Měsíční chvástačka – srpen

Měsíční meme pořádané Judit
Ke konci každého měsíce se zveřejňují knihy, který někdo za ten měsíc přečetl, ale mohou se zveřejňovat knihy, které někdo:
• koupil
• vyhrál
• dostal jako dárek
• nebo které dostal k zrecenzování
Takže, je tu další díl měsíční chvástačky, srpen je o trošku lepší než červenec, ale pořád to tak nějak nejní vončo :). Tak se na to podíváme, co vy na to?

ZAKOUPENO

V srpnu jsem si trošku dopřála a pořídila si hned dvě knihy – to víte, výplata :D. Mohla jsem si jich koupit víc ale já ten notebook prostě strašně moc chtěla, takže se nedá nic dělat 😀

A. Cremerová – Smečka (Smečka #1)|bux.cz|Recenze
L. Kateová – Pád (Andělé #1)|bux.cz|Recenze
VYHRÁNO
No, když jsem něco vyhrála v červenci, tak zákon jasně udává, že v srpnu jsem nevyhrála vůbec nic. Jsem zapojená do 100500900ti soutěží, ale prostě stejně nic nevyhrávám, je to hrůza, měla bych se víc angažovat :D.

KNIHY JAKO DÁREK
Každej na mě prdí 😀 Prostě jsem tenhle měsíc žádnou knihu nedostala, co se dá dělat. Řekla bych, že tahle kolonka bude do Vánoc tak nějak prázdná :D.

KNIHY K ZRECENZOVÁNÍ
Tenhle bodík jako vždy nezklame, jak jinak. Ráda bych tímto ještě jednou poděkovala nakladatelství Fragment, Metafora a Zoner Press za poskytnutí recenzních výtisků.

R. Gordon, B. Williams – Ztracený svět v podzemí|FRAGMENT|Recenze
C. S. Lewis – Čarodějův synovec|FRAGMENT|Recenze  
T. Brezina – Kočičí holka: Nový začátek|FRAGMENT|Recenze  
R. Riordan: Percy Jackson – Prokletí titánů|FRAGMENT|Recenze
R. Riordan: Percy Jackson – Bitva o labyrint|FRAGMENT|Recenze

 
J. Inclán – Když uvěříš|METAFORA|Recenze
J. Inclán – Máš proč věřit |METAFORA|Recenze
J. Inclán – Věř mi|METAFORA|Recenze
M. Rose –  Má noc je tvůj den|METAFORA|Recenze
E. Schreiber – Počátek (Upíří polibky #1)|Zoner Press|Recenze
K. J. Taylor – Temný gryf|Zoner Press|Recenze 
A všichni moji miláčkové pohromadě:
Chybí tam Máš proč věřit, protože si to ségra půjčila do práce 🙂 Kvalita fotky je opět hodně bídná, ale co se dá dělat =D.

Waiting on Wednesday (#13)

Středeční meme pořádané blogem Breaking the Spine.
O co se jedná?
prezentace knihy, kterou bychom si rádi přečetli



Autor: Lisa McMann

Anotace: Sedmnáctiletou Janie už nebaví, že se stále propadá ostatním lidem do snů, zejména pokud ten, komu se zdají, někam padá, ocitá se na veřejnosti nahý nebo sní o svých erotických tužbách. Janie se nemůže nikomu svěřit – neuvěřili by jí a mysleli by si, že je blázen. A tak žije se svou schopností jako s nechtěným prokletím, které neumí ovládat. Pak se jednou propadne do noční můry, z níž jí ztuhne krev v žilách. Poprvé není v něčí zvrácené duši jen pozorovatelem, ale i účastníkem…

Jessica Inclán – Věř mi (RC review)

Autor: Jessica Inclán
Originální název: Believe in Me
Nakladatelství: Metafora
Počet stran: 240
Rok vydání: 2011

Pohledný svůdce Felix je sice čaroděj, ale byl by raději, kdyby si mohl dál užívat ve svém přímořském ráji. Ani trochu se mu nechce odjet do Paříže, kde má z rozhodnutí magické Rady hrát obyčejného člověka, aby odhalili úskoky nepřítele. A to navíc ve dvojici s překrásnou Sayblee, která mu už celé roky úspěšně odolává. Jenže zlo, hrozící zničit svět čarodějů i lidí opět povstává, a boj se zdá příliš těžký… Zvlášť když se temný zloduch Quain pokusí udělat ze Sayblee svou loutku a nástroj zkázy. Zbývá jediná naděje, jediná síla, která může vše zachránit…
Recenze je bez spoilerů!

Skoro se mi nechce věřit, že je tohle poslední díl téhle skvělé trilogie, ale tri jsou prostě tři a nadšeným čtenářům (jako jsem já) to bude muset stačit. Škoda jen, že bratrů Valasayů není třeba pět.
Stručný děj.
we♥it

Croyanté neustále bojují proti zákeřnému čaroději Quainovi, mají však nový plán, proto musí Sayblee s Felixem, nejmladším ze tří bratrů, předstírat, že jsou obyčejní Moyeni a žít v Paříží absolutně bez kouzel. Jenže se něco zvrtne a Sayblee je unesena Quainem, který jí chce využít jako smrtící nástroj proti všem, kteří se nepodvolí jeho vůli.

