Posuď knihu podle obalu (#20)

Nedělní meme hostované Syki.
 Vyberete si jeden obal knihy, publikujte k němu stručnou anotaci knihy a posuďte ho, jak se vám zachce.
Název: Zář
Autor: Alexandra Adornettová
Anotace: Do poklidného přímořského městečka Tallow Beach nečekaně přijíždějí tajuplní sourozenci Gabriel, Ivy a Bethany Churchovi. Začnou studovat na střední škole a jejich objevení vzbudí mezi místními pořádný rozruch. Odkud se vzali? Kdo jsou jejich rodiče? Proč ve všem vynikají, aniž by vynaložili sebemenší námahu? Pro jejich tajnůstkářství a nadpozemskou krásu však existuje vysvětlení: Gabriel, Ivy a Beth jsou andělé, jejichž posláním je zachránit svět, jenž se ocitl na pokraji zkázy. Do jejich životů vstupuje Zlo v podobě bezohledného a krutého spolužáka, který zatouží po Beth. V děsivém dramatu, které následuje, andělé a člověk spojují své síly v zoufalém pokusu překonat dobrem ničivé síly temnoty a zachránit milovanou kamarádku.
Můj názor na obálku: Tuhle obálku jsem chtěla “hodnotit” už dávno, ale ještě nebyla česká anotace a já na překlady zrovna dvakrát nejsem, takže jsem si musela počkat. Jinak, musím říct, že ta obálka se mi hodně líbí. Možná bych trošičku pozměnila font písma u názvu knihy, ale to je jenom taková drobnost, jinak celkově je to prostě povedená obálka. Postavy jsou takové správně tajemné a černá se žlutou k sobě vždycky jdou :). Budete určitě souhlasit, když dám:

Waiting on Wednesday (#20)

Středeční meme pořádané blogem Breaking the Spine.
O co se jedná?
prezentace knihy, kterou bychom si rádi přečetli


Autor: L. J. Smith
Anotace: První díl nové trilogie od autorky populárních Upířích deníků! Cassie je donucena se přestěhovat ze slunné Kalifornie do ponuré Nové Anglie a stále touží po svém starém životě. A to přesto, že cítí zvláštní spřízněnost s hrozivou skupinkou teenagerů, kteří terorizují její školu. Po zasvěcení do klanu čarodějek, které už po staletí ovládají New Salem, se stává součástí Tajného kruhu, opojného a smrtelně nebezpečného zároveň.

R. Cohnová, D. Levithan – Nick a Norah (RC review)

Autor: Rachel Cohnová, David Levithan
Originální název: Nick and Norah’s Infinite Playlist
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 200
Rok vydání: 2011

„Můžeš na pět minut předstírat, že jsi moje holka?“ ptá se Nick Norah, když mezi návštěvníky klubu uvidí svou bývalku. A právě takovým klišé začíná příběh dvou mladých lidí, jejichž životní cesty se náhle protnou a trochu kodrcavě pak spolu pokračují.
Nick je basák a jediný hetero v punkové kapele plné gayů. Norah je dívka, která má pocit, že víc problémů by nedokázal řešit ani tým specialistů v pentagonu. A jediná společná noc v New Yorku. A najdete v ní všechno – zoufalství, touhu, odpuštění, zklamání. Jsou tu rodiče, s kterými je nutné nějak vyjít, jsou tu přátelé, s nimiž vyjít je někdy těžší než zdolat Mt. Everest. A je tu kluk a holka, kteří pro jednou nechtějí nic jiného než být sami sebou, nepředstírat, na nic si nehrát, ani se snažit s kýmkoliv vyjít. A je tu láska, vztek a nekonečný seznam písniček. A je to příběh, který si prostě musíte přečíst.

Recenze je bez spoilerů!

Stručný děj.
Jedná se o jednu jedinou noc v New Yorku, na kterou tihle dva rozhodně nikdy nezapomenou. Nejen že to začne něčím, na co by si trouflo jen málo znás, ale pokračuje to zamilovaným dobrodrušstvím, protknutým nehezkými vzpomínkami na všechny expřítele a přítelkyně. Nick s Norah navštíví nejeden klub, smějí se a zapomínají na všechny strasti, které jim dosavadní život přinesl.
we♥it

Postavy.

