Iva Procházková – Soví zpěv

NakladatelstvíAlbatros
Počet stran: 164
Rok vydání: 2007

Brémy 2046. Déšť. Vytrvalý, intenzivní, bez konce. Přesto život plyne dál, podle obvyklých pravidel vyspělé civilizace, s jistotou technické dokonalosti. Přívaly kalných vod však protrhnou „absolutně bezpečnou” Novou hráz… Sedmnáctiletý Armin, jeho devítiletá sestřička Géza a Rebeka, dívka plná otazníků, spolu prožívají tváří v tvář katastrofě vzrušující drama, při němž místo technických zázraků rozhodnou lidské city a činy.

Stručný děj, příběh. 
Mladý Armin žije se svojí matkou a sestrou Gézou v Brémách. Je rok 2046 a momentálně neustále prší. Nikdo se ale zatím nebojí toho, že by se mohla Nová hráz přelomit v půli a zaplavit celé město nemilosrdnou vodou. Armin potká dívku Rebeku a čirou náhodou musí Rebeka právě u Armina přečkat noc. Noc, kdy se protrhne Nová hráz.

Český dystopický příběh?

Podle různých popisů, komentářů a anotace kniha slibuje příběh z budoucnosti (ne až tolik vzdálené), kdy vládne moderní technologie, lidé žijí v poklidu a jsou zkrátka šťastní. Na první pohled to může znít jako velmi dobře začínající příběh, kdy se dva sourozenci a jejich nově získaná kamarádka snaží přežít. Pro mě osobně tato kniha skončila právě tím slibem a víc jsem z ní ani za boha nemohla dostat.

Od této autorky jsem tedy ještě nic nečetla, ale napsala již několik knih a této se mohla vyhnout. Podle mého by udělala lépe, styl jako takový jí vůbec nesedl a s dystopií má nakonec kniha společného jen velmi málo. Prakticky bych mohla říci, že dystopii potkáte jenom v případech, kdy si Armin povídá s počítačem, který o něm ví všechno, osobně mi to přijde žalostně málo. Jsou zde ale i jiné věci, které se mi nezamlouvaly, ale o nich v dalších odstavcích.

Pocity, dojmy a hodnocení.
Zpočátku jsem neměla žádná velká očekávání, protože tuto autorku neznám, ale byla jsem zvědavá na takovou českou dystopii. Neváhala jsem a kývla. Nakonec mě ale bohužel kniha více než zklamala. Většinou se na knize snažím najít alespoň něco pozitivního, ale musím říci, že toto nebyl opravdu můj šálek kávy a autorce se její pokus o nový svět nepovedl.
Ale! Pozor, je tu ale. Když jsem do knihy nahlížela, tak jsem byla udivena formou, ve které je psána a říkala jsem si, že je to něco nového, co se jen tak nevidí. Próza střídána s dialogy jako z divadelní hry. To se mi zalíbilo na první pohled, a říkala jsem si, že kniha bude hezky odsýpat. Velkým mínusem se ovšem stala absence jakýchkoli uvozovek u přímé řeči. U rozhovorů typu:
JÁ: Ahoj jak se máš?
ONA: Dobře, a ty?
se to všechno dalo krásně rozpoznat, jakmile ale přišla řeč na prózu, měla jsem občas opravdu problém rozeznat, kde co končí a kde začíná. Tím pro mě kniha opravdu skončila na čtivosti.
Ani toho slibovaného dobrodružství se mi až tolik nedostalo, spíše až v poslední části knihy a abych byla upřímná, nějak mě to netankovalo. Kniha si mě nedokázala získat na začátku a ani ten konec to nezachránil. Navíc mi to přišlo takové obyčejné a hrozně uspěchané, autorka tomu mohla dát větší prostor, více dobrodružství, když opouštěli dům, no prostě něco, co bych si dokázala užít, takhle to bylo takové suché a předvídatelné.
Hrozně nerada píši negativní recenze, ale v některých případech se hold nedá svítit. Já věřím ale tomu, že autorka napsala mnoho jiných skvělých knih, mně se jen do ruky nedostala ta pravá. Například blogerka Nikki byla nadšená z toho, že se jí do ruky dostane další kniha od této autorky, ale co tak vím, uchvácená není, kdežto z jiné knihy od Ivy byla, myslím, velmi nadšená. Někdy si hold autor vybere téma, které mu nedokáže sednout, stejně tak, jako si recenzent vybere knihu, kterou bude nakonec muset negativně zrecenzovat. Nakonec dávám pouhé dvě hvězdičky. Nestává se mi to opravdu často, ale tato kniha zkrátka nebyla pro mě. Chyběl jí nádech, dobrodružství, pořádný příběh, akce a uvozovky.