Postavy.
Felixe Valasaye jsem si oblíbila již v předchozích dílech, i když tam nebyl přímo stěžejní postavou. Neustále měl nějakou trefnou poznámku a každá žena se při jeho svůdném pohledu roztála. V jeho posteli se vystřídalo už bezpočet žen, dívek, dam, ale jen jedna jediná ho dokázala změnit. Neříkám ale, že to byla změna k lepšímu. Nerada bych, aby se z toho pohodového týpka stal nějaký unuděný manžílek. Na druhou stranu jsem ráda, že autorka dopřála všem bratrům lásku na celý život. Felix byl vlastně do té doby jako tělo bez duše a uklidňoval se jen tím, že se mu v posteli střídaly ženy jako počasí v Londýně. Láska je pro něj něco jako spása z jeho “bludných dnů”.
Sayblee (hrozné jméno :/), to je prostě žena, která dokáže odolávat do posledního momentu, ale když jde o osud, tak se tomu prostě nevyhne. Je to od přírody takový živel, dokáže ovládat oheň pouhou myšlenkou a když se naštve, musí si ruce chladit ve vodě, jinak by všechno kolem sebe spálila na troud. Sem tam mi přišla taková hodně naivní, obzvlášť co se týkalo jejího bratra, ale nemohla jsem jí to vyčítat. Zažila si své a ještě snáší výčitky matky, že díky ní zmizel její bratr. Její oheň jí závidím, občas by se mi také hodil.

we♥it

Sariel, Miranda, Rufus a Fabie z předchozích dvou dílů si konečně užívají svojí lásku. Oba páry čekají nové živůtky a v podstatě by se dalo říct, že spolu budou šťastně žít až do smrti. Všem těmhle to přeji, protože si každý prožil své a zaslouží si chvilku štěstí a pohody.
Setkáme se také s novou Quainovou loutkou Rašídem, který mu slouží pravděpodobně od té doby, co se Quain odtrhl od ostatních. Na Rašída měla jeho magie opravdu velký vliv. Byl by to celkem dobrý chlap, kdyby se nepokoušel zabít všechny nepohodlné Croyanty a Moyeny, kteří brání Quainovu plánu.

Pocity a dojmy.

Goodreads

Při čtení jsem si pořád říkala: “Čti pomalu, je to poslední díl.”, ale ono se to prostě nedalo, musela jsem to číst a zjistit, jestli dobro zvítězí nad zlem, jestli vyhraje láska před zlobou. Felix byl v anotaci vyobrazován jako svůdce žen a velký milovník, ale musím podotknout, že tento poslední díl byl ze všech tří nejslušnější a moc milostných scén se tam neobjevovalo, ne že bych to nějak vyžadovala, ale když je svůdce, tak je svůdce.

Hodnocení.
Poslední díl trilogie si na databázi knih vysloužil 4 hvězdičky, což je podle mě docela zasloužené. Zvykla jsem si na styl Jessici Inclán a klidně bych si nějakou její další knihu přečetla. Líbí se mi, jak vnímá lásku, nestydí se to popisovat a to dělá tyhle knihy výjimečné. Na tuhle sérii se mi recenze psali velmi dobře, protože každý díl je podstatě tak trochu o něčem jiném a nemusela jsem pořád popisovat ty stejné postavy. Jedinou chybou snad je, že má jen tři díly.

Obrázek obálky: bux.cz
Anotace: Metafora
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Metafora.

Knižní hrdina nebo hrdinka?

V minulé anketě jste hlasovali o nějvětší knižní potvoru. Celkem bylo na výběr až ze 14ti potvor, mrch aj. Takže opět tady máme první tři místa a nevím jestli je to náhoda, ale zase hlasovalo 49 lidí – tedy 49 hlasů celkem, stejně jako u minulé ankety.
Dolores Umbridgeová (Harry Potter)
29 hlasů (59%)
Bellatrix Lestrangová (Harry Potter)
23 hlasů (46%)
Neferet (Škola noci) 
18 hlasů (36%)
Koukám, že potvory z Harryho Pottera jsou vážně potvory, jinak se to ani nazvat nedá. Dolores si to první místo rozhodně zaslouží. A Bellatrix zase to druhé, i když ona je spíš šílenec než potvora, ale to je jenom otázka názoru. 
Anketa, kterou chystám dnes, bude mít na výběr jen ze dvou možností. A to jestli máte raději v knihách knižního HRDINU nebo HRDINKU. Je to celkem jednoduché. V nějakých knihách je hlavním hrdinou kluk, chlapec, muž (Harry Potter, Percy Jackson, Ztracený svět v podzemí) a jinde zase dívka, žena, holka (knih s hrdinkami je ale mnohem víc – Smečka, Pád, Mercy Thompson, aj.). A vaším úkolem je vybrat si, jestli máte raději hrdinu, nebo hrdinku.
Do komentářů můžete opět zdůvodnit, proč jste si vybrali tak nebo tak a co vás k tomu vedlo a proč máte raději toho nebo toho :), chápeme? Anketu najdete opět v menu :). Doufám, že tentokrát bude o mnohem víc hlasů, ale pokud bude i po třetí shoda ve 49 tak si asi půjdu hodit mašli :D. 