Nick je obyčejný kluk, který funguje jako basák v jedné punkovo-gayské kapele, ale sám je hetero. V jeho hlavně neustále běhají myšlenky na jeho bývalku Tris, zkrátka a dobře se přes ní nemůže dostat. Utápí se ve svých myšlenkách na ní a působí jako zraněný koloušek. Já osobně nemám moc ráda lidi, co se na svoje bývalé musí vyptávat všech okolo, ale aby se zeptali přímo, to ne. Nic nedokáží samostatně, musí hledat nějakého prostředníka, který to za ně vyřeší. Nick se ale nějakým zázrakem vyšší moci dokázal vzchopit a přenést se přes těžkosti svého osudu bez Tris. Zvládl to tak trochu za pomoci jeho gaypřátel a hlavně Norah. Nesnesla bych pomyšlení na to, že by se měl neustále utápět v těch hrozných myšlenkách a nechat se pomalu ale jistě užírat.
Norah je na tom podoběn jako Nick, pořád myslí na svého bývalého/současného přítele Tala, který z ní prostě dělá, promiňte, krávu a ona si to nechává líbit a sem tam na něj ještě myslí. Na druhou stranu není zas tak ztracená jako Nick a dokáže se s tím vypořádat. Oni dva se hledali, až se, jak se říká, našli. Jsou si v mnoha směrech podobní a to, co spolu zažili jim z celého srdce přeji, i když jako osobnost jsem si spíše oblíbila Norah (asi jsem sexista, ale už je to tak).
we♥it
Musela jsem se smát, když na scénu přišla opilá Caroline, ta tu knížku prostě obohatila svým opile-roztomilým způsobem, to její “Osobo za volantem..” no to si budete muset prostě přečíst, mě to dostalo a na knize se mi to líbilo asi nejvíc 😀 (ještě teď se při té vzpomínce musím zasmát). 
Pocity, dojmy a hodnocení.
No, upřímně řečeno nevím kde začít. Byla jsem hrozně ráda, když jsem knihu u CooBoo vyhrála a nemohla jsem se dočkat toho, až si jí přečtu, protože má strašně krásnou obálku a tak. A tak se stalo a já z toho mám takové rozporuplné pocity. On příběh to byl hezký, takový správně zamilovaný, takový, který se může stát jenom někde v New Yorku. A jak se uvádí v anotaci, je to takový příběh, který si prostě musíte přečíst. Všechno je to o myšlenkách a pocitech dvou mladých lidí, které svede dohromady shoda okolností. Nejsem zrovna fanoušek knih, kde se autor baví s čtenářem pomocí myšlenek hlavních hrdinů. Prostě mě to nijak neláká, mám ráda, když to všechno hezky odsýpá a složité myšlenkové pochody se objevují jen vzácně. Ale když to tak přehodnotím a vycucnu z toho čistě jenom ten úžasný děj a to, co všechno vás může potkat v tomhle městě plném možností, tak to nebylo zas tak špatné, abych pravdu řekla. Četlo se to až překvapivě snadno a zvládla jsem to za několik málo hodin. I když jsem si občas nepadla do oka s některými výrazy (převážně vulgárními), ale jsou to prostě mladí nadržení teenageři, kteří hledají to svoje štěstí, svojí lásku a jeden jedinej zpropadenej den v New Yorku jim to všechno může splnit a záleží jen na nich, jestli ta pohádka bude pokračovat nebo ne.
we♥it
Samotnou mě překvapilo, jak lehce se to četlo a jak to šlo prostě samo od sebe, ale já na myšlenky moc nejsem (moje mínus), tahle kniha konkrétně se mi celkem líbila, proto jí věnuji hezké tři hvězdičky, takový pěkný průměr. A i když se mi tak nějak líbila, tak bych si jí podobnou knihu už asi ani přečíst nechtěla, ale kdo ví? Navíc jsem se docela ztrácela ve všech těch písničkách a autorech tam zmíněných (budu si muset něco z toho poslechnout, abych byla v obraze), jednou to tam řeknou česky a pak najednou anglicky… A Kde je Chloupek? vážně? Musela jsem se smát, některé názvy kapel mě zabíjely.. Kdo takové názvy mohl vymyslet, tomu bych udělila cenu za smích, bez pardonu.
Takže tedy shrnutí. Říkám, NEBYLO to špatné počtení, ale znovu bych to asi číst nemusela. Nazvala bych to takovou drsnější lovestory, nikdo si tam na nic nehraje a všechno berou tak, jak je, bez přikrášlování.

Obrázek obálky a anotace: CooBoo
Za možnost vyhrát recenzní výtisk této knihy děkuji nakladatelství CooBoo.

Posuď knihu podle obalu (#19)

Nedělní meme hostované Syki.
 Vyberete si jeden obal knihy, publikujte k němu stručnou anotaci knihy a posuďte ho, jak se vám zachce.