Obrázek obálky a anotace: Albatros
Doplňující obrázky: we♥it

Za poskytnutí recenzního výtisku této knihy děkuji nakladatelství Albatros.
Knihu můžete zakoupit v internetovém knihkupectví arara.cz

Čtenářské hodnocení knihy:

Advertisements

PLK-D: Knihy pro temné noci na chatě

Tma jako v pytli, všichni okolo vás už dávno vesele spí, po celé chatě se sem tam zlověstně ozývá chrápání a vy sedíte u malého světýlka s knihou v ruce a prožíváte jedno dobrodružství za druhým. A zrovna v té nejstrašidelnější chvíli sebou divoce trhnete, protože venku zahouká sova. Sestavte seznam 5 knih, které byste četli i za té největší tmy, jen abyste si je přečetli a napište, proč jste si vybrali právě je.
Jaké jsou moje knihy pro temné noci?
Dnes se omlouvám, budou to jen tři knihy, protože sama moc horory nečtu, ani na ně nekoukám, jsem strašpytel.
1. Žena v černém
Susan Hillová
Tak toto je opravdu kniha, která se na temnou a strašidelnou chatu rozhodně hodí. Nejednomu z ní bude běhat mráz po zádech. A když si k tomu ještě pustíte film, tak následující dny rozhodně jen tak hezky neusnete.
2. Vetřelci
E. E. Richardson
Tohle je sice pro čtenáře od 13ti let, pokud se nepletu, ale já jsem se při ní opravdu docela bála. I když vesměs to nebylo zas až tak hrozné, ale rozhodně to má něco do sebe, kor když čtete večer.
3. Dračí oči
Stephen King
Mohla jsem od tohoto autora rozhodně vybrat jinou knihu, protože je prý mistrem hororu, ale já četla jen tuhle. I když to není přímo hororová kniha, tak má něco do sebe, stejně jako kniha předchozí. Rozhodně doporučuji. Není to přímo horor, jak jsem říkala, ale strašidelná určitě je.

document.write(”);

Jenny Han – The Summer I Turned Pretty

Originální název: The Summer I Turned Pretty
Série: Summer, díl první
Nakladatelství: Simon & Schuster Books For Young Readers
Počet stran: 276
Rok vydání: 2009

Belly measures her life in summers. Everything good, everything magical happens between the months of June and August. Winters are simply a time to count the weeks until the next summer, a place away from the beach house, away from Susannah, and most importantly, away from Jeremiah and Conrad. They are the boys that Belly has known since her very first summer–they have been her brother figures, her crushes, and everything in between. But one summer, one terrible and wonderful summer, the more everything changes, the more it all ends up just the way it should have been all along.

Stručný děj, příběh.
Belly žije létem. Pokaždé se nemůže dočkat, až opět navštíví dům u jezera, kde bude se svojí matkou, její kamarádkou a jejíma klukama – Conradem a Jeremiahem. Když přijde den odjezdu, nemůže se Belly dočkat, až bude v letním domě. Až si zaplave v bazénu, popovídá si se Susannah. I když se to všechno zdá být dokonalým létem, objevují se zde jisté mouchy, se kterými se bude muset Belly vypořádat.

Pocity, dojmy a hodnocení.