Posuď knihu podle obalu (#12)

Nedělní meme hostované Syki.
 Vyberete si jeden obal knihy, publikujte k němu stručnou anotaci knihy a posuďte ho, jak se vám zachce.

Název: Prokletý maturiťák

Autor: Stephenie Meyer, Meg Cabot, Kim Harrison, Lauren Myracle, Jaffe Michele
Anotace: Když se holka chystá na maturitní ples, je s tím pokaždé spousta starostí. Musí sehnat šaty a boty, aby byla co nejhezčí nebo aspoň co nejoriginálnější. Musí zajít ke kadeřníkovi a vymyslet parádní účes. A nakonec je nutné sehnat to, s čím je obvykle největší problém – správného kluka. Ono totiž nejde být hvězdou plesu, když má člověk vedle sebe toho největšího losera z celé školy! Ne, na tak důležitou událost, jako je maturiťák, je nutné si obstarat přinejmenším slušný doprovod. Ten kluk nemusí být nutně nejkrásnější, ale měl by být aspoň zajímavý a zábavný. A pochopitelně se vám musí vyrovnat vlastnostmi a schopnostmi, abyste vytvořili správný pár – protože o to přece jde, že ano? To poslední platí zejména pro případ, že máte nadpřirozené schopnosti jako Mary. Nebo když toužíte po někom, kdo vás pořád tak nějak přehlíží, a proto si musíte pomoci kouzly. Nikdo nechce dopadnout jako Madison, která zvolila špatně, zaplatila za to životem a teď se snaží uniknout temné magii svého tanečníka… Zkrátka a dobře, najít správného partnera je démonicky těžké, ale naprosto nezbytné, protože v opačném případě vás čeká… prokletý maturiťák!
Můj názor na obálku: Co jsem takhle koukala a četla u různých blogerů, tak se snad nikomu tahle obálka dostatečně nezamlouvá. Někomu přijde hrozná, otřesná a směšná, já se řadím spíš k těm, kterým nevadí. Například ty dvě postavy na obálce by byly dobré, kdyby ten název knihy byl vymyšlen nějak jinak, lépe, takhle mi to k tomu nějak nesedí, ale pořád to není nějaká tragédie. Co se týče jmen autorů, tak to se mi zamlouvá, možná bych to jenom trošku zmenšila. Velkým plusem je, že jména zůstala nepočeštělá, nemám na knihách moc ráda to -ová. Dávám takový hezký střed.

Lauren Kate – Pád

Autor: Lauren Kate
Originální název: Fallen
Nakladatelství: Knižní klub
Počet stran: 320
Rok vydání: 2011

Některým andělům je souzen Pád… Na Danielu Grigorim je něco bolestně povědomého. Ten záhadný, odtažitý chlapec upoutal pozornost Luce Priceové, už když ho viděla poprvé – v první den jejího pobytu v internátní škole pro problémové mladistvé. Ve škole, kde jsou zakázané mobilní telefony, všichni ostatní studenti jsou divní a každý krok sledují bezpečnostní kamery, znamená Daniel pro Luce jediný světlý bod. A přestože on s ní očividně nechce mít nic společného – a dává to jasně najevo –, něco ji k němu přitahuje jako můru plamen svíčky. Luce musí zjistit, co se Daniel tak zoufale snaží utajit… i kdyby ji to mělo zabít.

Recenze je bez spoilerů!

Měla bych se přiznat k tomu, že jsem si tuhle knihu vybrala hlavně kvůli její obálce, jistě anotace je také zajímavá, ale ta obálka mě prostě dohnala k tomu, abych si knihu okamžitě předobjednala. Nijak toho nelituji.

Stručný děj.
we♥it
Luce se po jedné podivné události, kdy uhořel její přítel Trevis dostává do školy Meče&Kříže, která je ve skutečnosti jenom jakási polepšovna pro nenapravitelnou mládež. Hned první den se jí zalíbí Daniel, blonďatý kluk, který je snem všech holek. Jenže Daniel dá jasně najevo že o Luce v žádném případě nestojí. Luce se seznámí s několika dívkami, některé jí padnou do oka víc (Penn) některé méně.
Luce už několik let pronásledují divné stíny, zjevují se vždycky k večeru, někde v temných místech. Tak tomu ale bylo dříve, nyní se zjevují i za bílého dne a Luce je dokáže rozeznat. Jenže kdykoliv dřív se chtěla o těch stínech zmínit, považovali ji všichni za absolutního blázna.
O Luce se začne zajímat Cam, naprosto neodolatelný kluk, který je na ní až podivně hodný a snaží se získat její srdce. Jenže ona sama neví, co k němu cítí, protože jí neustále přitahuje Daniel a když sní, vidí se v jeho náruči.
Luce se s pomocí nově získané kamarádky Penn snaží přijít na záhadu kolem celého Daniela a jeho rodiny. Netuší ale, že s poznáním přicházejí i bolestná zklamání, která by jí mohla stát život.