Název: Muka
Autor: Lauren Kate
Anotace: Ve druhém dílu série Andělé pokračuje dramatický příběh, v němž se mladičká Luce snaží odhalit pravdu a přerušit věčný koloběh lásky, předčasné smrti a znovuzrození. Daniel, její odvěká láska a padlý anděl, dojedná příměří, aby ji chránil před Vyhnanci, kteří jí chtějí ublížit. Ve snaze zajistit její bezpečí ji ukryje v internátní škole pro Nefilim, potomky lidí a padlých andělů, ale brzy se ukáže, že ani tam není všechno růžové. A navíc v Luce sílí pocit, že jí Daniel lže, nebo jí alespoň neříká celou pravdu…
Můj názor na obálku: Hmmm.. Prostě a jednoduše, série Andělé má bezkonkurenčně nejhezčí obálky! Já si nemůžu pomoc, hrozně se mi to líbí. Obálka druhého dílu je snad ještě lepší než prvního, i když ony jsou stejně krásné!

Scott Westerfeld – Oškliví

Autor: Scott Westerfeld
Originální název: Uglies
Nakladatelství: Triton
Počet stran: 328
Rok vydání: 2010

Každý může být úchvatně krásný, co je na tom špatného? Tally bude brzy šestnáct a už se nemůže dočkat. V jejím světě šestnácté narozeniny znamenají operaci, která člověka změní z fyzicky ošklivého na dokonale krásnou bytost, a tím jej katapultuje do ráje špičkových technologií, kde jedinou prací je nikdy nekončící zábava.
Několik týdnů před narozeninami však Tally potkává novou kamarádku Shay, která si není úplně jista, jestli vůbec chce být krásná. Mnohem raději by se ocitla mimo dokonalý svět, na utajeném místě zvaném Kouř, kde žijí oškliví, kteří se rozhodli vzbouřit proti diktátu a povinnosti být krásný. Když Shay uteče a zanechá Tally zašifrovaný vzkaz s popsanou cestou do společenství, odhalí Tally odvrácenou stranu světa krásných – a není to nic pěkného. Úřady ji postaví před nejhorší volbu, jakou si dokáže představit: buď najde svoji kamarádku a vrátí se s ní zpět, a zároveň prozradí úřadům, kde se úkryt nachází, nebo nikdy nebude krásná. Její rozhodnutí jí navždy změní život…

Recenze je bez spoilerů!

Stručný děj.
Tally Youngbloodové (divné jméno), bude za pár týdnu šestnáct let, což znamená, že podstoupí operaci, po které se z ní stane krásná a bude se moci odstěhovat do New Pretty Town za svým kamarádem Perisem. Je z toho celá nedočkavá a smutná do té doby, než potká dívku Shay, která má tak docela jiný názor a chce utéct do Kouře, místa, kde žijí utečenci. Shay nakonec uteče sama, protože Tally chce být za každou cenu krásná. Nechá ale Tally vzkaz s tím, jak se dostane do Kouře. Všechno ovšem sledují ostřížím zrakem ukrutně krásní speciální případy a postaví Tally před volbu, která by mohla změnit celý její život. Tally v kouři potkává nové přátelé a poznává nový život. Najednou si není zcela jistá, jestli bude schopná všechny v Kouři zradit. Jenže se také dozví ohavné tajemství, které se děje při operacích.
we♥it

Postavy.