Toto je v pořadí druhá anglická kniha, kterou považuji za mojí osobou regulérně přečtenou. Jsem ráda, že jsem si vybrala relativně lehkou knihu na čtení, protože mi to opravdu utíkalo a nevím, jak bych se poprala s něčím složitějším. Takže The Summer I Turned Pretty rozhodně doporučuji začátečníkům, jako jsem já sama. Jenny píše velmi hezky a poutavě. Nejdůležitější je prostě porozumět obsahu a ne si překládat slovo od slovíčka, ale to už odbočuji jinam.
Než jsem se do knihy pustila, byla jsem trochu zděšená jménem hlavní hrdinky – Isabella (Swanová?). Částečně jsem z ní ale byla mile překvapená. I když v jistých situacích by si rozhodně zasloužila co proto – jako snad každá hrdinka. Je to prostě normální holka, která se celý rok třese, až bude moci opět navštívit dům na pláži.
Co mi tak trochu při čtení lezlo na nervy byly různé vsuvky, kdy Belly popisovala různé epizody, když byla mladší (jestli jsem to správně pochopila). Sice jsem tyto části četla, ale modlila jsem se, aby opět přeskočila do přítomnosti, to mi přeci jen přišlo o něco zajímavější. Osobně mi občas nějaké to nahlédnutí za minulostí nevadí, ale zde to bylo až příliš časté a zkrátka mi to lezlo na nervy.
Celkově se mi ale kniha četla velmi dobře a rozhodně si myslím, že se hodí k létu. Je to takové nenáročné čtení, které nikoho neurazí. Někomu se možná nemusí zdát samotný název knihy, ale i na tom něco je. Z Belly se stala velká holka a už není tou ufňukanou holčičkou, která stále běhala žalovat mamince. Už se o sebe tak nějak dokáže postarat.
Co se dvou mužských postav týče, tak musím přiznat, že se mi pod kůži nedostala ani jedna. Conrad byl takový suchar, který se nedokázal pořádně bavit a zkrátka mi přišel jako bručoun, Jeremiah byl na druhou stranu zase až příliš aktivní. Většinou se mi nestává, že by se mi nějaká mužská postava nedostala pod kůži, ale jednou to hold přijít muselo.
Určitě se těším, až si přečtu další díly z této série, protože je to takové uvolněné. I když, není to zas až taková letní pohodička, románky a podobně. Z některých věcí jsem byla při čtení smutná a jsem zvědavá, jak se to v dalších dílech vyřeší. Osobně bych byla raději, kdyby si všechny postavy prožily svůj happy-ending.
Přiznám se, že kniha tak nějak splnila má očekávání a jediné, co mi na ní vadilo byly scény z minulosti. Jistě, čtenář se z toho může něco dozvědět a podobně, ale já bych to mohla oželet. Na druhou stranu se mi to ale nechtělo přeskakovat. Určitě se s tím ale sektám i v dalších dílech. První knize ze série Summer tedy zatím věnuji čtyři hvězdičky a jsem zvědavá, co si autorka připravila v dalších dílech.

Obrázek obálky a anotace: GoodReads
Doplňující obrázky: we♥it

Čtenářské hodnocení knihy:

Knižní Prostřeno (4)

Pro zapojené je úkolem nějaký den o víkendu sestavit několika (tří, čtyř) chodové menu – ale knih! Co pro vás představuje předkrm, polévku, hlavní chod a dezert? Třeba někdo vaši jednohubku ochutná!
A mé dnešní menu?
Dnes čtyřchodové!

1. Předkrm
Statistická pravděpodobnost lásky na první pohled
Jennifer E. Smithová

Tato kniha má všechny předpoklady k podráždění vašich chuťovo/čtecích buňek. Čtenář si může podle názvu říci, že je to zase jenom další zamilovaná “blbost”, ale opak je pravdou, tato kniha vás rozhodně překvapí a skvěle nabudí k dalším knižním chodům.

2. Polévka
Heathová a vlna žáru
Richard Castle

Myslím, že skvělá volba, když vezmu v úvahu, že venku pořád prší v těchto dnech a je celkem chladno. Sluníčko tu od včera nevysvitlo a já mám pořád studené nohy. Tato detektivka v podání polévky vás určitě zahřeje.

3. Hlavní chod
Proroctví
Rick Riordan

Na první pohled se to může zdát jako celkem hutný hlavní chod. Opak je ale pravdou, tuto knihu přelouskáte během chvilky, i když se to nemusí zdát. Rozhodně je to kousek, od kterého se nebudete moci odtrhnout, snad vám žaludek dozaplní alespoň dezert.

4. Dezert
Deník úúúplně obyčejného upíra
Tim Collins

Je to spíš takové oddechovka, při které se rozhodně skvěle zasmějete a i když jste možná čtenář staršího věku, určitě vás kniha nezklame. Pro mladší čtenáře to může být nová upírská bible (hlavně pro chlapce). Ostatní správně pobaví a naladí na menu příštího týdne. Podle mně dobrý dezert 🙂

document.write(”);

Alexej Pechov – Tanec ve stínech (RC review)

Originální název: Джанга с тенями
Série: Kroniky Sialy, díl druhý
NakladatelstvíZoner Press
Počet stran: 320
Rok vydání: 2011