Postavy.

we♥it
Hlavní postavou knihy je dívka jménem Luce, která se za záhadných okolností dostane do internátní školy Meče&Kříže. Vyloženě se jí tam chtělo (ironie), ale všechno je lepší, než zkejsnout někde v polstrované cele se svěrací kazajkou kolem těla. Luce se mi občas zdála tak trochu jako malé dítě, které jde poprvé do školky. Ale na druhou stranu se jí ani moc nedivím, protože přijít do školy, kde studenti jsou blázni a psychopati není zrovna to pravé ořechové. Její postavu bych občas nejradši propleskla, protože si “zahrávala s city dvou kluků”, nebo spíš nevěděla, co ke kterému cítí a tahala se s oběma. Trošku mi připomněla Callu ze Smečky. Boužel se jí nedá nic vyčítat, když jsou ti kluci všichni řízci.
Oblíbila jsem si ale postavu, pokud se nemýlím, Arriane (ta trochu potřeštěná holka). Svým způsobem dokázala vypadat jako nejlepší kamarádka, ale jako otočením klíčku se zdála jako blázen. Je to ten typ dobrého blázna, kterého si musíte oblíbit. Další je pak i dívka Gabbe, která se mi nezdála, že by do téhle školy vůbec patřila. Ale každý máme svojí minulost. Ani nedokážu pořádně vysvětlit proč jsem si Gabbe oblíbila, prostě se to stalo. Je to taková bárbínka a potřeštěnýma myšlenkama.

we♥it

Daniel a Cam, dva borci co možná mají zájem o Luce. Nevím proč, ale Daniel mi tak nějak hned ze začátku nesedl, nebyl to prostě ten správný Patch (:D). Zato u Cama jsem chvílemi měla pocit, že se snaží Luce ublížit, že má nějakou nemoc, kdy si vyhledává dívky a dává jim dárky a pak je někde znásilní a zabije.

Pocity a dojmy.
Na knihu jsem se strašně těšila a ani mě nijak nezklamala. Rozhodně se to nevyvinulo tak, jak jsem očekávala, ale jsem za to ráda. Kniha mi nepřišla vůbec nijak předvídatelná, ohledně Daniela mi to bylo hned ze začátku jasné, ale ohledně ostatních mě kniha hodně překvapila, a jsem za to ráda. Nemám ráda ty knihy, kdy hned na začátku víte, co se stane na konci. Konečná scéna mohla být o trošičku akčnější, ale i tak mě autorka osudy některých postav hodně překvapila a bylo mi trošku do breku.

Hodnocení.

Po dlouhé době zase nějaká YA kniha o andělech, takové knihy mám ráda. Pád si na databázi knih ode mě zaslouží čtyři hvězdičky, protože na nějakou takovou knihu jsem dlouho čekala. Není to sice nic originálního – v některých ohledech (holka jde do nového světa, potká kluka, který se o ní nezajímá a tak dále), ale přitom to tak nějak originální bylo (jejich vzájemné propojení a prokletí). Prostě a jednoduše se mi kniha líbila a určitě chci pokračování.

Obrázek obálky a anotace: Knižní klub

Rick Riordan: Percy Jackson – Bitva o Labyrint (RC review)

Autor: Rick Riordan
Originální název: Percy Jackson: The Battle of the Labyrinth
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 384
Rok vydání: 2011

Jmenuji se Percy Jackson… Je mi skoro 15. Svět kolem se zdá být čím dál nebezpečnější. Tábor polokrevných už není, co býval. Luke s Kronovou armádou se snaží dostat se za jeho hranice. Vydáváme se do prastarého Daidalova labyrintu. Jdeš do toho s námi? Musím tě ale varovat, důmyslné podzemní bludiště může člověka dovést kamkoli, zmást, dohnat k šílenství a zahubit…

Recenze může naspoilerovat předchozí tři díly!

Hned na začátek musím říct, že knihy o Percym Jacksonovi se s každým dílem stavají (pro mě) více a více oblíbenými, škoda jen, že tohle je zatím předposlední díl.

Stručný děj.
we♥it

Ihned ze začátku na Percyho číhají trable, samozřejmě po něm jdou nestvůry, ale s pomocí přátel se v pořádku dostane do tábora polokrevných. Jenže dlouho tam s přáteli nezůstane, protože na ně čeká další nebezpečná výprava. Tahle ale bude mnohem nebezpečnější než dřív. Annabeth, Percy, Grover a Tyson se musí vydat do prastarého Daidalova labyrintu, aby zabránili Lukovi v jeho ďábelských plánech. Při cestě labyrintem na jejich skupinu čeká nejedna příšera, se kterou se budou muset vypořádat. Příšery ale nejsou to nejhorší, co je může v labyrintu potkat, samotný labyrint se je snaží mást a s každou zatáčkou přichází nějaká nová a hlavně jiná cesta. Jednou jdou po bahně a jednou po dlaždičkách. Aby se dokázali dostat až k Daidalovi, musí získat pomoc smrtelníka.