Hlavní postavou je samozřejmě Tally, která brzy oslaví své šestnácté narozeniny. Její život, nebo spíš působení v prvím díle bych mohla rozdělit do takových, asi, tří etap. V první etapě jí poznáváme jako dívku, která se za každou cenu chce stát krásnou, protože všichni její přátelé už dávno podsoupili operaci a v Uglytownu se cítí být sama, odříznutá. Nejdarši by si přála, aby operace proběhla hned a ona si mohla užívat všech dobrodružství v New Pretty Town. V této fázi také slepě věří všemu, co jí o operaci a úžasném životě v novém těle a městě napovídali ve škole.
Pak nastupuje druhá fáze, druhá etapa, zde potkává Shay a její život se hodně změní. Už není tak smutná a necítí se tolik odříznutá od bývalých přátel. Musí si ale v hlavě srovnat všechno, co jí Shay povídá. V této části mi přišla plnější života, pouštěla se do nových dobrodružství a zase našla kamarádku.
V mojí vymyšlené třetí fázi má před sebou těžkou zkoušku a sledujeme vnitřní pochody v její hlavě. Neustále argumentuje, jestli když udělá tohle, tak jestli neporuší tohle a podobně. Samozřejmě tady už mluvím o Kouři. Musí se rozhodnout co vlastně podnikne, ale takové rozhodování je pro ní velmi těžké a mohla by tím zranit všechny, kteří si žijí v Kouři svůj vlastní sen.
Tally je dívka, která má ráda dobrodružství, ovšem do určité míry. Překvapilo mě, jak lehce uvěřila všemu co jí bylo v Kouři vyprávěno, všechno o těch operacích. Vzala to tak nějak, jako by to byla samzřejmost, přišla mi tím vyspělá.
Další postavou je Shay. Shay není do operací zapálená tolik, jako Tally, protože někteří její přátelé již do Kouře odešli a pravděpodobně se jim tam vede dobře. Snaží se ze všech sil, aby operaci nemusela podsoupit a mohla být ošklivá a hlavně v Kouři. Je to taková divoška, přišla mi tak ihned na první pohled. Vrhá se do dobrodružství, snad ještě víc než Tally a neustále má úsměv ve tváři. Shay jsem si oblíbila, protože dokázala prokouknout všechno, co člověku operace dokáže vzít, nenechala si jen tak něco namluvit. Neměla tak “vymytý” mozek, jako ostatní.
Deviant Art
Jako předposlední postavu zmíním Davida. Ten žije v Kouři celý svůj život a nikdy neviděl město, kde žije Tally. David se stará o to, aby se uprchlící dostali bez nějakých potíží do Kouře. Má odlišné názory na operaci než má například Tally. David je ošklivý, ale na ošklivého docela hezký, normální kluk, který se lopotí těžkou prací, jen aby z Kouře udělal lepší místo pro život. Hlavně život bez operací.
Abych odlehčila situaci, tak jsem si vybrala ještě jednoho speciála, kterého bych chtěla zmínit. Jedná se o doktorku Cableovou (myslím, nebo Calbeovou?). Patří ke speciálům a jejím největším snem (:D) je přijít na to, kde vlastně kouř vězí a až to zjistí (jestli), tak by neváhala použít i něch nejhorších prostředků. Na ní si rozhodně při operaci vyhráli.
Pocity, dojmy a hodnocení.
Přichází čas a místo pro moje pocity z knihy. No, kniha se četla až překvapivě dobře a hlavně musím říct, že mě bavila. Nejvíce se mi zamlouvala její druhá část, první byla taková, řekla bych, trochu bez akce a v posledí bylo akce až moc, ne, dělám si srandu. Ale ta druhá část, popisování Kouře a života tam, mě zaujala asi nejvíce. Samozřejmě poslední část byla hodně napínavá a všechno, děsila jsem se toho, jak to vlastně dopadne. Úsměvné bylo, jak kniha, nebo spíš autor, popisoval nás, v této době, jako naprosté ničitele přírody, kteří si nedokážeme vážit naší matičky Země. Ale svým způsobem má vlastně pravdu a třeba, když si lidé ošklivé přečtou, tak se nad sebou zamyslí a nebudou jen tak, na nový sešity kácet lesy.
Při čtení mě napadlo, jestli tam někdo vůbec chodil pěšky, nevíte? Přišlo mi, že se celý jejich svět odehrává na magnetických létajících prknech. Ale vážně! Mě se to tak celé zdálo. Každopádně musím uznat, že Westerfeld vymyslel opravdu zajímavý svět. Svět, ve kterém si nikdo nemůže nic závidět, protože všichni jsou krásní (ti co podstoupí operaci) podle nějakého měřítka a nikdo nemůže říct: “Ty jsi o něco krásnější.” Prostě žádná závist, žádné výčitky, všichni jsou svým způsobem stejní a jsou si rovni – co se týče krásy. Když vemu, kolik mladých lidí má dnes komplexy kvůli tomu, že jsou tlustí, moc hubení, hodně se jim kroutí vlasy, mají je moc rovné, mám jeden prst delší, tak by tohle mohlo být za několik desítek let dokonalé řešení. Jenže vše není tak hezké, jak by se na první pohled mohlo zdát samozřejmě.
Takže, knize s čistým svědomím dávám čtyři hvězdičky a rozhodně si pořídím pokračování, protože mě celý příběh a jeho promyšlenost hodně zaujal. 

Obrázek obálky a anotace: Triton

Waiting on Wednesday (#19)

Středeční meme pořádané blogem Breaking the Spine.
O co se jedná?
prezentace knihy, kterou bychom si rádi přečetli

Autor: Lauren Kate
Anotace: Ve druhém dílu série Andělé pokračuje dramatický příběh, v němž se mladičká Luce snaží odhalit pravdu a přerušit věčný koloběh lásky, předčasné smrti a znovuzrození. Daniel, její odvěká láska a padlý anděl, dojedná příměří, aby ji chránil před Vyhnanci, kteří jí chtějí ublížit. Ve snaze zajistit její bezpečí ji ukryje v internátní škole pro Nefilim, potomky lidí a padlých andělů, ale brzy se ukáže, že ani tam není všechno růžové. A navíc v Luce sílí pocit, že jí Daniel lže, nebo jí alespoň neříká celou pravdu…

