Christopher Paolini – Brisingr (RC review)

Originální název: Brisingr
Série: Odkaz dračích jezdců, díl třetí
NakladatelstvíFragment
Počet stran: 664
Rok vydání: 2011

Přísahy, zkoušky oddanosti, mocné síly se střetnou… Bitvou na Hořících pláních boj s Královstvím zdaleka neskončil a zdá se, že v nadcházejícím střetu bude Galbatorixův Jezdec mocným protivníkem. Eragona se Safirou čekají další zkoušky v boji, ale v příběhu už nejde jenom o ně… Stejně jako Eragon a Eldest, i Brisingr je plný napětí, nečekaných odhalení a zvratů, nechybí v něm ani Safiřin něžný humor. Dlouho očekávaný 3. díl fantasy série Christophera Paoliniho je konečně tady!

Stručný děj, příběh.
Eragon se spolu se svojí dračicí Safirou a Vardeny ocitá na bitevním poli, které je dělí od toho, aby se Alagaësie konečně zbavila krále Galbatorixe a mohla být opět svobodná, aby zde lidé mohli žít beze strachu. Nestojí ovšem jenom proti vojákům království, ale také proti, v Eldestu objevenému, novému dračímu jezdci Murthagovi a jeho červenému draku Trnovi. Navíc po smrti trpasličího krále se musí ustanovit jeho následovník, který by samozřejmě podporoval Vardeny v jejich tažení proti království. Proto se musí Eragon vydat do jejich města. Jenže nebezpečí na něj číhá na každém kroku.

Bitva o Alagaësii.

Bitva začala již na konci předchozího dílu a Brisingr se nese v celém jejím krvavém stínu. Staneme se svědky několika bezohledných manipulací, intrik, ohavných spojenectví, která nejsou v dějinách známá. Nebo pravděpodobně známá jsou, ale pro relativně mladé lidské společenství v Alagaësii jde o něco nového.
Za zmínku mi rozhodně stojí nová Vardenská velitelka Nasuada, která převzala místo po svém otci, který padl v bitvě. Ona je dokonalou ikonou intrik. Její osoba mi je velmi nepříjemná a několikrát se opravdu musím přemáhat k tomu, abych jí od plic neřekla, co si o ní vlastně myslím. Chápu, že se snaží jednat pro dobro Vardenů, ale co je moc, tak toho je příliš a v některých krajních situacích z toho všeho vyjde spíše jako diktátorka, než všemi milovaná vůdkyně. Eragon to její vůdcovství akorát svých chováním podporuje. Přitom není právě Eragon ten, kdo by měl vést ostatní a udávat směr, než se podřizovat ostatním, vždyť je jezdcem, kdo je víc.
V této bitvě je samozřejmým a opravdu velkým přínosem Eragonův bratranec Roran. Jeho postava sama o sobě není pro mě nijak zvlášť zajímavá, ale najdou se případy, kdy člověk jen zírá a nevěří svým očím, čeho je vlastně schopen. Co by dokázal udělat pro svojí ztracenou rodinu a pro svojí novou rodinu. Jeho odhodlání se zaslouží psát s velkým “O”. 
Pocity, dojmy a hodnocení. 
Musím přiznat, že pro mě bylo čtení Brisingru v některých momentech opravdu silnou citovou záležitostí. Nejednou mi při čtení ukáplo pár slz a rozhodně se za ně nestydím, tohle bylo z této série pro mě zatím nejvíce emotivní dílo. Pro mě si zaslouží to nejlepší hodnocení, protože mě překvapilo a nějaké závěry jsou od Paoliniho rozhodně nečekala. Nebo spíše než nečekala, tak čekala, ale silou vůle jsem jim nechtěla uvěřit, bylo to opravdu hodně silné.
Opravdu nevím co víc říct. Snad jen, že se místy možná vyskytnou nudné pasáže, kdy někdo popisuje krásného kolibříka, ale napětí, akce, emoce, láska, to všechno to dokáže překrýt a na čtenáře čeká opravdu krásný skoro závěr tohoto příběhu o Dračích jezdcích.
Než se ale do čtení této série pustíte, uvědomte si, kolik to má všechno stránek, to opravdu není nějaké odpolední čtení do ošklivého dne. Je to čtení, které si čtenáře teprve postupně získává a někdo mu po přečtení prvního dílu podlehne a jiný ho odloží (druhou skupinu opravdu nechápu). Vždyť se jedná o opravdu dojemný příběh, kdy mladý chlapec dospívá za pomocí svého draka, vzniká mezi nimi nádherné pouto, které je spojuje v jednu bytost. 
Pravděpodobně se nikdo nebude divit, když této knize věnuji pět hvězdiček, nejradši bych jich dala mnohem víc, ale moje škála se pohybuje od nuly do pětky.

Obrázek obálky a anotace: FRAGMENT
Doplňující obrázky: we♥it
Za poskytnutí recenzního výtisku této knihy velmi děkuji nakladatelství Fragment.

One thought on “Christopher Paolini – Brisingr (RC review)

  1. Já knihu momentálně čtu a místy se dost nudím.. Hodně, bitev a politiky. To mi na tom vadí. Ale jinak se mi kniha líbí.

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google photo

You are commenting using your Google account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s