Postavy.

Percy se od předchozích třech dílů hodně změnil, pravděpodobně to bude tím, že už mu není dvanáct, ale patnáct a stává se z něj pravý muž a hrdina. Jako vždy je tady pro svoje přátelé a snaží se je chránit a pomáhat jim, i kdyby ho to mělo stát jeho holý život. Bezhlavě se vrhá do dobrodružství, aniž by si předtím něco pořádně promyslel, nějaký plán a, b, c… Je zkrátka hodně impulsivní a aktivní. Ale hlavně, s každou knihou nám stárne a to znamená, že se mění i jeho city. Opravdu jsem tajně doufala, že mu láska bude tentokrát přát. Na to, že je to 15ti letý ucho se před holkama nijak nestydí, jen před jednou.

we♥it

Satyr Grover se snad změnil víc, než všechny postavy dohromady. Je to sice pořád ten samý požírač plechovek, ale má v sobě víru, jakou nikdo jiný nemá. Neustále doufá, že se mu podaří najít ztraceného boha Pana, který by opět světu dodal trošku zelené barvy. Nehodlá se zastavit před ničím. Nikoho tak odhodlaného jsem snad ještě neviděla. Kvůli záchraně Pana dokonce uzavře “spojenectví” s Percyho nevlastním bratrem kyklopem Tysonem, nehledě na to, že se ho kdysi jeden divoký kyklop pokusil sežrat. Tomu se říká odhodlanost.
Athénina dcera Annabeth se také docela změnila. Pořád sice Percymu říká chaluhový mozečku (což mi dost vadí), ale aspoň se odvázala a projevila k němu nějaké city. Je pořád stejně ctižádostivá a vždycky musí mít pravdu. Chvílemi jsem i pochybovala o jejím oddaném přátelství k Percymu, protože neustále něco cítí k tomu neřádovi Lukovi a bála jsem se, aby se nepřidala na špatnou stranu. Ale pak jsem pochybovat přestala a v duchu jsem se jí musela omlouvat, ona je opravdu oddaný přítel.

Percy Jackson Books/Rachel

A jako poslední si dovolím zmínit Rachel, lidskou dívku, která se tak nějak prostě připletla do výpravy našich přátel. Ze začátku se mi zdála trochu praštěná a vlezlá a hlavně hodně zvědavá, co se týče světa, ve kterém žije Percy. Nijak ji neudivovalo, co jí Percy vyprávěl o jejich světě, že bohové existují a tak. Prostě to vzala jako fakt, a to se mi líbilo, nedělala kolem toho nějaké zbytečné povyky. Sice bych byla moc ráda, kdyby Percy jednou skončil s Annabeth, ale ani s Rachel by to nebylo tak špatné.
A, Rachel není poslední, nesmím zapomenout na Nica di Angela, Hádova syna, který se objevil ve třetím díle a vinil Percyho ze smrti své sestry, která se přidala k lovkyním. Ze začátku jsem měla takovou chuť vlepit mu pár facek, za to jak se k Percymu choval, nedokázal ho vyslechnout. Ale na druhou stranu mi ho bylo strašně líto, vždyť v táboře ani není Hádův srub. Dojalo mě, jak se smířil se svým osudem, že ho nikdy nikdo nebude brát a bez větší caviků odešel. Opravdu jsem si přála, aby tam s nimi zůstala mohl mít přátelé. 

Pocity a dojmy.
Percy Jackson Books/Sfinga
Jako vždycky, knihy o Percym si každým dílem oblibuji více a více a tenhle mě nadchl zase jako ty předchozí. Jenže tenhle byl v něčem trošičku jiný a sice, objevil se tam malilinkaťouličkatý náznak lásky, jenže pak mě zamrzelo, že nemohla být splněná, bylo by to tak krásné. Jako vždycky jsem se u knihy občas zasmála (docela často), protože někdy tam někdo pustí fakt dobrý hlody a jindy jsem napětím četla jako strnulá. Takhle se mi ta knížka líbí a takhle by měla být. 

Hodnocení.

Percy si zaslouží vysoké hodnocení, protože je to skvělé čtivo. Jen jsem si až teď pořádně uvědomila, že když Percy v knize oslovuje čtenáře, automaticky předpokládá, že je to kluk, což mě trošku uráží, ale dá se to chápat, kniha pro kluky a tak. Závěrečný verdikt? Nemůžu se dočkat pátého dílu, kde se to všechno snad konečně rozluští a vyřeší.

Obrázek obálky a anotace: Fragment
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment.

Waiting on Wednesday (#12)

Středeční meme pořádané blogem Breaking the Spine.
O co se jedná?
prezentace knihy, kterou bychom si rádi přečetli

Autor: Rick Riordan

Anotace: Jmenuji se Percy Jackson… Blíží se mé šestnácté narozeniny. V Táboře polokrevných však nechystáme oslavy, nýbrž výpravu do války. A místo blahopřání jsem si vyslechl dávné temné proroctví, které mi všichni tak dlouho tajili. Bitva, která může znamenat konec světa, začne docela nevinně, když mi přistane na kapotě auta bájný kůň Pegas… Ukáže se konečně, kdo stojí na straně dobra a kdo se přidal k vládci temnot? Kdo válku nepřežije a kdo z ní vyjde jako hrdina? Zápas o zachování civilizace začíná!