Ursula Poznanski – Erebos: Hra, která zabíjí! (RC review)

Autor: Ursula Poznanski
Originální název: Erebos
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 320
Rok vydání: 2011

Na jedné londýnské škole si mezi sebou žáci začnou předávat podivné balíčky, jeden se nakonec dostane i ke zvědavému Nickovi. V balíčku je DVD s počítačovou hrou. Hrou napínavou, a hlavně velmi inteligentní. Proč o ní ale nikdo nesmí mluvit a hráči musí dodržovat přísná pravidla? Na druhou stranu jim hra dokáže splnit i ta nejtajnější přání. Pokud poslouchají nebo se znelíbí poslovi se žlutýma očima, čeká je trest. Jak je ale možné, že hra o každém všechno ví a neuděluje hráčům úkoly jen ve hře, ale i v realitě? Co hra vlastně chce? A jak ji může Nick zastavit?
Místy se mohou vyskytovat drobné spoilery!

Stručný děj.
Na jedné londýnské škole dostávají vybraní studenti od jiných studentů hranaté balíčky, na kteréch je záhadná a až přehnaně inteligentní hra s názvem Erebos. Nickovi se také dostane do rukou a téměř okamžitě ho pohltí. Jako temný elf Sarius plní různé úkoly a pouští se do napínavých bitev v prostředí Erebosu. Posel mu ale zadává úkoly i mimo Erebos, v jeho světě, v Londýně. Jenže jeden úkol je tak těžký, že ho Nick nedokáže splnit a je z Erebosu vyřazen. V tom okamžiku začíná jeho pátrací akce. S pomocí přátel se snaží zjistit, co vlastně Erebos chce a jak to, že je tak inteligentní. Jenže poznání může být až smrtelné.

Postavy.

Hlavní postavou je Nick Dunmore, který navštěvuje londýnskou školu. Má svoje koníčky, kamarády, tajné lásky, ale ze všeho nejvíc ho zajímá, co to po škole koluje za podivné hranaté balíčky. Nicka bych přirovnala k takovému koumákovi, protože se snažil přijít všemu na kloub a samozřejmě také podlehl kouzlu Erebosu. Nejprve si hraní samozřejmě užíval a byl ještě jakžtakž normální, ale pak už po něm hra chtěla víc a víc úkolů, nebo spíše horší a horší. Jenže Nick je moralista a tak si ho Erebos zprotiví. I na něj dopadne moc Erebosu a stane se z něj “závislák”, jenže mi přišel trochu ukecaný a snažil se s ostatními hráči mluvit, ale ti ho odbíjeli. V Erebosu si vytvořil postavu Sariuse – temného elfa. Sarius byl vlastně takové druhé Nickovo já, to co nemohl být ve skutečnosti, čím by si přál být.
Zaujala mě postava Victora, který se objevil až několik kapitol před koncem knihy. Když se u něj scházela “záchranná výprava” tak jsem si připadala jak v nějakém doupěti drogových dealerů, nevím proč, ale prostě mi to tak přišlo. Samozřejmě to žádný dealer nebyl, ale jen mi tak připadal. Victor je prostě koumák a představovala jsem si ho jako obtloustlého staršího pána (přitom mu bylo kolem dvaceti). V tom je kouzlo knih, každého si představujeme podle sebe a nikdo nám to nemůže upírat. Snažil se přijít Erebosu na kloub a využíval k tomu svoje rozsáhlé vědomosti a přitom to nebyl žádný chytrák, mohla bych spíš použít slovo vejtaha, ale prostě normální kluk. V Erebosu jsem si ho ze všech postav oblíbila prostě asi nejvíc, přišel mi správný a tak nějak tam prostě patřil.
Další je dívka Emily, ze začátku knihy jsem jí vůbec nemohla přijít na chuť, i když Nick by jí na chuť přišel určitě rád. Ze všech sil se snažila z ostatních vypáčit, co to vlastně dostávají za balíčky a přišla mi jako stalker a chytrolínka, možná torchu jako Hermiona. Ale po její změně názoru na hru jsem si jí oblíbila už trochu víc a jsem ráda, že to nebyla žádná “ledová královna”.
Postavu dívky Brynne jsem si ze všech oblíbila asi nejméně. Přišla mi taková hodně lehká a hodně upovídaná. Jenže samozřejmě i na ní se dostalo kouzlo Erebosu. Člověk si s ní jednou vyjde na rande a už jsem manželé, tomu jsem se musela v knize v duchu zasmát.
we♥it
Jako poslední zmíním postavu Posla, který účinkuje v Erebosu. Z něj mi šel opravdu mráz po zádech a představovala jsem si ho jako malého, odporného skřeta v kápi se žlutýma očima, brr. Nechápala jsem, jak mohl všechno o všech vědět a vůbec byl až mrazivě geniální. Jako kdyby všem četl myšlenky.
Pocity, dojmy a hodnocení.
Přiznávám se, že na Erebos jsem se hodně těšila, aniž bych vlastně předem věděla proč. Jasně, anotace je hodně zajímavá a dokáže zaujmout. Navíc ta obálka – brr, ta je prostě úžasná! Do čtení jsem se pustila bez nějakého většího strachu a kniha mě dokázala okamžitě pohltit. Co je to za tajemný balíček a proč si lidé mezi sebou na chodbách najednou šuškají. Chtěla jsem být toho součástí. Nejvíce mě mrazilo z toho, jak posel vždycky všechno věděl a krutě za to dokázal potrestat, ale na druhou stranu, když jste splnili jeho úkoly, ať už v realitě či v Erebosu, bohatě se vám odměnil a mohli jste se stát jeho oblíbenci. Vždycky jsem se v mysli za Nicka otáčela, jestli ho vlastně někdo nesleduje.
Do popisování hry jsem se díky Ursule skvěle vžila, všechno to bylo tak realistické a dokázala jsem si to krásně vytvořit v hlavě a hrát spolu s ostatními hráči. Knížka mě donutila tápat nad otázkami, které jsou obsaženy v anotaci. Kdo nebo co je vlastně Erebos a co chce od hráčů. Jak může hra znát svět mimo Erebos a zadávat úkoly v prostředí Londýna, no prostě jsem to docela nechápala a to mě na tom hodně fascinovalo. Také se v knize často objevovaly náznaky na řeckou mytologii. Bylo by sice hodně přehnané, kdyby za tím vším byla nějaká vyšší moc, ale zase by to bylo docela zajímavé. Nakonec to Ursula vyřešila ještě zajímavější a napínavější cestou.
Images google