Mír v Siale a životy jejích obyvatel ohrožuje mocný a nelítostný čaroděj a jediné, co ho může zastavit, je Duhový roh. Tento artefakt z dávných dob nabitý nesmírnou magickou silou se nachází ukrytý ve strašidelném Paláci kostí. Dostat se k němu přes všechna možná i nemožná ochranná opatření ale není vůbec snadné. Jedinou nadějí je artefakt ukrást. A tak si král a Řád mágů najmou chytrého a světem protřelého chmatáka Harolda Stína.
Harold se spolu se svým podivným doprovodem čítajícím elfskou princeznu, věčně rozhádanou dvojici gnóma a trpaslíka, zeleného gobliního šaška a bandu několika dalších královských bojovníků vydává na cestu a doslova na každém kroku dává svou kůži všanc. Jenže zakázka je zakázka a jednou dané slovo nemůže vzít slušný zloděj zpět.
Ve druhém díle trilogie Kroniky Sialy navazuje Alexej Pechov na zábavný a dobrodružný příběh Tuláka ve stínech. V Tanci ve stínech však staví Haroldovi do cesty snad ještě víc překážek a nepřátel. Zároveň mu ale dává poznat i hodnotu opravdového přátelství. Harold není typický hrdina velkých slov nebo okázalých skutků, ale nebezpečí se nebojí a odhodlaně a s vervou bojuje.

Stručný děj, příběh.
Pokračuje výprava zloděje Harolda a jeho družiny za magickým artefaktem, Duhovým rohem. Putování je dostalo až do města Rannengu, kde na ně čekají mnohá dobrodružství a hlavně nebezpečí. Když Haroldově družině někdo ukradne Klíč, který má pomoci otevřít bránu Paláce kostí, začíná nebezpečná záchranná výprava. Není už více jisté, kdo je přítel, a kdo nepřítel.
Pocity, dojmy a hodnocení.
Po přečtení prvního dílu jsem již nebyla tak nedočkavá na druhý, protože jsem věděla, že čtenáře čeká ještě díl třetí, tudíž je jasné, že ve druhém se ještě do Paláce nedostanou. Takže jsem si prostě jenom užívala jejích všemožná, místy celkem vtipná, ale i nebezpečná dobrodružství. A že je v tomto díle potkalo nebezpečí docela hodně! Přiznám se, že jsem místy trnula strachy, jestli z toho všichni vyváznou nebo ne.
Tento díl mi, co se dobrodružství a nebezpečí týče, přišel více zajímavější. Hrdinové už jsou „otrkaní“ (až na Kli-Kliho, ten je stále svůj) a celkově je s nimi větší zábava. Člověk se o ně ale i více bojí a jistá zrada nejednoho čtenáře určitě překvapí.
Co se stylu knihy týče, není to zrovna něco, co by čtenář přelouskal za odpoledne. Je to takové náročnější fantasy, které se musí číst pomaleji, aby nikomu nic neuniklo. Já sama jsem knihu četla asi něco okolo týdne a pořád si nejsem zcela jistá některými souvislostmi a navíc se mi ještě trochu plete, kdo je vlastně kdo. Když Tulák vypráví a použije normální jména lidí ze své výpravy, tak to vím, ale jakmile použil jiná jejich jména, tak jsem byla v koncích. Osobně bych zůstala u jednoho jména a možná ještě přezdívky, pak se to může zdát trochu matoucí. Každopádně po několika více stránkách se do toho už čtenář dostane.
Díl jako takový se mi určitě líbil o trošku více, než díl první. Jak jsem již zmínila, bylo tam více dobrodružství, ale také více nečekaných zvratů a ztrát. Navíc to v některých momentech opravdu vypadalo, že už se žádná další výprava konat nebude, bylo to zkrátka napínavé. Pechov nám to zase ozvláštnil a rozveselil goblinem Kli-Klim, který je sice královský šašek, ale i děti, co se dívají na pohádky vědí, že jsou šašci velmi moudrá stvoření. Ale většinou, když Kli-Kli přišel na scénu, musela jsem se usmívat.
Tato série je jedna z mála putovních fantasy, která se mi zalíbila. I když je trochu náročnější na čtení. Jistou vadou také mohou být poměrně dlouhé kapitoly, to může nějakého zhýčkaného čtenáře odradit, ale kdo chce prožít kvalitní zážitek, tak určitě dočte až do konce.
I když se mi kniha jako taková líbila o trochu více než předchozí, tak zůstávám u stejného hodnocení. Zatím to na pět hvězdiček není, „jen“ na čtyři hvězdičky. Doufám ale, že se Harold v posledním díle ukáže a všem nám vytře zrak. Také bych chtěla říci, že mi celkem chybí v knize mapka. Protože se mi pak hůře orientuje celým Haroldovým světem. To je věc, která je pro takovéto fantasy hodně důležitá, pomůže čtenáři se zorientovat a představit si, jak vlastně svět jeho hrdiny vypadá. Každopádně v ničem jiném mě kniha ani tolik nezklamala, dostala jsem přesně to, co jsem očekávala. Pokračování dobře rozjetého fantasy, které je nebezpečné, zábavné, dobrodružné a napínavé. Možná trochu složitější na čtení, ale rozhodně se to dá zvládnout.