Katie J. Taylor – Temný gryf (RC review)

Autor: Katie J. Taylor
Originální název: The Dark Griffin
Nakladatelství: Zoner Press
Počet stran: 320
Rok vydání: 2011

Mocní gryfové se spojili s lidmi a společně žijí v zemích Cymrie. Ale ne všichni gryfové jsou mírumilovní a ne všichni lidé jsou ochotní gryfy respektovat…
Arren Cardockson to nemá v životě právě lehké. Pochází ze severu, z oblasti, jejíž obyvatelé byli kdysi podrobeni a zotročeni. Šťastnou náhodou se z něj stane gryfmistr, když si jej jeden gryf vybere za svého společníka. To Arrenovi sice přinese určité společenské postavení a váženost, ale přesto jím stále někteří opovrhují a chtějí se ho zbavit.
Mladý hrdina dostane nabídku chytit divokého gryfa, agresivního a zlého, který ohrožuje své okolí. Arren si potřebuje vydělat peníze, a proto se rozhodne úkol zvládnout sám, jen s pomocí své gryfí společnice Eluny. Ta je ale divokým gryfem zabita a Arrenovi se hroutí svět…
Ve své velmi zdařilé prvotině se Katie Taylor rozhodla vrátit zašlou slávu gryfům – dnes již trochu pozapomenutým fantasy tvorům. Povedlo se jí napsat zajímavý a napínavý příběh, v němž tragédie nečekaně spojila dva protivníky. Společně se vydávají na cesty a poznávají, že rozhodně ne vždy dobro vítězí nad zlem.

Recenze je bez spoilerů!

Poslední dobou jsem měla chuť přečíst si nějakou normální fantasy knížku, kde se neobjevují žádní upíři ani vlkodlaci, prostě něco opravdu tak nějak fantasy s troškou tajemna.

Ukázka z textu.
„Před dávnými časy,“ začala mírným, ale jasným hlasem, „byli orel a lev nepřátelé. Žili na zemi společně, ale oba jí chtěli vládnout. Neustále spolu bojovali, ale žádný z nich nemohl zvítězit. Orel měl výborný zrak a ostrý zobák a spáry, ale lev dokázal šplhat a sám měl silné zuby a drápy. Jednoho dne se orel snesl na lva a odnesl ho pryč. Chtěl ho utopit v moři, ale to bylo daleko a orlu brzy došly síly.
Začal padat z oblohy dolů, ale nemohl lva pustit, protože se drápy zamotal do jeho hřívy. Padali z velké výšky, protože tehdy orli dokázali doletět až ke slunci. Během pádu spolu zápasili, snažili se jeden druhého zabít, a když se orel pokusil uletět, lev se mu zakousl do ocasu a držel se ho. Spadli do obrovské díry v zemi. Díra byla hluboká, tak hluboká, že neměla dno.
Lev a orel dopadli do stínu, přežívali v něm a oba se báli, jako se ještě nebáli ničeho na světě.
we♥it
Schoulili se k sobě jako mláďata v hnízdě. Neviděli ani jeden druhého, ani nebe či slunce na obloze. Padali roky a roky a nezastavili se, dokud nedoletěli ke světlu, které bylo na druhé straně temné díry. Pohltilo je a rozprostřelo se kolem nich, až se jím oba rozzářili. Když společně vylétli z díry a rozletěli se k obloze, viděli, že už nejsou jako dřív. Stali se jedním. Křídla a spáry orla a tlapy a ocas lva. Jeden tvor se silou obou. Tak se z nich zrodil první gryf a oni se rozletěli a vykřikli orlím hlasem, aby oznámili světu, že nyní jsou pány země a zůstane to tak navždy, protože světlo jim dalo magii a moudrost a žádný tvor nikdy nebude silnější a moudřejší než oni.“

Stručný děj.

Podíváme se do země zvané Cymrie, kde spolu žijí lidé a mocní gryfové pohromadě. Hlavním hrdinou je Arren, seveřan, který se shodou okolností stal gryfmistrem. Společnost mu dělá gryfí samička Eluna, která si ho vybrala ještě jako malé dítě. Arren se za docela podivných okolností vydá s Elunou chytit černého lidožravého gryfa, který terorizuje malou vesnici asi dva dny od Orlína. Jenže když se ho Eluna snaží před temným gryfem chránit, sama přijde o život a od té doby je Arren velmi zdrcený. Všichni jdou najednou proti němu a hodně rasisticky ho napadají, protože seveřané dříve sloužili jako otroci jižanům. Musí snášet všelijaké posměšky a dokonce i fyzické napadání. Jenže pak ho jedna událost zavede rovnou do spárů polapeného temného gryfa a začne tak jejich společné dobrodružství.
Postavy.
we♥it