Kniha se mi četla výborně, to musím uznat, jak jistě víte, nemám nijak v lásce dlouhé odstavce bez náznaku dialogových uvozovek, tady se to nestávalo téměř nikdy. Snad jen když byla popisována hra, ale to se mi líbilo, jak jsem zmínila výše. Jinak to bylo, podle mého, hezky napsané a myslím, že si to užije čtenář v každém věku. Erebos mě totálně pohltil a kdyby nezadával tak “divné” úkoly, tak bych si ho klidně i pořídila domů, pokud by mi teda někdo dal ten tajemný balíček o kterém se nesmí mluvit.

Jediné co mi na knize tak nějak uniklo byl vztah mezi Nickem a Emily. Nepochopila jsem, jak se to u nich mohlo takhle vyklubat. Jednou nic a najednou BUM. Ale tak to pravděpodobně bude jenom malé nedorozumění, nebo mi zase něco uniklo :D. Každopádně si myslím, že nikdo nebude proti, když téhle úžasné novince udělím plných pět hvězdiček a ani přitom nebudu mít špatné svědomí. Mě ta kniha prostě a jednoduše zaujala a dokázala jsem jí zhltnout během několika hodin (když nepočítám prodlevy nějakých těch dnů, tak to dá dohromady zhruba tak tři a půl hodinky :)).

Obrázek obálky a anotace: bux.cz
Za poskytnutí recenzního výtisku této knihy děkuji nakladatelství FRAGMENT.

Andrea Cremerová – Vzpoura

Autor: Andrea Cremerová
Originální název: Wolfsbane
NakladatelstvíKnižní klub
Počet stran: 352
Rok vydání: 2011

Calle se Shayem se díky Hledačům podařilo na poslední chvíli dostat z hrůzyplného domu Bosquea Mara. U Hledačů našli azyl i spojenectví a konečně můžou být spolu. Jenže Calla se probudí z mdlob do děsivé nejistoty: netuší, co se stalo s členy její smečky, s její rodinou, a strachuje se o život Rena, mladíka, který jí byl už dávno předurčen jako životní druh. Poté co se do úkrytu Hledačů dostane Callin bratr Ansel, její nejhorší obavy se potvrdí… Cítí, že svůj útěk a jeho následky může odčinit jen tehdy, když se vydá zpět do Vailu a mladé vlky osvobodí. Naštěstí Hledače, kteří se jí ujali, nemusí nijak zvlášť přesvědčovat. Záchranná výprava začíná…

Recenze může obsahovat spoilery na předchozí díl!

