Rachel Caine – Prokletý dům

Originální název: Glass Houses
Série: Upíři z Morganville, díl první
Nakladatelství: Brokilon
Počet stran: 250
Rok vydání: 2011

Vítejte v Morganville. Po západu slunce ale raději zůstaňte doma. Městu začínají vládnout ti, kdo nejsou úplně mrtví… Claire přijela do Morganville studovat a dobře se bavit. Nepředpokládala, že spolužačky z koleje jí budou už od začátku ztrpčovat život. Ani pronájem pokoje ve velkém starém domě však vůbec není změnou k lepšímu. Noví spolubydlící mají svá temná tajemství… ale přijmou Claire mezi sebe, když se ulice města začnou hemžit zlem žíznícím po čerstvé krvi…

“Po stemění raději zůstaňte doma. Městu vládnou nemrtví.” 

Stručný děj, příběh.

Claire se stěhuje za svým snem – začíná navštěvovat univerzitu. Proto se musí usídlit na koleji v Morganville, kde jí parta vlivných dívek velmi ztrpčuje život, na koleji to začíná být až moc nebezpečné, téměř smrtelně, z toho důvodu hledá pomoc u tří mladých lidí žijících v domě Glassových. Ale ani tady, v celkem milé společnosti to nevypadá na poklidný život, který si Claire přála. Víc než hodně se o ní začínají zajímat upíři, kteří ovládají celé město a řídí ho. A aby Claire zachránila život sobě a svým novým přátelům, musí začít velmi rychle pátrat, než bude příliš pozdě. 

Očekávání. 

No, podle anotace jsem se knihy opravdu jistou chvíli nemohla dočkat a celá nadržená jsem z ní strhávala balící papír. Jenže, ono to zas až tolik moje očekávání nesplnilo. Nejde o to, že bych snad postrádala přemrštěně sexy upíry a podobné kreatury, ale bylo to takové v jistých chvílích celkem nezajímavé, Clairiřiny myšlenky mi občas lezly krkem a i její chování může čtenáře občas namíchnout. Nejednou se mi stalo, že jsem četla a najednou se hrdina objevil někde jinde, nebo zmizel z aktuální scény a objevil se v kuchyni. Buď jsem to nepostřehla, nebo to jsou také nadpřirozené bytosti, schopné nějaké teleportace.

Co se týče Claire, pokud očekáváte, že bude akční, tak bude, někdy až příliš stupidně. Kdo by vystavoval svůj vlastní život, jenom aby mohl navštívit přednášku? Chvílemi byla i velmi naivní a zdála se být jako malá holčička – i když o sobě neustále tvrdila, že už jí bude skoro sedmnáct. 

Pojetí upírů. 

Upíři v této knize jsou zajímaví. Mají takové ty klasické znaky, vadí jim slunce, můžeme je probodnout kůlem a mají hubu plnou tesáků. Jediné, co mi nejde pořádně do hlavy je to, že se jedná o sérii “Upíři z Morganville” a čtenář se setká dohromady asi se třemi upíry. Dobře, na konci jich je trochu víc, ale přesto.

Při jedné situaci jsem se ovšem musela opravdu zasmát. Když autorka popisovala dva “pronásledovatele”, kteří měli pusu jako žralok. Vždycky jsem si myslela, že upíři mají ty zuby prostě dva (jako ty hlavní), ale někteří mají pravděpodobně i více řad zubů. Upřímně doufám, že v dalších chystaných dílech se toho dovíme více o veškeré té hierarchii a podobných věcech. 

Pocity, dojmy a hodnocení. 

Jak jsem již zmínila výše, měla jsem od knihy poněkud vyšší očekávání. To může být samotný problém. Kdybych si pravděpodobně řekla – jo, další upířina – tak by ve mě možná nevykořenilo to semínko zklamání, které se doufám v dalších dílech nerozroste.

Na druhou stranu se to, až na občasné nesmyslné myšlenky Claire, četlo dobře. Autorka tomu vdechla dobrou akci – i když by to chtělo více těch upířích prvků. Některé výjevy se možná budou zdát trochu nesmyslné, ale co se dá dělat, těžko říci, jestli to byl záměr, nebo na dovysvětlení bylo zapomenuto, nebo jestli jsem to nepostřehla. 

Když opomenu těch několik nedostatků, tak se nejedná o až tak špatné čtení, myslím, že tahle série tady u nás bude mít budoucnost a já sama jsem zvědavá na další díly, které nakladatelství chystá. Nyní dávám knize tři hvězdičky. Nebylo to nic, co by mě nějak extra nadchlo, ale zase to nebylo nijaké ohromné zklamání, prostě takový hezký průměr a tři hvězdičky mu stačí, snad budu moci dalším dílům dát vyšší hodnocení.
A navíc! Jsem hodně zvědavá, jak se budou vyvíjet příběh hlavních postav. Protože některé jejich osudy jsou opravdu více než zajímavé a zaslouží si možná více prostoru, než jim bylo věnováno.
Takže tedy, bylo to zajímavé čtivo, v některých situacích možná trochu nedořešené a některé myšlenky bych možná úplně vypustila, to ale neznamená, že nejsem zvědavá na další díly, určitě se to bude díl od dílu zlepšovat. A abych nezapomněla jedno velké plus. Dalo by se říci, že byl první díl svým způsobem ukončen, jeho taková hlavní myšlenka, takže teď se čtenář moc nemusí strachovat o to, co se bude dít díl. Samozřejmě je tam plno věcí, které se ještě musí řešit a přibudou nové, ale takové to hlavní bylo vyřešené.

Obrázek obálky a anotace: bux.cz
Doplňující obrázky: deviantart.com