Ústřední postavou celé knihy je seveřan Arren, který je správcem trhu v Orlíně a také gryfmistrem. Do té doby, než přijdou o svou gryfku Elunu je velmi spořádaným člověkem, dbá o sebe a všichni ho berou s úctou, jakou si gryfmistr může jen zasloužit. Jenže pořád se někde najdou lidé, co mu potají nadávají do černého a nejraději by ho viděli otročit. Arren má však svoje dobré kamarády, ti si z něj neutahují. Jakmile ale přijde o svou společnici, změní se jeho chování i vzhled o stoosmdesát stupňů. A i přístup ostatních k němu se hodně změní. Postupně se v něm začíná objevovat jeho seveřanská stránka a on tomu neustále odmítá uvěřit. Stává se z něho vrah a zloděj. Na této postavě je skvěle vidět, jak se člověk po smrti milovaného dokáže změnit naprosto k nepoznání. Dokud to člověk sám nezažije, tak tomu jen těžko uvěří.
Bran, Gern a Flell jsou Arrenovi přátelé, kteří se snaží za každou cenu držet s ním. Ale i je zažene jeho seveřanská stránka, která se v něm pomalu ale jistě probouzí. Bran, jako strážník, ho dokonce musí hlídat ve vězení. Pomalu ale jistě mu přestávají věřit a myslí si, že se dočista zbláznil.
Do té doby, co byl Arren gryfmistrem, se k němu všichni chovali s velkou úctou a říkali mu pane, ale poté, co zemřela Eluna a neměl už tak po svém boku mocného gryfa se začala projevovat nenávist ostatních vůči seveřanům – černým. Hlavně vůči Arrenovi. Jsou to přesně takový lidé, kteří vám pochlebují jen do té doby, dokud máte moc, pak na vás vytáhnou nože a snaží se vás zbavit.
V knize jsou samozřejmě dalšími významnými postavami mocní gryfové. Kolem nich se točí celé město a každý z nich má patřičný respekt. Většina lidí, co něco znamená, má svého věrného gryfa. Ale gryf, který nás zajímá, nemá žádného svého člověka – je to lidožrout. Lidé v Orlíně ho přezdívají Temné srdce a chodí se na něj dívat do arény, jak vraždí a rozsápává zločince. Tento gryf je svým způsobem stejný jako Arren, nikdy ho nikdo patřičně neuznával a jen si z něj dělali legraci, nebo chodí na jeho show.

Pocity a dojmy.

Než jsem se do knihy pustila, neměla jsem na ní nijak zvlášť valný názor. Ale jak jsem se začala začítat, čím dál tím víc mě to pohltilo. Hodně mě překvapil ten, jak bych to řekla, rasismus, který se v knize vyskytoval vůči Arrenovi, čas od času mi ho bylo až líto a dokázala jsem chápat jeho pocity.
Kdykoliv se v knize objevilo nějaké trhání lidských končetin, okamžitě mě zabolela ruka nebo noha, někdy dokonce i hlava. Někteří gryfové byli prostě až moc krutí, ale to k téhle knize tak nějak patří, vždyť je to přeci Temný gryf.
Hodnocení.
Kniha splnila moje očekávání. Chtěla jsem nějaké tajemné fantasy a to se mi vyplnilo. Asi jediný chlup na knize (pro mě) byla většina jmen postav nebo gryfů. Gryfí jména bych ještě pochopila, jsou to přeci jen starobylá a mocná zvířata, takže musí mít divně znějící jméno ale dívčí jméno jako je Flell jsem vážně trošku nedokázala přenést přes pusu. Ale příběhu to samozřejmě nijak neškodí. Také bych ráda vyzdvihla sécnu, kdy jedna gryfka vypráví Temnému srdci jak jejich druh vlastně vznikl, to se mi moc líbilo (nahoře máte ukázku). Velkým plusem knihy jsou také nádherné černobílé ilustrace. Není jich tam sice nějak hodně, ale není to žádná knížka pro malé děti, aby na každé stránce musel být obrázek. Každopádně jsou hodně vyvedené a líbí se mi. Jako poslední bych řekla, že se mi kniha moc líbila a bylo to něco naprosto jiného, než co většinou čtu, a jsem za to ráda, těším se na další díl.

Obrázek obálkyimages.google.com

AnotaceZoner Press
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Zoner Press.

Jessica Inclán – Máš proč věřit (RC review)

Autor: Jessica Inclán
Originální název: Reason to believe
Nakladatelství: Metafora
Počet stran: 272
Rok vydání: 2011

Fabia Fairová je čarodějka. Když ale na vymrzlé ulici najde bezmocného mladého muže postiženého naprostou ztrátou paměti, nedokáže si s tím poradit ani ona. K jejímu úžasu se však později ukáže, že i on patří ke Croyantům, lidem nadaným magickou mocí. A nejen to. Za útokem na něho stojí jejich společní nepřátelé. Když pak unesou Fabiina bratra, nemilosrdný boj mágů začíná. Začíná však i něco jiného – láska. Mezi krásnou čarodějkou a zachráněným mágem Rufusem zahoří plamen vášně. Co si ale počít, když je zlá kouzla uvrhnou do dvou přízračně spojených, a přesto beznadějně oddělených světů?