Stručný děj.
Děj začíná tam, kde končí Smečka. Calla se probouzí u Hledačů, svých odvěkých nepřátel a neví, co si má vlastně myslet. Jenže ví i pravdu o Strážcích a o tom, jak všem z její smečky celou dobu jen lhali. Musí se proto spojit s Hledači aby svoje Ochránce zachránila. Takové spojenectví si ale při bojích vysloužilo svoje oběti a padlo stejně dobrých jako zlých.
goodreads
Calla se tedy snaží spolu se Shayem a Hledači zachránit svojí smečku a hlavně Rena, se kterým to kvůli jeho lži v prvním díle určitě nedopadlo nijak dobře. Objevujeme také místo, kde Hledači žijí a celou jejich “hierarchii”, historii a hlavně jejich poslání. Na povrch se ale dostane až příliš pravd a naši hrdinové je budou muset silou vůle překousnout.

Postavy.

Přečtení Vzpoury pro mě bylo jistou výhrou – dokázala jsem konečně tak trochu porozumět hlavní hrdince Calla a možná jsem si jí i trochu oblíbila. V předchozím díle jsem jí obviňovala z toho, jaká to není lehká holka, ale teď jsem jí opravdu konečně pochopila. Její pouta ke smečce ve Vailu a k Renovi. Nemůžete prostě jen tak někoho vytrhnout od něčeho, k čemu byl vychováván celý život a najednou mu říkat svoje teze, tak to prostě nejde. Ona to má všechno hluboce zakořeněné, že se toho, i po poznání pravdy, prostě nemůže zbavit. Začínám tak trochu fandit týmu Calla. Tady je jasně vidět, jak se čtenářův názor může po přečtení jednoho dílu krásně změnit. Callu jsem odsuzovala, nyní jsem jí pochopila. Bylo ji celý život vštěpováno něco, co byla lež, ale ono je těžké se od toho jen tak odpoutat.
Kdo četl Smečku, tak jistě ví, že Calla se Shayem skončili v “doupěti” Hledačů, odvěkých nepřátelů Ochránců a Strážců. Řeknu vám, tihle Hledači, to jsou prostě týpci, jinak bych to nepopsala. Jistě, najde se tam nějaký uhlazený, pravidelposedlý mrzout, ale to je jeden ze sta. Já chci být Hledačem! Sice by se mi asi nelíbili všechny ty boje, ale tak bych šla k jiné skupně, no problemo. Hledači jsou prostě pravý opak Strážců – z těch jde strach, protože mají svoje Přízraky a používají je k mučení a k různým ohavným věcem. Hledači udržují rovnováhu s přírodou a ta je za to dokáže odměnit. Postavy některých Hledačů celou mi celou knihu dokázaly zpříjemnit, někdy jsem se těm jejich hláškám a šarvátkám mezi sebou dokonce zasmála. Jsou tak odlehčení, nesnaží se na nikoho zapůsobit svojí silou – viz. Strážci, a dokáží dát šanci i někomu, jakou jsou Ochránci. Dávají prostě druhou šanci.
deviantart
Rena jsem si v prvním díle nijak zvlášť neoblíbila. Přišel mi jako namachrovaný macho, který si nevidí na špičku nosu – to prostě nemám ráda ani v reálném životě, natož abych o někom takovém ještě četla. Ale i na něj jsem během čtení docela změnila názor, nebude tomu asi tak jako u Cally, ale prostě změnila. V knize se nijak často nevyskytoval, ale když se tam objevil, tak se mi před očima objevilo jedno jediné slovíčko – lítost – to přesně jsem cítila, když jsem viděla jeho osud, jak byl zmanipulován, doslova si ho přetvořili k obrazu svému. Dřív jsem ho neměla ráda, teď je mi ho líto, opravdu.
Jenže Ren není jedinou postavou, kterou postihl ošklivý osud. Nejvíce si toho protrpěl Ansel, Callin bratr, kterého potkal osud horší než smrt. Z jeho trestu, který na něj seslali Strážci se mi chtělo občas brečet, protože to si prostě nikdo nezaslouží. Jenže Strážci tak ukázali svojí moc a také to, co se stane každému dalšímu Ochránci, pokud se jim Calla nevydá.
Pocity, dojmy a hodnocení.
Po skončení prvního dílu jsem byla docela zvědavá, jak se to všechno vyvrbí ve Vzpouře, takže jsem si jí celá nedočkavá předobjednala. Musím říct, že nelituji a kniha se mi líbila možná ještě víc než předchozí díl, ale zase ne o hodně. Hodně si u mě polepšily některé postavy, protože v prvním dílu jsem měla chuť jim jednu vlepit.
goodreads
Možná mě malinko zklamal děj knihy. Ale mám takový pocit, že se tam zas až tolik věcí neodehrálo a většinou se čtenář pohyboval na akademii a dvakrát, maximálně třikrát si vyrazil ven. Možná je to ale jenom můj pocit, nevím. Ale zase tolik mi to nevadilo, protože se vždycky něco dělo, ať už akčního nebo romantickýho, prostě jsem měla nutkání číst pořád dál a dál. I když jsem si říkala, dneska jenom tři kapitoly, ať mi něco zůstane na potom, a ono houby. Andrea to umí prostě hezky podat ten příběh, že se dolouho nezabýváte nějakým popisem ale prostě to odsýpá, a tak to mám ráda. Prokousávání se obsahem není zrovna můj koníček.
Samozřejmě mě hodně naštval konec knihy – opět! Jak si to může Andrea dovolit a nechat mě tak dlouho čekat? To nechápu. Prostě to v tom napínavém utla a čekej.. No každopádně já si pořídím i třetí díl – doufám že zase předobjednám, protože jsem hodně zvědavá, jak se to vyhrotí a jestli se všechno podaří a všichni budou žít šťastně až do smrti. Doufám ale, že třetí díl bude zároveň i dílem posledním. Nejsem zrovna fanoušek stopadesátidevíti dílných sérií, jestli mi rozumíte, protože pak se to všechno táhne a táhne až to najednou nemá konce.
No, kniha si rozhodně zaslouží čtyři hvězdičky (pět nedám, uvidím jaké bude pokračování), protože se mi to dobře četlo a nějakým postavám jsem dokázala konečně porozumět a trochu si je i oblíbila. Ještě bych snad na konec vytkla to, jak jsem se ve vší té historii a vysvětlování docela ztrácela. Asi to bude mnou, ale tak nějak jsem to všechno prostě nepochopila, kdo je kdo a podobně. V tom asi bude můj problém a asi si sérii budu muset přečíst znovu :D. Ale při tak povedené sérii to bude jen k mému dobru.

