Laurell K. Hamilton – Provinilé slasti

Autor: Laurell K. Hamilton
Originální název: Guilty Pleasures
Nakladatelství: Triton
Počet stran: 246
Rok vydání: 2006
Fan stránky knih o Anitě Blakeové: Guilty Pleasures

“Vampyrismus je v USA legální. Za úplatu vám oživovatelé povolají z hrobu zombii dle vašeho výběru. Po některých hřbitovech se potulují ghúlové.
Nemrtví by možná měli mít hlasovací právo, ale kdo zastaví ty, kteří začnou zabíjet lidi? Vedlejší zaměstnání oživovatelky Anity Blakeové je právě lov a exekuce odsouzených upírů. Co ale Anita udělá, když je žádána o pomoc při vyšetřování případu několika zavražděných upírů?
Upíři jsou přece taky lidi. Nebo ne?
Vítejte v St. Louis, ve městě lovců, oživovatelů, lykantropů, vúdú šamanů a lidí, kteří uvízli v síti upířích intrik. Co se skrývá za zavřenými dveřmi Církve věčného života, v podzemí Cirkusu prokletých nebo upířího nočního klubu Provinilé slasti?
A když to někdo zjistí, o kolik bude jeho životnost delší než životnost mýdlové kachničky v proudu Missouri?”

Recenze může obsahovat spoilery, číst jen na vlastní nebezpečí!  

Knížku jsem dočetla asi před půl hodinou, takže bych řekla, že recenze bude velmi “čerstvá”. Mohlo by mi k popsání pocitů z knihy stačit jediné slovo, a to super! Proto jsem také knihu ohodnotila pěti hvězdičkami, zasloužila si to. Právem.
Za svůj život jsem přečetla dalo by se říct už celou řadu upířích knížek a jim podobných, ale tohle bylo něco originálního, nikdo se tady moc do upírů nezamilovával (až na pár vyjímek :D). Tady se upíří loví! A Anita, hlavní postava a vypravěčka knihy, nazývána též jako Popravčí říká: “Já s upíry nechodím, já je zabíjím.” a to vystihuje mnohé.

Anitu jsou poznala jako silnou, vtipnou, občas ironickou, akční postavu, kterou jsem si okamžitě oblíbila. Bojuje proti svému největšímu strachu – upírům, proto je podle ní nejlepší je všechny zabít, ale zde v St. Louis nemůžete upíry jen tak zabít, pokud k tomu nemáte soudní příkaz, berou se totiž jako normální lidé. Zabíjení upíru je však Anitinou “bokovkou”, ve skutečnosti pracuje ve společnosti Oživovatelé inc, je totiž nadanou nekrmantkou, která oživuje mrtvé z hrobů na přání zákazníků a za tučnou obálku plnou peněz (pro Anitina šéfa). Vždycky si tedy při čtení můžeme po hrůzostrašném napětí, kdy Anita málem přichází o život v boji s upíry oddechnout, když oživuje nějakou tu zombii.
Na začátku jsem sice psala, že se nejedná o žádný románek s upíry, ale Anita má přeci jen slabost pro jednoho Jean-Clauda, oslnivého vyššího upíra, který se shodou okolností stané vládcem města, časem. Dle mého názoru by si s Anitou někdy rád vyrazil a možná i něco víc, ale ona spíš myslí na vrážení kůlů do upířích mrtvých srdcí. Jean-Claude mi přišel jako sympaťák. V nějakých chvílích mi ho bylo celkem líto, hlavně jeho trest od nejvyšší upírky ve městě Nikolaos, malé dětsko, které se upírkou stalo asi před tisíci lety. Upír-dítě, to mi trochu při čtení nahánělo hrůzu, jak se ze sladké malé princezničky vyklube krvežízniví zabiják, který se chichotá jako malá sestřička.. Brr..
V knize se ale setkáme se spoustou zajímavých postav, nevím jestli si na všechny dokáži vzpomenout, ale pokusím se. V první řadě je tu Anitina nejlepší kamarádka Ronny, která je dalo by se říct soukromým očkem a zjišťuje pro Anitu různé informace v případu vraždění nejvyšších upírů ve městě. Další postavou je Edward. Chladnokrevný zabiják upírů a lovec odměn, který by byl schopný z člověka získat informaci za použití kyseliny, prostě jen aby jí získal. Spolupracuje s Anitou na důležitém úkolu.
Objevíme zde také zajímavý druh lykantropů.. přesněji krysáky s jejich králem Rafaelem. Nikolaos, vůdkyně upírů (do jisté doby) se domnívá, že může krysám vládnout, ale Rafaelovi se to nelíbí, takže je Anitě ochoten pomoci. Při prvním setkání s krysáky jsem nevěděla co si mám myslet, bylo to tak sexisticky odporné, když jsem si představovala sex s krysím mužem.
Pak je tu Zachary, oživovatel pracující pro Nikolaos, protže mu asi nic jiného nezbývá. I on má své opravdu děsivé tajemství, které ani paní města nezná. Zpočátku mi přišel jako namyšlený frajírek, pak jako pohodový chlap a Anitin kolega, ke konci knihy se ale vybarvil, nebudu prozrazovat. Setkáváme se zde také s policisty, kteří když přijdou na místo činu, tak všechno ohledají a pak zavolají Anitu, aby jí to předali a mohla se podívat na mrtvolky.
Kdybych měla popisovat všechny postavy, tak se asi upíši k smrti. Kniha byla plná pestrých charakterů a osobností. U většiny postav jste si nemohli být hned jistí, co právě udělá a co se jí honí hlavou. Musel vystačit moment překvapení.
Provinilé slasti byla po dlouhé době jedna z knih, u kterých jsem (dokud to Anita neobjasnila) nevěděla, kdo je opravdový vrah! Klobouk dolů, pět hvězdiček si to opravdu zaslouží, teď už se mohu směle pustit do čtení Rozesmáté mrtvoly.

Obrázek obálky: Knihy abz

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google photo

You are commenting using your Google account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s