Recenze je bez spoilerů!

V prvním dílu této trilogie jsme se seznámili se Sabrielem a Mirandou, druhý díl sleduje osudy Rufuse a Fabie. Dokážou obránit svojí lásku a svoje životy?

Stručný děj.
we♥it
Croyantka Fabia pracuje v Moyenské klinice, kde pomáhá bezdomovcům a bere to jako své poslání. Při cestě do práce najde na schodech naprosto zničeného muže, nejen fyzicky, ale i psychicky. Vezme ho k sobě domů a snaží se o něj postarat. Když pomalu začne přicházet k sobě, ztratí se Fabiin bratr. Samozřejmě se ho musí pokusit najít. Jenže za jeho únosem stojí nebezpečná Kallisto, která má větší moc, než všichni ostatní Croyanté. Rufus, který znovu objevil svou ztracenou paměť pomáhá Fabii při hledání jejího bratra. Díky zlému Kallistinu kouzlu se oba ocitnou na ostrově. Jenže oba vidí jen otisk toho druhého v písku – to byl trest zlé čarodějnice. Společně se snaží přijít na to, jak se z ostrova dostanou. Nemůžou spolu ale mluvit, takže si píšou vzkazy do písku, který ten druhý může vidět. Snaží se uchránit svojí lásku a být spolu. Aby to ale bylo možné, musí se Fabie odpoutat od mysli svého bratra a žít svůj vlastní život.
Postavy.
we♥it

Člověka, jako je Fabie bychom v dnešním světě mohli hledat donekonečna a stejně by byl k nenalezení. To, s jakou ochotou se ujala Rufuse se dnes vidí, bohužel, už jen v knihách jako je tahle. Upřímně, kdo z vás by si vzal domu nějakého bezdomovce, kterého by našel sedět v Praze na Karláku? Nikdo, taková je zkrátka jenom Fabie, ochotná, milá, laskavá, něžná a čekající na lásku. Ona dokáže milovat tak, jak ostatní milují jen ve svých snech a představách. Samozřejmě to není jen nějaká citlivka, dokáže se o sebe i řádně postarat a bojovat. Jenže díky tomu, že je svými myšlenkami propojená na svého bratra nemůže pořádně žít svůj život. Ona musí prožívat jeho a on její. Musí se takříkajíc “vzmužit” a odprostit se od něj.
Postavu Rufuse jsem si zamilovala okamžitě na těch schodech, kde seděl a našla ho Fabie. Zdál se bezmocný jako malé dítě, které vyčkává, než ho jeho matka nakrmí a vykoupe. Přesně takový byl on. Po boji o svého bratra byl zničený jak na těle, tak na duši. Nedokázal se vypořádat s tím, že ho tam zanechal. Čas ale zahojí většinu ran a i Rufus se vzchopí a pochlapí. Pomůže Fabii při boji o jejího bratra, snaží se ze všech sil, ale Kallisto je prostě silnější. Rufus, stejně jako jeho bratr Sariel (Když uvěříš) by se dal nazvat ideálním milencem. Je chytrý, silný, dokáže naslouchat ženskému srdíčku, projevuje své city, zkrátka takový mužský, po kterém nejedna dnešní žena touží.

we♥it

I v této knize se objevuje zlá Kallisto a Quain, kteří chtějí ovládnout svět po svém. Quan se tu tentokrát neukáže osobně, ale beztak je to zvrácený chlap, kterému nevadí vraždit a týrat každého na koho si ukáže. Kallisto je něco jako jeho levá (pravá?) ruka a plní jeho vůli. Jedním slovem je prostě šílená. Absolutně pohlcená mocí, kterou může mít jen s Quainem.

Pocity a dojmy.
Z této knihy mám tak nějak stejné pocity jako z té předešlé (Když uvěříš). Opět s námi zamává láska a najdeme zde hodně sexu. Což může některým vadit, ale já jsem úchyl od přírody a čtení těchto scén jsem si, ne zrovna užívala, ale nevadily mi. K této knize to prostě tak nějak patří a když to bylo dovoleno Sarielovi a Mirandě, tak proč ne Rufusovi a Fabii.

Hodnocení.

Kniha se mi opět hodně líbila (malá písmenka už mi byla vysvětlena, takže si na ně nebudu stěžovat :)), ale nic není samozřejmě bez much a opět musím něco maličkého vytknout. Hledání Rufusovi paměti mi přišlo tak nějak zdlouhavé, autorka to mohla trošičku zrkátit a víc pak obohatit bitvu s Kallisto. To samé scéna na ostrově, kde se jeden druhého nemohli dotýkat, ale jen koukat na své stopy v písku, prostě bych to jen maličko zrkátila a věnovala se důležitějším scénám. I přes tyto “chybičky” se mi kniha líbila a na databázi knih jí dávám 4 hvězdičky.

Obrázek obálky: images.google
Anotace: Metafora
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Metafora.