Obrázek obálky a anotace: bux.cz

Posuď knihu podle obalu (#18)

Nedělní meme hostované Syki.
 Vyberete si jeden obal knihy, publikujte k němu stručnou anotaci knihy a posuďte ho, jak se vám zachce.

Název: Poslední upír 2 – Černá krev
Autor: Christopher Pike
Anotace: Upíři nemusejí vypadat děsivě. Síta je na první pohled obyčejná teenagerka, která se od svých vrstevnic liší snad jen neobyčejnou krásou a inteligencí. Málokdo ví, že už je jí pět tisíc let a že je posledním žijícím upírem… Ve druhém díle slavného vampyristického cyklu se Síta ocitá v Los Angeles, kde řádí obávaný gang, který má na svědomí několik brutálních vražd. Síta zjistí, že šéf gangu Eddie Fender má podobné schopnosti jako ona a s hrůzou si uvědomí, že na světě možná není jediná svého druhu. Všechno nasvědčuje tomu, že se do hry vrátil muž, který měl být už mrtvý – obávaný a neporazitelný Jakša, jenž ze Síty před dávnými časy udělal upíra a nikdy si nepřestal činit nárok na její přízeň. Jenže Síta miluje někoho jiného a s krvavou minulostí hodlá skoncovat. Nezbývá než pustit se do zoufalého boje, v němž může zvítězit jen jeden.
Můj názor na obálku: Téhle knihy jsem si poprvé všimla u Lili.en a ta obálka mě zaujala hned na první pohled. Ten kontrast mezi modrou a červenou je naprosto úžasný a podle obálky bych rozhodně neváhala a knihu si koupila (kdybych někde našla Poslední upír 1). Jediné co bych asi vytkla je to písmo, jakým je napsán název knihy, jinak je to napsto dokonalá obálka.

Výherci soutěže o trilogii Jessici Inclán!

Od 5. září do 5. října 2011 jste měli možnost zapojit se do soutěže o celkem tři úžasné knihy, které napsala Jessica Inclán. Knihy do soutěže věnovalo nakladatelství METAFORA, za což bych chtěla ještě jednou velmi poděkovat!
Znovu jsem tedy do práce zapojila generátor vítězů a vylosovala tři výherce, kterým domu přijdou tři skvělé knihy!

Celkem se zapojilo 52 soutěžících!
A ti dali dohromady 706 vstupů!
Všem výhercům bude okamžitě po publikování článku odeslán výherní e-mail, na který mi musí do 48 hodin odpovědět, jinak budu losovat dál. A kdo vůbec vyhrál, to se dozvíte v pokračování článku :).

No, celkem jsou tři, a každý dostane po třech úúúžasných knihách, jak jinak 🙂
Kacennnka
 s číslem 241
Ness
 s číslem 555
Aika 
 s číslem 448
Všem třem moc gratuluji a doufám, že se vám knížky budou líbit a hlavně mi nezapomeňte odpovědět na výherní e-mail!
 
Všem třem moc gratuluji a doufám, že si svoje knihy hezky užijete!