Obrázek obálky a anotace: Zoner Press
Doplňující obrázky: Deviantart

Za poskytnutí recenzního výtisku knihy děkuji nakladatelství Zoner Press.

Čtenářské hodnocení knihy:

PLK-D: Knihy, ze kterých se bude nejlépe vyklepávat písek

Chystáte se letos na dovolenou do zahraničí? A už víte, jaké knihy si s sebou přibalíte do kufru? Že se nikam nechystáte a budete bručet doma? Nevadí! Představte si, že se jen tak válíte na pláži, slyšíte šplouchání vlnek a v rukou držíte to, co máte nejradši – tedy knihu (na co jste mysleli?!). Sestavte seznam 5 knih, ze kterých byste díky dovolené vyklepávali písek a napište, proč jste si vybrali právě je.

Ze kterých knih se mi bude nejlépe vyklepávat písek?
1. Tweety s city
Elizabeth Rudnick
Tato kniha vám uteče tak rychle, že se tam snad ani žádný písek nestihne dostat a kdyby náhodou ano, tak půjde určitě víc než dobře vyklepat ;).

2. Jane
April Linder
moje recenze
Kniha na pláž podle mého jako dělaná. Starý příběh předělaný do moderní doby. Občas se možná budete trošku bát, ale to i ten písek, který by do ní chtěl zalézt. 
3. V kůži supermodelky
Meg Cabot
moje recenze
Další pohodička na pláž, kterou slupnete během chvilky, oklepete a jdete na další knihu :)). Navíc Meg píše skvěle a byl by hřích, si tuto knihu nevzít někam k móři :)).
4. Nebezpečná láska
Kateřina Petrusová
moje recenze
Tato kniha je tak nebezpečná, že se z ní ten písek radši vyklepe sám ;). Vřele doporučuji, Katka to napsala skvěle a těším se na pokračování!
5. Čarodějnice z Hex Hall
Rachel Hawkins
moje recenze
A poslední kniha, ze které bych ráda vyklepávala písek, těším se na pokračování. Je to takové maličkaté čtení, které rozhodně nikoho neurazí. Na pláž rozhodně jako dělané :)).

document.write(”);

Knižní Prostřeno (3)

Pro zapojené je úkolem nějaký den o víkendu sestavit několika (tří, čtyř) chodové menu – ale knih! Co pro vás představuje předkrm, polévku, hlavní chod a dezert? Třeba někdo vaši jednohubku ochutná!
A mé dnešní menu?
Zase jen tři chody, je fakt vedro na polévku 😀



1. Předkrm
Tweety s city
Elizabeth Rudnick

Uf, dnes to chce něco vážně jen lehkého, protože člověk při tom vedru toho tolik nesní. Tato kniha je proto jako dělaná na předkrm. Je lehounká, snadno čitelná a prostě perfektní pro pařák. Navíc vám kniha tak rychle uteče, že se hned vrhnete na hlavní chod.


2. Hlavní chod
Luxus
Anna Godbersen
Další ne příliš náročné počteníčko, které jistě nikoho neurazí. Nevím co víc říci, než abyste si tuhle knihu jako hlavní chod zkusili, mně se totiž ohromně líbila. Ještě bych snad dodala, že i ta obálka by vám měla připravit žaludek na příjemný čtenářský zážitek.


3. Dezert
Rakve lásky
Ellen Schreiber
Dezert možná s trochou emo nádechu, ale zaručeně pobaví. Na čtení to není nic extra náročného a myslím si, že tato kniha nikoho neurazí. I když nejste emo, nebo gotici (nebo jak se to píše), i tak si určitě pochutnáte.

document.write(”);