádným bohulibým účelům? Do toho se o Sophii začne zajímat L´Occhio di Dio, a koho jiného za Sophií poslat než Archera. Ještě štěstí, že k němu Sophie už nic necítí. Nebo ano?

Stručný děj, příběh.
Na Hecate začínají prázdniny a Sophie se i se svou upírskou kamarádkou Jennou na léto přestěhuje do Anglie, k jejímu otci. Čeká na ni náročný úkol. Musí se rozhodnout, zda podstoupí odebrání a bude tak riskovat svůj život, nebo se naučí alespoň z části ovládat své démonické schopnosti a zachránit se. Aby toho nebylo málo, tak po různých částech světa začíná útočit Oko ve velkém a Sophie se tím dostává do ještě většího nebezpečí. Mnohem horší však bude zjištění, kdo stojí za „tvorbou“ nebezpečných démonů, kteří by na světě neměli existovat.

Pokračování čarodějné série.

Nebudu se tajit tím, že jsem si první díl série Hex Hall velmi oblíbila, jinak tomu není ani u pokračování. Začíná se nám to tak trochu zamotávat a přiostřovat, což si myslím, že většinu potencionálních čtenářů nadchne. Je to takové více tajemnější a vcelku i překvapivé. I když v jistých situacích jsem si musela obrazně poklepat na hlavu a divit se nad tím, co autorka vymyslela. Nebo spíše co napsala. Ale zase na druhou stranu ze seriálů znám spoustu šílenců, co začnou odříkávat oběti své plány, takže to zas až tak zvláštní nebylo. Když je někdo vyšinutý, není mu pomoci.
Co se akce týče, tak si myslím, že v pokračování jí bylo o něco více, ale zase nebyla tak „krvavá“ jako v prvním díle. Navíc si myslím, že změna prostředí z Hecate na Londýn knize celkově prospěla a čtenář se v knize může dozvědět více o Radě. Někomu ale možná bude chybět to školní pošťuchování. Pro mojí osobu to byla ale změna příjemná a užívala jsem si to.
Pocity, dojmy a hodnocení.
V tomto odstavci bych ráda začala takovou netradiční věcí, jakou je obálka knihy. Je jasné, že celá série má zevnějšek velmi hezky upravený, ale u českého vydání mi chybí odraz textu na „dolním“ obrázku. Může to být maličkost, ale mně osobně je líto, že na to grafici pravděpodobně zapomněli.
Po přečtení knihy jsem si na goodreads přečetla Sykiinu recenzi a v jisté věci s ní musím souhlasit. Věc s Calem, kterou si autorka do příběhu přimotala mi přijde naprosto zbytečná a zdá se mi, že se Rachel jen snaží jít s davem ostatních autorek a udělat knihu zajímavější. Přitom si myslím, že by kniha byla dobrá i bez této „ošemetné“ situace. Akorát si tím nadělala více problémů a jsem zvědavá, jak to vyřeší. Navíc mi Cal v prvním díle přišel jako taková nepodstatná postava, která je tam jen do počtu. Kdyby to vynechala, udělala by lépe. Vždyť přeci nemusí jít vždy s davem a dělat (psát) to, co ostatní.
Kdybych měla knihu celkově zhodnotit, tak byla porovnatelná s prvním dílem. Našla jsem tam věci, které se mi nelíbily, stejně jako ty, které se mi líbily. Ale celkově jsem na tom obě tak nějak stejně a proto i Démonovi dávám čtyři hvězdičky. Opravdu jsem zvědavá na to, jak autorka všechno v posledním díle vyřeší a jestli se raději neuchýlí k ještě-více-dílné-sérii.
Stále si myslím, že je to velmi příjemné počteníčko, které nikoho neurazí a nejednomu se určitě zalíbí. Sama si dobře pamatuji, jak jsem nadšeně vyčkávala, až mi pošta donese můj výtisk prvního dílu. Stejně nedočkavá jsem byla i u pokračování. Navíc je to něco trochu jiného, s démony se většinou v tom co čtu nepotkávám moc často a proto je tato série pro mě příjemným osvěžením.
Celá kniha se navíc čte strašně lehce a i kvůli jejímu tenoučkému formátu ji kdekdo dokáže slupnout během odpoledne. Líbí se mi, že mě kniha snad ani jedinkrát nenudila (nebo si to nepamatuji) a hltala jsem ji v každé volné chvilce. Nemůžu si prostě pomoct, ale tato série je mojí oblíbenou, ale i tak si tu jednu hvězdičku nechávám pro třetí díl.

Obrázek obálky a anotace: Knižní Klub
Doplňující obrázky: DeviantArt

Za poskytnutí recenzního výtisku knihy děkuji Knižnímu Klubu.

Čtenářské hodnocení knihy: