Originální název: Percy Jackson: The sea of monsters
Počet stran: 304
Rok vydání: 2010
Po klidném školním roce se na mně valí další problémy. Poslední den školy to začalo! Hodina tělocviku se proměnila ve vybíjenou s lidožravými obry a Grover se dostal do průšvihu. Další špatná zpráva: Táboru polokrevných hrozí zničení… Vydávám se s přáteli na výpravu, ze které se nemusíme všichni vrátit živí… Jdeš do toho s námi?
Recenze může obsahovat spoilery, číst je na vlastní nebezpečí!
Jak už jsem slibovala, nebo psala v recenzi na Zloděje blesku, čeká na nás další dobrodružství, které si milovník Percyho nemůže nechat jen tak ujít!
Stručný děj.
Percyho problémy vždycky přitahovaly, nebo on přitahoval je? Poslední školní den se zdá být zcela v pořádku, že by už konečně dokončil nějakou třídu? Jenže při hodině tělocviku se všechno zvrtne a Percy je málem sežrán lidožravými obry. Jeho kamarád Tyson mu ale pomůže a společně se dostanou do tábora polokrevných, na který ale útočí ohnivý býci. Jenže to by nebylo to nejhorší. Thaliin strom, který posiluje ochranu tábora polokrevných někdo otrávil a všichni viní kentaura Cheirona. Percy ale tuší, že by v tom mohlo být něco víc. Novým vedoucím aktivit je ale Tantalos, který Percyho nijak nemusí a na výpravu za záchranou stromu pošle Clarissu, dceru Árese. Všichni ale známe Percyho. Podnikne svojí vlastní výpravu spolu s Annabeth a Tysonem, který se ukázal jako jeho nevlastní bratříček kyklop. Aby se jim podařilo zachránit otrávený strom, musí najít Zlaté rouno, které střeží na svém ostrově kyklop Polyfémos. A střeží také safyra Grovera, o kterém si myslí, že je to kyklopka a chce se s ní oženit.
 |
images.google/skylla a charybda |
Percyho cestou potkají mnohá dobrodružství, dostane se do pletky s Lukem, synem Herma a jeho poslíčky. S Kirké, která ho promění v morče. Cestou do Moře nestvůr musí bojovat se Skyllou a Charybdou, které potápí a žerou námožníky, kteří kolem nich chtějí proplout.
Percyho partě se nakonec podaří rouno z kyklopových spárů zachránit a dokonce i uzdraví Thaliin strom, ale bylo to dobře? Nebo to bylo všechno jen součástí Kronova hrůzného plánu, který uskutečňuje skrze Luka. To se pravděpodobně dozvíme v dalších dílech.
Postavy.
Percy Jackson jako vždy přitahuje maléry a nestvůry jako by na něj měly nastaveno GPS. Jenže je to přítel jak se patří a nikoho by nenechal ve štychu. Je také hodně důvěřivý, což se v některých případech absolutně nevyplácí, ale on z toho vždy dokáže tak nějak vyváznout. Vypořádává se se zjištěním, že má bratra kyklopa a ze začátku ho ani nechce přijmout a snaží se, aby ho s ním ostatní radši neviděli, protože se mu posmívají. Percyho to ale nenechá chladným a postaví se na stranu Tysona.
Annabeth se Percymu snaží pomáhat a je to kamarádka, jakou by si každý přál, sice je občas až moc chytrá, ale i to se dá. Percyho si se srandy neustále dobýrá a nevěří Tysonovi – alespoň ze začátku. Ale Annabeth má k tomu své důvody.
Tyson se projevuje jako dobrák od kosti už na začátku, neváhá za Percyho položit život, když ho chrání před lidožravými obry. Jenže jako kyklop je to prostě tak trochu hlupáček, je hrozně jednoduchý, až je to na něm roztomilé. V celé knize jsem o něm ani jednou nezapochybovala, i když všichni neustále tvrdili, že kyklopové jsou nestálí.
Luke je hajzlík jako vždycky, jenže teď se nijak netají tím, že by chtěl pomoci Kronovi získat zpět své tělo a přivést ho k životu. Obklopuje se bandou všemožných netvůr.
Cheirona v táboře vystřídal Tantalos, odsouzenec, který nemůže nic jíst ani pít, i když se o to tak moc snaží. Svoje působení v táboře chápe jako nesmírný trest. Osud tábora ho netrápí ani v nejmenším a je mu celkem jedno, co se stane, hlavně že on přežije. To samé je ředitel tábora pan D. Všichni ale obviňují Cheirona, že otrávil strom, takže si musí vystačit s Tantalem.
Za celou knihu se nám tam pořádně objevil jenom jediný bůh (oproti předchozí). Na pomoc Percymu přišel Hermés, Lukův otec, a dal mu věci potřebné na jeho výpravu. Od Percyho jen žádal, aby promluvil Lukovi do duše a odvedl ho na dobrou stranu.
Pocity a dojmy.
 |
images google |
Opět jsem se mohla při čtení ponořit do řecké mytologie a osvěžit si nějaké eposy a podobně. Líbí se mi, jak jsem se tak nějak dostala do děje a prožívala výpravu spolu s Percym a jeho přáteli.
Hrozně se mi líbila ta pasáž s kyklopem Polyfémem, vzpoměla jsem si přitom na Odysseu, jak Odysseus Polyféma oklamal a ukryl se za jednou z jeho ovcí a ještě mu ukradl rouno. Je to prostě takové moderně přepracované – všechny ty řecké báje a pověsti.
Hodnocení.
Kniha se mi líbila, a četla se se stejnou lehkostí jako předchozí první díl. Autor mě dokázal dokonale vtáhnout do děje a ještě mě přitom stihl tak nějak poučit. Hlavní cíl knihy byl opět tak nějak ukončen – Thaliin strom byl zachráněn před otravou a Grover se dostal ze spárů Polyféma. Jenže opět tady na nás kouká další dobrodružství, protože Kronos tam někde stále čeká a stahuje na svojí stranu další a další. Předchozímu dílu jsem dala tři hvězdičky a tak si myslím, že tenhle díl si zaslouží určitě o půl víc.
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment.